Za mých mladých let nikoho ani nenapadlo o tom přemýšlet. Člověk prostě zůstal doma tak dlouho, jak to jenom šlo. V mém případě se to protáhlo na celých šest let, během kterých proběhla sametová revoluce, svět se otřásl v základech a naprosto změnil. Nemusela jsem řešit, jestli mě vezmou zpátky do podniku, který jsem před mateřskou opustila - přestal totiž mezitím existovat. A nějaké ujíždění vlaku? Svým způsobem byli na startovní čáře všichni, všichni na téže lodi v dravém, dosud nezmapovaném kapitalistickém proudu plném vírů.
Dnešní maminky jsou ovšem v úplně jiné situaci. Otázka „mateřská nebo kariéra“ se stala mnohem naléhavější a bolestnější. Je toho totiž hodně, o co se dá přijít – a to v obou směrech.
„Zůstat doma tři roky nepřipadalo prostě v úvahu,“ řekla mi kamarádka Iva, gynekoložka z okrajové části Prahy. „Jak kvůli penězům, tak kvůli profesi.“ Iva má naštěstí skvělou, plně „funkční“ maminku, takže se mohla na zkrácený úvazek vrátit do ordinace už půl roku po porodu. Jako újmu nebo zradu na své dcerušce to prý nepociťuje, ani trochu. „Popravdě řečeno, už po tom půlroce jsem začínala být z mateřské nervózní. Být s dítětem je skvělá věc, pokud ale člověk nemá kde čerpat nové zážitky, motivaci a uspokojení, brzy mu z toho začne hrabat. Já jsem člověk, který prostě nevystačí jen s ham-ham a hají. Když se teď z práce vracím domů, strašně se na Barunku těším. Kdybych s ní byla pořád, asi by mi občas lezla na nervy.“
Po druhém ginu s tonikem ale začíná vyplouvat na povrch, že není všechno jen ideální. I když se Iva s babičkou snaží na výchově malé Barunky rozumně dohodnout, často musí potlačovat pocit „tohle bych udělala jinak“. Protože ale babičku nutně potřebuje, musí držet ústa a krok. Někdy jí také přijde líto, že u spousty důležitých „událostí“ ze života své holčičky – jako bylo třeba první slovíčko – prostě nebyla. V době, kdy je dítě nejaktivnější, bývá většinou v práci. Přesto by se rozhodla stejně, kdyby mohla vrátit čas. „Jo, takhle kdyby mi tatíček stát dával stejné peníze jako vydělám v práci, možná bych ještě o mateřské uvažovala,“ chechtá se. „Ale asi ani tak ne. Když máš svoji klientelu, nemůžeš se na ni prostě na tři roky vykašlat. Trvá roky, než si ji člověk vybuduje.“
Abych získala hlas i z druhé strany, zašla jsem k Monice. Je doma už třetí rok a asi ještě nějaký čas bude – „velké“ Klárce nedávno přibyl bráška. Druhé dítě si s manželem pořídili přesně podle plánu a plynule pokračující mateřská byla jedním z hlavních důvodů. „Nudit se? Ježišmarjá, copak ty nemáš děti?“ vrtí hlavou nad mojí otázkou. „Copak se dvěma dětma se člověk může nudit? Jsem ráda, že si stihnu dojít na záchod.“ Monika rozhodně není žádná domácí slepička, vystudovala přírodovědeckou fakultu a má za sebou několik expedic do končin, jako je Nová Guinea. Přesto – nebo právě proto? – je jí na mateřské fajn. Žádnou nenaplněnost prý necítí a rozhodně si nemyslí, že bez ní botanika utrpí nenahraditelnou ztrátu. Před mateřskou pracovala v pražské Botanické zahradě, žádný velký „kauf“ to ale nebyl.
