Dobrý den, posílám příspěvek, který se týká i včerejšího tématu.

Za mého působení ve školní družině jsem 1. dubna přemýšlěla, jak děti napálit. A tak jsem zavolala na zdravotní středisko a zeptala se zubaře, jestli ho můžu i s třídou deset minut zdržet. Souhlasil, vše bylo domluveno, tak jsem vytáhla pytlíky bonbonů ze šuplíku a poprosila školnici, ať je zubaři odnese (středisko je od školy vzdáleno tak 100 m a zubař ordinuje už od 6,30). Děti pravidelně po sedmé hodině snídaly, já jim u toho četla pohádku, když se rozrazily dveře a školnice na nás křičí : „No kde jste, už volali ze střediska." A já zahrála divadlo, jako že jsme měli být v sedm na zubní prohlídce a teď po snídani už mají zuby špinavé.

Všichni utíkali k umyvadlům a prstama si zuby snažili vyčistit. Někdo vytáhl žvýkačku, ve spěchu ji děti pravítkem porcovaly na menší díly. Byly strašně vyjukané a nervózní. A tak jsem je odvedla na středisko, sedly si na lavičky v čekárně a v naprostém tichu čekaly, co se bude dít dál. Jen ten největší hajdalák hulákal: „To je Apríl," ale jen do té doby, než vyšla sestřička a řekla jeho jméno: „A ještě Bartolčic" (další zlobidlo).

Z ordinace se ozval zvuk vrtačky a řev jednoho z kluků. To už byli v šoku všichni, i já (tohle domluveno nebylo). A tu jedna holčina začala plakat, že se bojí, a už mi docházelo, že to asi nebyl nejlepší nápad. Po minutce vyšel Bartolčic se slovy: „Jenom dva kazy, ale Vojta má čtyři." Za chvilku vyšel i Vojta, za ním sestřička a zubař a s milým úsměvem řekli: „Apríl."

Dětem rozdali bonbony a byli strašně hodní, odpovídali na všelijaké otázky, nakonec se děckám ani nechtělo zpátky do školy. Takže ještě jednou děkuji zubaři a sestřičce, školnici, Vojtovi a Ondrovi. Byl to zážitek, na který doteď ostatní vzpomínají. Dokonce mi asi po 8 letech jedna žákyňka řekla, že tenkrát poprchávalo a já jsem děti nabádala, ať dávají pozor na kaluže, aby zubaři mokrýma nohavicema neušpinily křeslo. Dnes, když jde k zubaři, tak si na to vzpomene.

Trhlých nápadů jsem v životě měla a zrealizovala už celkem dost a nedokážu posoudit, který byl ten nejtrhlejší. To vždycky záleží na okolí.

Mějte se všichni moc hezky.

ami30

Děkujeme za nádherný příběh :).

Uf, tak takový apríl by asi dostal i mě :). Skvěle vymyšleno, perfektně provedeno a nádherně popsáno - gratuluju :)!

A co Vy, ženy-in? Byly jste někdy obětí něčího trhlého nápadu? Nebo naopak trhlé nápady vymýšlíte Vy? Povídejte, přehánějte a posílejte na redakce@zena-in.cz!

Reklama