Francouzský spisovatel André Gide řekl: „Láska je nejsložitějším problémem života. Jeho nejjednodušším vyřešením je nevěra.“ Pro někoho taková věc znamená konec vztahu. A někdo, například Aneta, s vědomím nevěry partnera žije „statečně“ dál.

Nevěra není nic nového. Byla tu vždycky, jen se o ní v dnešní době hovoří, možná vlivem sociálních sítí a způsobem komunikace, stále častěji. Podvádí ženy, podvádí i muži, lidé, kteří mají rodiny, na první pohled spokojený vztah... Čím to je? Proč jsme nevěrní? A proč setrváváme ve vztahu s člověkem, přestože si občas „odskočíme“ jinam?
„S Adamem žijeme už osm let a to, že mi je nevěrný, jsem zjistila již po roce našeho vztahu. Tehdy jsem myslela, že se mi zhroutil svět. Domnívala jsem se totiž trochu naivně, že by mi to jednak nikdy neudělal a hlavně, že bych si v případě, že by se něco takového stalo, sbalila svých pět švestek a ihned ho bez mrknutí oka opustila,“ vypráví Aneta.
„Jenže Adam to udělal, nic mi neřekl a já se to dozvěděla velmi nečekaně – když jsem mu uklízela věci po jeho divadelním večírku, vypadly na mě z kapsy jeho saka polaroidové fotky. Jistě si domyslíte, co na nich asi tak mohlo být... V době, kdy máme vše uložené a zaznamenané ve svých chytrých telefonech mi takový způsob „provaření“ přišel až směšný,“ vzpomíná Aneta a pokračuje: „Plán, který jsem popisovala výše se samozřejmě neuskutečnil. Fotky jsme roztrhala a vyhodila a dál se chovala jako ta nejlepší přítelkyně na světě. Za tu dobu jsem se Adama naučila číst, znám jeho chování, poznám, kdy mi něco tají a kdy mi neříká pravdu. Nemusím mu ani lézt do telefonu nebo prohledávat kapsy nebo batoh. Je tak čitelný, že to není potřeba.“
„Před půl rokem jsme si koupili byt, pokoušíme se o miminko a v září vyrážíme na dvouměsíční cestu po Americe. Žijeme úplně klasický partnerský život, až na to, že mi Adam stále zahýbá a stále si trochu naivně myslí, že já hloupá husička nic nevím.“
„A proč s ním vlastně jsem? Nejsem já opravdu hloupá? Možná trochu ano. Moje kamarádky mi stále radí, ať odejdu a hledám štěstí jinde, ale mně vlastně nic nechybí. Adam o mě pečuje, má mě rád a já jeho, je to můj nejbližší člověk, rozvíjí náš společný život a rozhodně mě nenechává zhrzenou a samotnou doma. Už vím, že ve vztahu nemůžu mít vše na 100 %. Už vím, že přestože se může zdát, že je všude všechno zalité sluncem, nemusí tomu tak vždycky být. Jsem spokojená. Mám partnera na život a když na to přijde, můžu si z kopýtka vyrazit stejně jako on...“
Mohlo by vás zajímat:
- Honza: „Manželka mi dala ultimátum, buď se změním nebo se rozvedeme.“
- Život v nefunkčním vztahu. Jak ho poznáte a proč z něj odejít?
- Jana (35 let): „Mám si vybrat postelovýho boha, nebo chlapa pro život?“
- Cesta do pekla nebo do nebe? Aneb rozlučka se svobodou, která se tak trochu zvrtla
Nový komentář
Komentáře
Nevěru bych nesnesla.
jarka1234 — #33 Ano, ano
Rikina — #29
opět skvěle napsané
man-mimo — #30 .. ale Rikina se přece nechlubí .. její zpověď je poučná
a určitě pravdivá / asi až na ty zástupy /
.. milovat mizeru je vždy průšvih
man-mimo — #30 Za prvé - sloveso poznat jsem nepoužila v biblickém slova smyslu, i když se to tak jistě dá vyložit.
Za druhé - onehdy jsem někde četla, že někudy procházel zástup asi třiceti lidí, to mi nepřijde jako množství větší než velké. Nicméně to je spíše filosofická otázka, kolik lidí vlastně činí zástup, a pokud jeden odejde, bude to které množství ještě zástupem, nebo už ne?
