Předposlední den naší dovolené, čtvrtek. Konečně ty dlouho očekávané Trosky.
Vstali jsme dříve než obvykle, protože nám v 8h47 jel autobus do Turnova. Chvíli jsme seděli na zastávce kousek nad chatou a autobus pořád nejel. Až po bližším pročtení jízdního řádu nám došlo, že tenhle autobus jede jen o víkendu. Vrátili jsme se proto do chaty a jeli jsme až 9h42.

V Turnově jsme jen tak tak chytili vlak do Borku pod Troskami. Cesta netrvala moc dlouho, Borek je od Turnova jen 9 kilometrů po železnici. Hned jak jsme v Borku vystoupili z vlaku, tak jsme na kopci viděli siluet Trosek. Bylo nám jasné, že nás čeká pěkný výstup. Z turistického rozcestníku jsme se dozvěděli, že budeme šplhat asi 3 kilometry pořád do kopce.

Jako při předchozích výstupech jsme ale namáhavé cesty zase nemohli litovat. Šli jsme lesem, po loukách, na kterých se pásly krávy i po cestě, a za chvíli jsme měli krásný rozhled do krajiny. Zabloudit jsme nemohli, protože jsme se drželi pořád modré turistické značky.

Tři kilometry nám uběhly velice rychle a už jsme stáli přímo pod Troskami. U vstupného na hrad seděla protivná babice, která neměla turistické známky s Troskami a ještě se na nás šklebila, že ji takovou zbytečností obtěžujeme. Koupili jsme si alespoň pohledy a vstupenky. A ani ty vstupenky nebyly hezké, jen lístek z pokladny, jako někde v samoobsluze. :-(

Zase jako všude, jsme vyšplhali kvůli rozhledu na Pannu i na Babu. Prolezli jsme celé Trosky, pokochali se okolní krajinou a cupitali jsme z kopce dolů. Dolů to šlo samozřejmě rychleji a lépe než nahoru. :-) Na nádraží jsme nasedli na vlak směr Turnov.

V Turnově jsme se naobědvali, zase v pizzerii Korunní princ. Manžel si pochutnal na kuřecím steaku s ananasem a já na pizze Hawai, ananasem a šunkou. Nakonec jsme si pochutnali na zmrzlinovém poháru s horkým lesním ovocem. Mňam!

V maličkém obchůdku pod náměstím jsme nakoupili dárky pro rodinu, různé keramické drobnosti a sobě jsme koupili dva hrníčky. Zpátky do chaty jsme dojeli autobusem.

Na druhý den jsme se bohužel už museli balit. Naplnili jsme dva obrovské batohy, nasedli s nimi na kola a sjeli jsme pomalu ten šestikilometrový kopec až na vlakové nádraží do Malé Skály. Tam jsme vyřídili převoz kol a čekali na vlak.

Cesta až do Pardubic probíhala dobře. Bohužel jsme ale měli zpoždění, tudíž málo času na přestup a museli jsme se spolehnout na pracovníky z nádraží, že nám do našeho vlaku přeloží kola. No jo, nepřeložili.  :-(  Tak jsme byli trochu naštvaní, ale ještě ne moc. Dorazila nás až paní průvodčí…
Jeli jsme vlakem s příplatkem IC. Vlak byl narvaný k prasknutí, a tak jsme byli nuceni stát na chodbičce. Batohy jsme si nacpali pod nohy, aby se dalo projít. Umírali jsme horkem a bolely nás nohy. Ale zas až tak nám to nevadilo. Co nám vadilo, byla dotyčná paní průvodčí, která nám na plnou pusu vynadal do hajzlů, kteří zaclánějí na chodbičce a ona se svými zhruba sto kilogramy váhy nemůže projít. :-(
Mimo jiné, kola za námi do Hranic na Moravě dorazila za tři!!!dny.

Dovolená na pomezí Jizerských hor a Českého ráje byla překrásná. Když jsem teď o ní psala tyhle články a znova si připomněla, co jsme zažili, nejraději bych se sbalila a jela do Maloskalska znova. Dovolenou nám nemohla pokazit ani „úroveň“ Českých drah. Jen jsem od té doby nesedla do vlaku… :-)

 

TIP NA VÝLET – TROSKY
Hrad je majetkem státu. Je spravován Památkovým ústavem Pardubice. Provoz hradu je bez průvodce.
Vyhlídka na hradě slouží současně jako rozhledna. Za příznivého počasí lze spatřit například Prahu, Mladou Boleslav, České středohoří, Krkonoše, Turnov, velkou část Českého ráje a mnoho krásných míst v okolí. V roce 1999 bylo započato se stavbou rozhledny (vyhlídky) na věži zvané Baba. Protože Baba se tyčí ještě do 47 metrů nad úroveň terénu vlastního hradu, je z této věže díky novému schodišti, nádherný pohled na další okolní památky, které nejsou z vyhlídky pod Pannou vidět (hrad Kost, zámeček Humprecht, město Jičín). Atraktivita hradu tímto ještě vzrostla.
Stavba přístupového schodiště na Babu byla dokončena v květnu 2000. Masivní kovová konstrukce je zárukou dlouhé životnosti. Při realizaci schodiště byla snaha o jeho co největší zapuštění do skály, aby tolik nenarušilo historickou podobu hradu.

Hrad Trosky je jedním z nejnavštěvovanějších hradů v České republice.  

Podrobné informace, včetně ceny vstupného, otvírací doby a aktuálních akcí na Troskách najdete na http://www.trosky.cz              
Reklama