Skutečně existuje psychiatrická diagnóza spadající do škatulky poruchy nálad, která by se dala charakterizovat jako celoživotní špatná nálada. Říká se jí dystymie a je možné ji diagnostikovat tehdy, je-li depresivní a špatná nálada přítomna u daného pacienta po většinu dne po dobu delší než dva roky. Navíc jsou přítomny dlouhodobě minimálně dva další symptomy z tohoto výčtu příznaků:
Foto: Shutterstock
- Zhoršená chuť k jídlu nebo naopak sklony k přejídání
- Poruchy spánku (nespavost nebo i naopak nadměrná spavost)
- Celková únava
- Snížená sebedůvěra
- Zhoršené soustředění
- Problémy s rozhodováním
- Pocity beznaděje
Podle psychiatra a autora mnoha publikací MUDr. Jána Praška, CSc. se vyskytuje dystymie u přibližně 3-5 % dospělé populace, což v globálním měřítku představuje významný zdravotní problém. Dystymie se ovšem povětšinou nevyskytuje jen sama o sobě. Často se pojí s dalšími onemocněními jako je depresivní porucha, úzkostné poruchy, nadužívání návykových látek nebo poruchy osobnosti. Nezřídka také se závažnějšími tělesnými nemocemi, které pacienta sužují delší časové období.
Kde je příčina?
Přesný původ této nemoci lze je s obtížemi vystopovat, ovšem svůj vliv má v každém případě genetika. Například pokud se v rodině jedince vyskytují osoby s depresivními poruchami případně osoby závislé, lze u daného člověka předpokládat větší predispozice pro vznik dystymie. Svůj velký vliv má ale také okolí pacienta a prostředí v němž vyrůstal. Rizikovým faktorem je především přísná výchova zaměřená na výkon nebo traumatizující události – například ztráty blízké osoby.
Průběh dystymie
Není snadné určit, kdy přesně dystymie propuká, neboť začíná ve většině případů plíživě. Nejčastěji se však projeví se vstupem do dospělosti, výjimkou ovšem nejsou ani dětští pacienti. U nich se často zpočátku dystymie projevuje jako podrážděnost a vznětlivost. Často takové děti nebo mladí lidé trpí nízkým sebevědomím a mají celkově pesimistické ladění. U některých jedinců je možno pozorovat sklony k výstřednosti. Často je spouštěčem výrazná stresová událost nebo neúspěch.
Čtěte také: Káva s určitými přísadami může podle výzkumů pomoci s depresí. Jak oživit ráno a udělat něco pro zdraví?
Dystymie dost podstatným způsobem ovlivňuje kvalitu života postiženého – zhoršuje adaptaci v pracovním prostředí, ale také v osobním životě, může vést k vyhýbání se společnosti, brání spokojenosti z trávení volného času. Kvalita života dystymických pacientů je horší než u nemocných s hypertenzí, s diabetes mellitus nebo artritidou, a to především proto, že většinovou společností stále není považována za „plnohodnotnou“ nemoc.
Jak probíhá léčba?
Na rozdíl od deprese není v boji s dystymií v popředí účinnosti farmakologická léčba. Léky se používají pouze jako podpůrný prostředek psychoterapie, která při tomto druhu onemocnění účinkuje nejlépe. Tento druh psychoterapie musí být zaměřen na zvládání a rozpoznávání vlastních pocitů a posilování schopnosti řešit problémy a stresové situace. Pacient ovšem také v rámci terapie intenzivně pod vedením psychologa pracuje na posílení sebevědomí a odstraňování kritických a sebekritických myšlenek.
Čtěte také:
- Horor jménem spánková paralýza – nemůžete se pohnout a trápí vás halucinace v podobě obludných monster
- Vědec vysvětluje, proč některé léky polykáme a jiné jsou podávány injekčně
- Hypnóza pomáhá při léčbě řady nemocí. Česko se může pyšnit tradicí kvalitních terapeutů
Zdroj: MUDr. Ján Praško, CSc - Úzkost a obavy: jak je překonat, Psychiatrie v praxi, Celostní medicína, autorka článku
Nový komentář
Komentáře
Já jsem se taky dlouho necítila ve své kůži a celkově jsem měla málo energie a pořád tak nějak špatnou náladu. Kolikrát se mi nechtělo ani vylézt z postele. Snažila jsem se s tím pořád něco dělat, ale asi nejvíc mi pomohlo, když mi kamarádka doporučila https://kratomworld.cz/collections/green-kratom Dodá energii, najednou se můžu soustředit a udělám toho daleko víc než před tím.