Děkujeme naší čtenářce s nickem TTT za další, velmi vtipný příspěvek na dnešní téma. Čím by mohly jednou být její děti?
Zdravím. Mně se vždycky příčilo, když nemluvňatům šišlající tetičky přisuzovaly:"No ťo budě foťbalisťa, podívej jak kope nožinkama." Za prvé je to naprosto nelogická asociace vycházející z obecného pozorování vlastnosti, která s výkonem profese nesouvisí. Za druhé nemluvňata většinu roztomilostí i smrdutostí dělají jaksi reflexivně. Zatřetí jsem nikde nečetla, že by se Ronaldo vyrhl na dráhu fotbalisty poté, co mu tetička nad jeho kolébkou z trhavých pohybů nožiček předurčila kariéru.
Na mně si nikdo neuskutečněné sny nevybíjel a tak to nečiním ani dětem svým. Nemám sice závratnou kariéru, ráno neplavu v bazénu s penězi ani nejezdím do kavárny za roh limuzínou. Jsem v tom blaženém stavu, kdy nemohu říct, že bych si životní sen nesplnila, neboť jich spoustu mám a patřičně na nich ještě makám. Bilancovat budu v důchoďáku.
A kdybych měla soudit na základě vlastností nejmarkantnějších? Když Míša psala knihu o horoskopech a dětech, tak bych přísahala, že pro kapitolu Střelec šmírovala našeho juniora. Pevně věřím, že udělá kariéru armády coby neřízená nekontrolovatelná střela a zbraň hromadného ničení. Nebo ho angažuje URNA jako živé beranidlo.
Synek prostřední žije pro jídlo. V létě místo skotačení na zahradě fascinovaně sleduje proměnu masa na grilu, zdatně sekunduje v kuchyni a první kloudná věta bylo: "Já jsem masovej." Měl by koukat na Šmouly a stavět dráhu pro autíčka. Kouká okýnkem do trouby a fascinovaně sleduje, jak porcuji krůtu.....to by mohl být ještě masovej vrah nebo sadistický diktátor a pro maminku uchvátit moc v nějakém malém ostrovním státečku někde na jihu.
Dcerunka svou inteligenci přímo úměrně zahalila do velmi osobitého přístupu k tomuto světu, okořenila papulkou, vylepšila talentem na hudbu, litaraturu i rozčílit maminku do běla. Její vývoj sleduji z povzdálí a spokojeně. Nevím, čím bude, protože věřím, že má na to být čímkoliv. Ale jestli ten nahoře dopustí¨, abych já byla tchýní, tak budu škodolibou tchýní. Protože toho zeťáka chci teda vidět :)))
Na mazec se těší TTT
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Jednou bych se ráda dozvěděla, jak se vyplnila vaše „předpověď"“. :)
Jestlipak také odhadujete, čím jednou budou vaše děti, milé ženy-in? Už se vám samy svěřily, čím by chtěly být? Co vy na to? Chtěly byste, aby šly ve vašich stopách, nebo mají úplně jiné představy?Je vaše dítě úzce zaměřené a jeho budoucnost se už rýsuje, nebo vůbec netušíte, čemu by se mohlo věnovat?
Jak to bylo u vás doma? Chtěli vaši rodiče, abyste vystudovala stejný obor jako oni? Vybrala jste si ho dobrovolně? Nutili vás do něčeho, co vás nebavilo, přesto jste jim za to vděčná? V jakém věku jste už byla rozhodnutá, co chcete dělat?
Napište nám na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
enka1 — #25
dík za radu
mio — #22 Jestli není opravdu silná povaha,tak jí tu úču velice jemně rozmlouvej
FAXÍK — #23 Já budu tchýně za vodou....emigruji, aby mě nechtěli navštěvovat
moc hezky napsané a kdoví jaká budeš tchýně
úžasné čtení i děti

Já jsem zatím taky pozorovatel a nic jim necpu. 2letý synek taky rád ocmrndá v kuchyni a čeká, co mi "odpadne od ruky", když chystám něco k snědku a o 5leté dceři se můj 24 letý synovec (v jádru filozof) vyjádřil nějak v tom smyslu, že "s tou to bude mít jednou chlap těžký, když má na všechno svůj názor"
- no nejen chlap...Zatím chce být holka zmrzlinářkou, učitelkou nebo princeznou. Tak uvidíme, který z jejích snů se jí splní
CityCat — #15 Tý jo, to by se mi u mladšího líbilo
A z tohoto bude politik.Do očí se mi směje a do rukou mi sere
ToraToraTora — #18 a o tom to je... přijít na to CO a potom JAK. A doufat, že člověka okolí a okolnosti (zejména v dnešní době) podpoří.
CityCat — #17 Něco na tom bude, protože ačkoliv jsme měli na tohle skvělé rodiče, tak obě jsme se se sestrou realizovali až když jsme zjistili, co chceme a kudy nato půjdeme.
ToraToraTora — #16 víš, asi je to spíš normální :-) protože "normální" člověk se hledá a při tom taky tápe. Jen někteří dospělí na to v záchvatech "rodičování" nějak zapomínají...
CityCat — #15 To je úžasné
Díky
Tak ještě jedno blabla ode mě, abys TTT věděla, že jsem v tom lítala stejně. Moje hyperaktivní fakáně č. 2 vyjímečně nadané na sport a dokonalej flákač s obtížema prolezlo devítiletku a na "seriózní" školu nebyla šance. Soukromou školu přečkal dík jedné taneční skupině, kam docházel častěji než do školy. Maturoval nadvakrát! Výsledek? Ve dvaceti mu asi ruplo v kouli, udělal přijímačky na VUT, vloni přehodil výhybku a je na architektuře. Věnuje se matice, fyzice, deskriptivě... všemu, oč na střední škole ani nezavadil. Takže buď v poho! :-)
monkee — #13 ...a při současné situaci v naší republice mám šanci, že dcera udělá ta práva V plzni za víkend
Kuchaře bych brala, protože nejvíc chutná, když uvaří někdo jiný., Ale jestli nebude víc vařit a míň papat, tak z něj do puberty bude čekatel na pozici "kotva zaoceánské výletní lodi"
Torinko, dobře sis to zařídila, dcera s její šlejfírnou (po kom to asi podědila
) má šanci udělat kariéru jako právník a zahrne tě zlatem, prostřední jako prvotřídní kuchař tě může (pokud mu ta láska vydrží i přes pubertu) zabezpečit po stránce výživové, "až se tobě třásti bude ruka..." a nejmladší? Akčnost neřízené střely
; zatím máš dost času promyslet, v jakou užitečnou energii ji transformovat. Armáda to být nemusí, bodyguarda by ti mohl dělat, všichni okolo budou padat jako kuželky, když do nich ducne.
CityCat — #11
To musím poslat manželovi....on zastává názor, že po matkách přebírají děti jen ty špatné vlastnosti, zatímco genialita se dědí zásadně po otci
TTT promiň :-) ale troufám si říct, že tvoje děti podědily to nej po své matce (ještě se kreativně dobarví). Žádná baba si bezdůvodně nedá do nicku ta tři japonská slova :-) a navíc - opravdu dobře píšeš.
enka1 — #1
není zrovna nesvá z toho, že mě má na krku někdo jiný
Moje ségra zase říkala: "Neboj, na ocet nezůstaneš. Někdo to odsrat musí."
selinka — #7 nevím, co by si beze mě počal
heligona — #5 a jak je ted stastny ten, ktery te ma, co