„Je fakt, že na vyskakování to zrovna není. Vždyť to tady vidíš...“ ukazuje na bakelitové panelákové jádro a socialistické lino v kuchyni. „Tohle ale máme s Jirkou dávno ujasněné. Je to jen otázka priorit. Já prostě nemusím k moři, stačí mi jet na chalupu. Ty děti vyrostou strašně rychle a je to doba, která se už nikdy nevrátí. Přece ji nestrávím vyděláváním peněz? Jednou se samozřejmě do práce vrátím, ale teprve až budu muset. Pak skončí jedna etapa a třeba začne zase jiná, taky zajímavá. Budu ale vědět, že jsme si to s dětma užili, jak jen to šlo. Věřím, že se mi to jednou na nich vrátí.“
Tak, a co teď s tím? Co si myslíte vy?
Je mateřská dovolená blbárna nebo požehnání?
Jsou mámy, které nechají svoje malé děti jiným lidem a pospíchají do práce, krkavčí matky?
A jsou ty, které mateřskou vyčerpají až do dna, líné a pohodlné?
Jak dlouho jste byla na mateřské Vy?
A pokud jste šla do práce dřív, bylo to vaše svobodné rozhodnutí, nebo bylo diktované nutností?
Na magazínu Žena-in.cz najdete k tématu tyto diskuze:
Nový komentář
Komentáře
Diana.1: Asi záleží i na tý práci - kdybych měla sedět u počítače, asi bych taky klimbla, Ale třída postpuerťáků dokáže člověka probudit a vybičovat veškerý zbytky energie
.
Diana.1: Já se zas dokážu v práci vyičovat, ale doma únavou umírám. Jak říkám - děti mě tohoto ušetřily, ale pamatuju třeba na pár kocovin - přežít den doma s miminem po prohýřené noci je utrpení, v práci se to nějak rozpouští snáz...
)
(a už se těším an příspěvky "co jsi to za matku, když chlastáš
Diana.1 91: A mámy, která několikrát z anoc vstává k breřícímu kojenci, pak dokáže přes den fungovat a věnovat se mu? To by zabilo mně... Když občas došlo k tomu, že se děti v noci budil y (ale tolikrát z anoc nikd, asi jsmě měli štěstí), tak jsem byla přes den mrtvá a hledala chvilky na spánek - kdekoli a kdykkoli.
medved:
, přesně takhle jsem se cítila. Je dobré, že si můžeme vybrat, zda zůstat s dítětem doma nebo jít do práce - pokud nás nenutí finanční stránka. Někde zazněl názor jak je to v jiných zemích. Toho bych se vůbec nedržela, myslím si, že pro dítě je jen prospěšné pokud může být do 3 let doma s mámou - je to jen můj názor. Zároveň je také pravda, že pokud stát nevytvoří podmínky pro to, aby to tak fungovalo a rodina dítě uživila, musí holt oba do práce a dítě do jeslí.
7kraska: Povzdechnutí,že společnost není "FRIENDLY"k matkám s dětmi mě dost zarazilo.Onu společnost totiž tvoříme i já i ty i všichni.A společnost se ke mně,k tobě i k ostatním bude chovat tak,jakou si ji vytvoříme.A kě mně,k tobě a všem ostatním se bude chovat tak,jak já,ty a všichni ostatní jí to dovolíme .
