Třicátý rok života bývá zlomový. Často bilancujeme, přemýšlíme nad tím, co jsme udělaly a naopak neudělaly, jak jsme se zachovaly a čemu bychom se vyhnuly obrovským obloukem. Je to také rok, kdy ta část z nás, která nemá ještě děti, začíná slyšet biologické hodiny. A ty, co už „tohle“ mají za sebou, nasedají po mateřské zpět do pracovního vlaku.
Třicet. Dost času na to, abychom se smály svým přešlapům a plácaly se po rameni nad našimi úspěchy. Třicet. Věk, při němž bychom už mohly, kdyby to jen trochu bylo možné, ráda radily svým mladším Já a říkaly jim, že některé hysterické scény, pláč nad vyhazovem od zkoušky, hádka se ségrou nebo rozchod tehdy s tamtím „jehož jméno už si ani nepamatujeme“, vlastně nebyly nutné a rozhodně nestály za ztracený čas a nervy. Souhlasíte?
A tak pojďme bilancovat společně. Těchto třicet věcí jsem se naučila a pochopila...
- Člověk míní a život mění.
- Važme si přátel, kteří při nás stojí i ve chvílích, kdy se mění okolnosti. Važme si jich, protože to jsou ti, co s námi budou celý život.
- Nesmutněme nad těmi lidmi, kteří s námi přerušili kontakt a které jsme měly rády. Tak to prostě je.
- Chytat se každého trendu, který zrovna profrčí módním světem, nemusí být vždy ta správná volba pro nás. Aspoň bude o jedno faux pas méně.
- Milujme své rodiče. Jsme jejich krev a oni nám dali tolik lásky a vždy při nás stáli. Teď je na čase jim to vše oplácet.
- Utrácet za blbosti je na nic. Je lepší mít plný pas razítek, než plný šatník a byt věcí, které nám vlastně k ničemu nejsou.
- Méně je někdy více. A to platí nejen u oblékání, ale i u líčení, mluvení, vystupování...
- Studovat a stále se vzdělávat není ostuda. Naopak. Být nerd je vlastně super in!
- Čtení není otrava, tak jako tomu bylo na základní škole. Číst knihy, plnit si knihovnu novými přírůstky, to má hodnotu. To nám dá slovní zásobu a velký přehled.
- Ještě chvíli choď v zimě s holými kotníky a tvoje achillovky ti to časem vrátí. A nebude to příjemné.
- To stejné platí pro holá záda. Říkaly nám to naše babičky a maminky, za pravdu jim dáme už ve třiceti. Zdraví máme opravdu jen jedno.
- Žijme, nepřežívejme.
- Nebojme se jít proti proudu. Jak se říká, s proudem plují jen mrtvé ryby.
- Nebýt ješitný, to je umění.
- Mít kolem sebe lidi, kteří nás podpoří, mají nás rádi a budou nám držet palce za každé situace. Ti, co to neumí, a naopak nás podkopávají, ti nemají v našem životě co dělat.
- Intuice není vždycky špatný nápad. Občas je lepší poslouchat srdce. Více než rozum.
- Lásce se nedá poroučet. Dává radost a nepopsatelné štěstí, ale také umí sakra zabolet. Láska je jedno velké a báječné dobrodružství.
- Vážit si sama sebe. To je úkol na celý život.
- Tři skleničky vína jsou lepší než tři lahve. Ta hlava jako střep bude s přibývajícími roky horší a horší.
- Být na šrot ve dvaceti je úsměvné, být na šrot ve třiceti, to už trochu zavání trapností.
- Odličovat, odličovat a odličovat.
- Cvičit a sportovat není nutné zlo, to je životní styl a stojí za to ho žít.
- S třicátým rokem už můžeme říct, že máme nadhled a na mnoho věcí koukat mnohem zralejším pohledem. A to je dobře.
- Partner by se neměl hodnotit podle pěkné skořápky, ale podle toho, jestli nás dokáže podržet, když je nám ouvej, je to chlap do pohody i nepohody a cítíte, že je to ten pravý.
- Čím méně online života, tím lépe. Žijme život takový, jaký je. Opravdový, hmatatelný a na vlastní kůži.
- Některé ztráty nikdy nepřebolí. A fráze „chce to čas“, ta bohužel nefunguje.
- Naučme se říkat ne. To není sobecké, to je cesta k tomu, abychom si vážily sama sebe.
- Opustit svou komfortní zónu a udělat krok do neznáma, to nám hrozně moc dá.
- První láska stojí za to zlomené srdce. Je to vztah, na který nikdy nezapomeneme. Hodně nám dá i vezme, ale je první, a tím pádem jedinečná.
- Nikdy není správná doba. Na nic. Na početí dítěte, na pořízení si psa, na odchod z práce nebo na nový vztah. A proto je skvělé hodit starosti za hlavu a jít do toho. Hned.
Mohlo by vás zajímat:
- Kritizovat znamená říkat někomu, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl
- Rada zpěvačky Dary Rolins: „Žena musí být hlavně šťastná!"
- K pláči, nebo k smíchu? Šest „zvláštních“ důvodů k rozchodu
Nový komentář
Komentáře
A sakra, mě je už 2X třicet /a kousek/ a jestě jsem nebilancovala
. Svému mladšímu já bych fakt nic neradila. Protože nakonec by vše mohlo dopadnout hůř, než to dopadlo.
Proč je shluk nebo výcuc těchto všeobecností věnován právě třicátnicím?
Zajímavé.