Působí to tak trochu jako záhada – proč nám dělá potíže vlna tropických veder, když teploty dosahují průměrně té naší, tělesné? Vysvětlení je snadné. Horké počasí našemu organismu neumožní, aby se dostatečně efektivně ochlazoval. Není to totiž jen teplota okolí, co nás ohřívá. Nadbytek tepla, kterého se musí organismus zbavit, vzniká i prostřednictvím našich tělesných pochodů. Ve velkém množství ho produkují například játra, mozek nebo srdce, při tělesné aktivitě pak i příčně pruhované svaly.
Foto: Shutterstock
Ochlazení těla znesnadňuje horko a vlhko
Stálá tělesná teplota jádra (tělesných tkání) člověka je nastavena a za všech teplotních podmínek musí být udržována na 37 °C. Kolísat smí jen nepatrně. Aby tomu tak skutečně bylo, dostává se ke slovu regulace tělesné teploty řízená uvnitř mozku - nervovými centry v hypotalamu. Jejich úkolem je zajistit rovnováhu mezi ztrátami a produkcí tepla. Aby se tělo zbavilo nadbytečného tepla, zvýší prokrvení kůže, což pomůže předat teplo na její povrch, kde dojde k ochlazení z vnějšího prostředí. Pokud to nestačí, zapojí do procesu pocení, které povrch kůže ochladí ještě účinněji. Jenže tohle přestává stačit ve chvíli, kdy je venku natolik teplo, že ochlazení nepřipadá v úvahu.
„Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je velmi nebezpečné, neboť čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím nižší teplotu dokáže snést (tolerovat) lidský organismus. Podle některých vědeckých studií dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem 50 °C, pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý. Ovšem v prostředí, kde se vlhkost vzduchu blíží 100 %, stačí již teplota okolo 31 °C, aby se organismus začal nebezpečně přehřívat,“ upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu.
Hrozí únava, ale i infarkt nebo mrtvice
Jak organismus usiluje o ochlazování těla, je nadměrně zatěžován. Hůře se proto soustředíme, jsme více ve stresu a klesá naše pracovní výkonnost. Krev houstne, což s sebou přináší vyšší nároky na kardiovaskulární systém a zhoršuje se i prokrvení periferních částí těla a mozku. Zvláště u starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. Navíc tím, jak se nadměrně potíme, dochází rychleji i k dehydrataci a ztrátě minerálů.
Přestože horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoli, nejohroženějšími skupinami jsou lidé starší 65 let, děti do 4 let věku, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, a také lidé s některými chronickými onemocněními jako jsou kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, nadváha či obezita. Na pozoru se musí mít i ti, kteří užívají některé léky, například na depresi či nespavost. Bez rizika nejsou ale ani zcela zdraví lidé.
Pokud dojde vinou vysoké okolní teploty (nejen venku, ale třeba i v místnosti) k přehřátí hypotalamu, selže jeho detekce příliš vysoké tělesné teploty, takže tělo nespustí termoregulaci a přichází úpal. Mezi příznaky patří suchá, horká a červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.
Jestliže se potíme až příliš aniž bychom tekutiny i doplňovaly, mohou vinou ztráty vody a iontů křeče z horka. Vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou se objevit v souvislosti s namáhavou činností. Někdy může po tomto deficitu zapříčiněném vystavení vysoké teplotě následovat (třeba i několik dní poté) vyčerpání z horka. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobami, nevolností či zvracením. Tělesná teplota přitom může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké.
Foto: Shutterstock
Jak tělu v parných dnech pomoci?
Pokud to není bezpodmínečně nutné, není rozumné vycházet ven mezi 11. a 15. hodinou, nebo dokonce ještě vykonávat kolem poledne namáhavé činnosti. Tím spíš, pokud patříte mezi rizikové skupiny lidí. Oblékejte lehké oblečení a za slunečných dní nezapomínejte na pokrývku hlavy. Nezbytné je také dostatečně pít vhodné, ne příliš ledové nápoje – vlažné vás ochladí víc, a jíst jen lehkou stravu. Nezapomeňte doma větrat, ale jen večer a ráno, případně v noci. Přes den naopak zatáhněte žaluzie nebo závěsy. V bytě je vhodné zapnout klimatizaci, ale nesmí být nasměrována přímo na vás. Není ani radno místnost přechladit. „Klimatizace by v létě měla být nastavena na teplotu nejvýše o 5 až 7 °C nižší, než je venkovní teplota. Pokud je tedy venkovní teplota 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně,“ doporučují zdravotníci.
Zdroj informací: Národní zdravotnický informační portál, Funkce buněk a lidského těla, Wikiskripta
Nový komentář