Přečtěte si další „humornou“ historku zvířecího záchranáře Petra Jandíka. Proč jsem dala slovo humorný do uvozovek? No, já nevím, jak byste se tvářili, kdyby se vám chtěli tito roztomilí tvorečkové usadit v bytě.

Paní, které se tato příhoda stala, ji teď možná dává k lepšímu, ale když volala na záchrannou stanici, byla na pokraji zhroucení. Netopýři jsou docela roztomilí, ale většina lidí se jich spíš štítí. Možná je to tím, že jsou opředeni mnoha (nepravdivými) mýty a máme je spojené spíš s negativními emocemi.

netopýr

Když se setkáme s jedním, víme si většinou rady, ale když jich je pohromadě kolem tří set, naženou hrůzu i hodně otrlým.

Netopýři jí nalétali do bytu otevřeným oknem a kromě kuchyně se usadili všude. Viseli na záclonách, lustrech, zalézali pod obrazy, všude bylo černo. Zoufalá paní se zamkla do kuchyně a volala záchranářům, aby přijeli netopýry odchytit, jinak nedožije rána. Ona se netopýrů strašně bojí a představa, že by s nimi měla nocovat v jednom bytě, jí naháněla panickou hrůzu.

„Samozřejmě jsme na nic nečekali a vyrazili na místo“, říká Petr Jandík. „Netopýři byli opravdu všude až na kuchyň, kam se paní zavřela. A než jsme je všechny pochytali, vykouřila krabičku cigaret a vypila flašku vodky“.

Příhod s dobrým koncem je naštěstí dost a člověk si je nevybaví všechny, ale tahle je pro zvířecí záchranáře jedna z těch nezapomenutelných.

Čtěte také:

Reklama