Břicho se nám nafukuje, když je ve střevě příliš mnoho vzduchu (plynu). Na jedné straně vstupuje vzduch do žaludku společně s jídlem a pitím (například sycenými nápoji nebo potravou zachycující vzduch, jako např. chléb, šlehačka atd.), ale také zvýšeným polykáním vzduchu (aerofagie), např. když jíme velmi rychle. Konzumace nadýmavého jídla samozřejmě také podporuje tvorbu plynů.  
Množství plynů ve střevě v důsledku rozkladu složek potravy závisí také na našem střevním mikrobiomu, známém také jako střevní (mikro)flóra. Mikrobiom je u každého člověka individuální, jako otisk prstu. Pokud máme ve střevě mnoho bakterií produkujících plyn, naše břicho je častěji nafouknuté. Lékaři tento stav označují jako meteorismus. 
 nad.jpg
Jak se vzduch dostane ze žaludku? 
Vzduch se musí nějak z těla dostat pryč, jak to funguje? Plyny v zažívacím traktu jsou částečně absorbovány střevní sliznicí, stejně jako složky potravy. Přecházejí do krve a bez zápachu jsou vydechovány plícemi. Část vzduchu se také uvolní konečníkem. Tento proces je normální a důležitý – ale obzvláště nepříjemný ve společnosti nebo na veřejnosti. Pokud plyny nebo vzduch unikají příliš často, hovoří se o flatulenci (z latinského flatus - vítr), tj. hovorově větry, pšoukání, prostě prdění ??  
 
Je nadýmání nemoc?  
Nadýmání samo o sobě není nemoc. Pokud je však nadýmání doprovázeno dalšími trávicími potížemi, jako je pocit plnosti, bolest břicha nebo zvýšená plynatost po dlouhou dobu, mohlo by jít již o onemocnění, například žlučníku nebo slinivky břišní, nebo o jinou funkční poruchu. Mimochodem, až 24 „větrů“ denně je zcela běžných a nelze je klasifikovat jako patologické.  
Pokud se po jídle pravidelně objevuje nadýmání, může to poukazovat na nesnášenlivost některých potravin. Spouštěčem zvýšené tvorby plynů v trávicím traktu může být například intolerance laktózy nebo fruktózy (intolerance mléka nebo ovocného cukru) nebo intolerance lepku (celiakie). Jistotu poskytne vyšetření u odborníka.  
Možnou příčinou nadýmání a plynů je také zvýšené polykání vzduchu (aerofagie). Spouští se přejídáním v důsledku stresu, nesprávných stravovacích návyků, častého žvýkání žvýkaček nebo polykáním vzduchu v potravinách.  
 
Zdravá střevní flóra je nezbytná  
Spouštěče mohou být také přímo v našem zažívacím systému. Střeva obsahují různé bakterie a mikroorganismy, které celkově tvoří střevní flóru. Pokud je střevní flóra narušena, například po užívání antibiotik, v důsledku střevních onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) nebo intolerance potravin (alergie na lepek, intolerance fruktózy/laktózy) je typickým důsledkem nadýmání. Pokud jsou například v tenkém střevě přítomny druhy bakterií, které tam obvykle nepatří, nebo je zde prostě příliš mnoho bakterií, může dojít ke zhoršení absorpce tuků a sacharidů a vzniku dalších plynů. Také když je náš mikrobiom v tlustém střevě nevyvážený, převládají bakterie vytvářející plyn a přerůstají prospěšnou střevní flóru, vzniká spousta „odpadních plynů“.  
 
Příznaky a diagnóza plynatosti  
V případě dlouhodobých a vážných potíží je důležité vyhledat lékařskou pomoc. V mnoha případech však nelze nadýmání vysvětlit fyzickou nemocí. Pokud neexistuje příčina v onemocnění některého orgánu, problémem jsou funkční zažívací potíže. Nejsou nebezpečné, ale jsou otravné a v některých případech velmi bolestivé. Typ a závažnost potíží se u každého pacienta liší. Typickými příznaky jsou nafouklé, napjaté břicho, větry, nadýmání, křeče, průjem, zácpa, bolest, nechutenství a neklid.  
nades.jpg
Příčiny funkčních zažívacích potíží dosud nebyly dostatečně objasněny 
Předpokládá se, že na jedné straně jsou rozhodujícími faktory poruchy pohybu v zažívacím traktu, tzv. poruchy motility, a na druhé straně zvýšená citlivost trávicího systému na mechanické a chemické podněty (tzv. viscerální hypersenzitivita).  
 
Léčba: co dělat s plynatostí?  
Jakmile je objasněna příčina nepříjemné plynatosti, může začít léčba. Pokud jde o fyzickou nemoc, měla by být léčena. Pokud je důvodem nesnášenlivost potravin, je třeba se určitým potravinám raději vyhýbat nebo je konzumovat pouze v malém množství. Zde vám poradí váš lékař nebo výživový poradce.  
Na funkční nadýmání nelze pohlížet izolovaně od zbytku těla. Dieta a trávení hrají zásadní roli ve vývoji plynatosti. Má-li však být léčba úspěšná, je třeba vzít v úvahu i další faktory, jako je stres nebo psychické problémy.  
Jednou z cest je léčba léčivými přípravky. Často pomáhá lékárna “Matky přírody”. Úlevu mohou přinést různé léčivé rostliny, jako jsou máta peprná, anýz, fenykl nebo kmín. Jeho složky jsou vhodné pro terapii, protože mají účinek uvolňující křeče a ulevující od nadýmání.  
 
Bylinné léky na nadýmání se nazývají karminativa.  
V případě přetrvávajících nebo opakujících se potíží může pomoci karminativum Gaspan®. Ten pomáhá s mírnými křečemi v gastrointestinální oblasti, pocitem plnosti a nadýmáním. Kombinace koncentrované mátové a kmínové silice ve speciální tobolce, také zmírňuje bolestivé křeče v zažívacím traktu. Tobolka je odolná vůči agresivnímu prostředí žaludku, kterým prochází neporušená a rozpouští se až ve střevě a působí tak proti příznakům právě tam, kde se vyskytují.  
Silice máty peprné se váže na chladové receptory ve střevech, což vyvolává chladivý efekt a zmírnění bolesti. Máta peprná také uvolňuje křeče ve střevech. 
Kmínová silice obsažená v Gaspanu® uklidňuje zejména nervy „břišního mozku“ a snižuje nadýmání. Díky vzájemně se doplňujícímu účinku obou účinných látek se trávicí funkce dostanou zpět do rovnováhy.

Více informací na www.gaspan.cz 
  60d5c3102dd46obrazek.png
Gaspan® enterosolventní měkké tobolky je lék k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. 

 60d5c31d2645aobrazek.png

Reklama