Čistě technicky vzato by zástup museli být nejméně dva jedinci, aby se mohli postavit za sebe a tím zástup vytvořit.
Za třetí - co to je cnostná žena? Dle křížovkářského slovníku "ctnostná žena=madona". To je hodně úzká definice, pro potřeby běžného života nepříliš použitelná, kromě té křížovky.
Nicméně jsem si téměř jistá, že bych zde na tomto serveru o sobě nikdy netvrdila, že snad patřím mezi ctnostné.
To by se tomu tady někdo mohl smát nahlas...
Rikina — #29
označení zástupy evokuje množství větší než velké. Tak by se cnostná žena chlubit neměla
Spousta lidí zůstává s tím druhým, protože ho miluje. A když ho/ji miluješ, není co řešit. To pak člověk vydrží neuvěřitelné věci. Což je ostatně známo z pohádek, kdy jedna milující bytost jde odkudsi zachraňovat milovanou bytost, bez ohledu na vlastní strádání a nepohodlí. Taky by si mohla říct - na tohle se mám moc ráda - a nechat milovanou nebo milovaného ve věži, v zajetí černokněžníka, zakletou zlým kouzlem a za devatero horami. Ale vono ne, v pořádné pohádce ten člověk jde, prošoupe sedmimílové boty, obětuje všechno, jenom aby se dostal na ten kraj světa a toho partnera osvobodil. Věrná láska zvítězí a duha se klene nad vodami. Jasně, jsou to pohádky, ale ty údajně vycházejí z archetypů lidského chování. Něco by na tom tudíž mělo být. Osobně jsem si to promyslela mockrát - muž, kterého jsem milovala, otec našich synů, je objektivně jako chlap na zabití. Kdybych ho nemilovala, ty syny bychom rozhodně neměli, a asi bych ho uškrtila. Mnohokrát mě zklamal, a nakonec i opustil. Jenže - když ho miluješ...
I po těch letech, co žiju sama, a poté, co jsem poznala zástupy jiných mužů, on toho místa v mém srdci nepozbyl. Květnatě řečeno. Druhá věc je, že nevím, zda on to někdy ocení. Ale to je takový podružný detail. Mohu si tento luxus pohodlně dovolit.
jarka1234 — #25 Sofineza — #26 kobližka — #27
Taky bych to nesnesla. A jasně, je v tom i strach zůstat sama. Já se mám na tohle moc ráda.
Suzanne — #23 No,nemusí to být ani v té chemii,spousta žen se prostě nepřenese přes myšlenku,že by měly žít samy a tak zůstávají s partnerem,ač s ním nejsou spokojené.
Tak takhle bych si teda život nekazila,to vážně ne
Suzanne — #23 stejně jako zůstávají s alkoholikem, násilníkem, chorobným žárlivcem, lhářem atd. prostě se od něj nedokáží odpoutat...
Suzanne — #23
asi ano. Já osobně bych to nesnesla.
tohle bych nesnesla
catcat — #21 jarka1234 — #22 Spousta žen zůstává s nevěrníkem, i je chudý jak kostelní myš. To je v chemii, ne v penězích.
catcat — #21Jo jo, prachy dělají hodně. To klidně Aneta něco vydrží. Po těch letech si už zvykla.
... koupili si byt, vyráží na 2 měsíce po Americe... přítel bude asi poměrně movitý, takže se něco vydrží. Kdyby byl chuďas neperspektivní, už by jako kurevník letěl
kobližka — #16 Ona si nestýská, ona se chlubí.
man-mimo — #15
Je pravda, že příběhy MŠ jsou takové "šťavnatější".
A co teda Aneta vlastně chce? Když pominu ty nesrovnalosti v článku, které mu ubírají na uvěřitelnosti, připadá mi, že slečna si chce hrát na mučenici, ale pokud to nevykřičí do "celého světa", tak to holt není ten pravý adrenalin
TO SI MUSÍ ROZHODNOUT SAMA...
No,tak o co vlastně jde ? Jí partnerova nevěra vad,íale v podstatě se s ní naučila žít a když by bylo jó nejhůř,tak si vyrazí z kopýtka ona taky.Tak k čemu ty stesky ?