Zážitek z bytu, do kterého se nastěhovala naše čtenářka s nickem TTT, si určitě nenechte ujít. Jak se dá také řešit „úklid“, se dočtete v jejím příspěvku, za který děkujeme

Když jsme se přistěhovali do našeho současného bytu, pochopila jsem, že paní měla velmi velmi neotřelý názor na pořádek. Že jde o ženu originální jsem koneckonců tipla hned, jak jsme do bytu vlezli. Čekala jsem konzervativní váleček nebo tapety na zdech, ale ona měla vymalováno na mou nejmilejší barvu meruňkovou. Přestala jsem si to myslet hned, jak jsme odsunuli skříně od zdí. To bylo vykouřené do meruňkova ! Co se divím, balkon nikde, paní dělala krabičku denně.

V kuchyni se s tím už nemazala. Soudě podle obsahu zavařovaček v bednách při stěhování, bylo jejím celoživotním hobby vaření leča nebo tomu hodně podobné směsky ze zeleniny, vyjetého oleje a hader na podlahu. Bylo to nejen ve sklenicích, ale i na stěnách okolo sporáku. Když se vrstva zeleniny zdála paní neúnosná, přetřela ji. Pak ještě jednou. Pak to upadlo i s několika kachličkami.

Nejen zdi, ale i podlahy měly velmi zajímavou úpravu. Kdo by se v dnešní době patlal s parketami. Tolik práce a dřevotříska je tak moderní ! Když to začne plesnivět, šoupnete na to prostě jen koberec. A že podlaha plesnivěla. Celý byt byl vytápěn kamínky neurčitého data výroby, na které nějaký lidový umělec vyrobil a namontoval jakýsi výměník a radiátory z roku raz dva. Paní pracovala v Petrofu, takže topivem byly vyřazené klapky do pian světového jména. Ale zpátky k pořádku.

Koupelna se mi líbila ze všeho nejvíc. Kachličky prozrazovaly, že s nimi bude nejméně práce, protože vzdaly páku s plísní a padaly samy. Do vany, kde po dopadu vytvářely dírky ve smaltu v podobě malých květů. Jsem zastydlá, když vytírám podlahu. Přitom tady jsem jasně viděla, jak se to dělá. Když sliz a špína slibují, že po vylezení z vany budete vypadat hůř, než když jste tam vlezli, hoďte na to PVC kobereček. Když sliz přeroste tuto překážku, hoďte na to koberec klasický nejlépe s dlouhým vlasem nebo nápadným vzorkem. Pokud se vám začne hýbat pod nohama a v noci svítí, dejte ještě jeden. Po čase utvoří jednolitou vrstvu spolu s podlahou a možná zjistíte, že nejen vytírání, ale i sprcha je zbytečnost.

Patřím k toaletním čtenářům. Prý si na záchodě čte plných 40 % populace, tak se nestydím to přiznat. Tady ovšem ne! O míse se zmiňovat nebudu, protože její zrzavo -tmavo-hnědo-tančící přeliv mě chodí ve snu strašit ještě dneska. Ten zbytek vydal také na dost rychlý úprk. Ze zdí opadávala jakási zaschlá barva a něco, čemu pro klid v duši říkám barva II. A nechci vědět, co to bylo doopravdy. Od stropu vysely liány pavoučích sítí ve kterých se houpaly v průvanu oběti v různém stupni rozkladu. I pavoukům se eklovalo na takovém místě patrně žrát. Systém mnoha mnoha koberečků navrstvených na sobě fungoval i zde. Jednu vrstvu tvořil i román červené knihovny z edice Večery pod lampou. Á paní patří ke 40% populace.

Zážitek mi vydržel na dlouho. Já jinak pořádek udržuji a mám ho ráda. Občas se mi nechce dělat nic a mám pocit, že dokud bude žít manžel a děti bydlet s námi, že snad pořádek být ani nemůže. Ale říkám si, že dokud mne nenapadne na to hodit další koberec, jsem v normě. :)

TTT

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Tak to musela být síla, ještě blechy chyběly... docela by mě zajímalo, jak jste dlouho dávala byt do pořádku

Co vy na to? Viděla jste někdy podobný přístup k „úklidu“?Jak jste pořádkumilovná? Máte fobii z každé pavučiny, nebo to nějak zvlášť nehrotíte? Děláte generální úklidy? Kdy jste naposledy vzala do parády celý byt? Pomáhají vám v úklidu členové domácnosti, nebo jsou to spíš oni, po kom ustavičně uklízíte?

Napište nám na: redakce@zena-in.cz