....teda názorů tady zaznělo dost a diskuse je zajímavá. S oběma kluki jsem byla tři roky doma. Při první m.dovolené jsem se věnovala jen synovi a domácnosti. Kamarádky v té době buď ještě chodily na vejšku, nebo do práce a já si neměla s kým pokecat o něčem jiném než o papání, kakání a které plenky jsou lepší ( v té době jsem ještě dávala látkové pleny, papírové teprve tady začínali). Řekla bych že jsem za ty tři roky slušně zdegenerovala. Když jsem pak nastoupila do práce tak jsem koukala jak
Při druhé mateřské jsem si užila svého drobka, ale po půl roce jsem začala chodit dvakrát až třikrát týdně na pár hodin na brigádu, čímž se do výchovy synáčků zapojil i jejich ťaťka (vidím v tom velký přínos, protože pochopil že mateřská dovolená není to samé co DOVOLENÁ) a když synovi byl rok a půl tak jsem omezila brigádu a dvakrát až třikrát do měsíce jsem jezdila do školy. Myslím si, že to prospělo všem. První kluk byl a pořád je hodně na mě fixovaný, má menší problém se zařadit mezi své vrstevníky, protože byl neustále do svých tří let mezi dospělími. Ten druhý s tím problém nemá, když ráno přijdeme do školky, tak mi dá letmo pusu a už si hraje, a když pro něj odpoledne přijedu, tak mě bouřlivě objímá a celou cestu domů brebentí co a s kým prováděl ve školce. Dle mého názoru je jedno jestli je matka doma s dítětem celé tři roky, nebo ne, hlavní je aby dítě bylo milováno, nezanedbáváno a aby vědělo, že i když je mamka v práci, tak že je pro ni to nejdůležitější. No ne !?!
Jsem ročník 1951
Byla jsem 8 let na mateřské,peníze při 3 dětech nic moc,ale užila jsem si je.Vůbec se dnes nemrzím.Peníze ani kariéra mi ty úžasné chvíle nanahradí.
medved - to je naprosto presny...ja jsem si s ditetem proste prestala pripadat jako clovek :-(((...je to mozna blby takhle rict/napsat...ale s ditetem jsi pro kazdyho akorat otravna, cpes se do tramvaje s kocarem, prekazis v knihkupectvi, nepusti Te na vystavu, v praci - kdyz makas - chces porad naky extraburty, kvuli hlidani musis doslova lezt do zadku babickam, kterym ses driv vyhybala, nejde se normalne objednat k zubari - kvuli diteti a zmenam v hlidani to trikrat zmenis...a uz ani nemluvim o tom, ze - jak rika moje rozvedena kolegyne - "dite zkazi kazdy vztah"...omlouvam se vsem, ze jsem tak negativni..je to asi tim, ze jsem si dite poridila az v 38 letech a do te doby jsem byla zvykla si delat, co jsem chtela, takze vsechna nutna omezeni vnimam dost citlive :-(...nebo spis je to tim, ze spolecnost neni moc "friendly" k matkam
ale samozrejme je uzasny sledovat vyvoj ditete....nic tak zajimavyho jsem zatim nezazila
ja myslim, ze tady nezaznela jeste jedna vec...materska zenskou desne degraduje...aspon ja to tak pocituju
mozna se neda rict, ze jsem driv byla NEKDO, ale ted jsem vylozene NIKDO reps. maximalne hlidac toho ditete, ktery potencialne muze nekoho otravovat nebo rusit
styk s dospelymy se omezil na manzela (hlavne) a kamaradky (hlavne) s podobne staryma detma, protoze ty maji pres den cas ....cili chte nechte se dokola probiraji "materske" problemy
...mozna, ze nekomu to nevadi, ale ja za sebe jsem STRASNE rada, ze krome starosti o dceru mam moznost z domova trochu pracovat a tak trochu si zase pripadat jako normalni clovek...bavit se s normalnima lidma o normalnich vecech a byt uzitecna taky s necim jinym....
ano, dite je uzasny, pozorovat ho je skvely, ja si osobne materskou moc uzivam a budu i nadale, protoze cekame druhy, ale bez prace, to rikam otevrene, by mi z toho asi brzy hrablo
je mi jasny, ze ne kazdy takovou moznost ma a potom fakt nevim co je lepsi, jestli byt doma za cenu totalniho zblbnuti a degradace na chodici stroj na hlidani nebo jit do prace brzy a dat dite cizim
Ťapina:
KLídek.Ono to půjde.A řešit budeš všechno,až to přijde.Taky jsem nečučela doma 4 roky,tchyně mě div nesežrala a s klukama mám daleko lepší vztahy než naše máma s náma třema -a to s náma byla 25 let doma.
Když jsem měla své děti malé do tří let té starší spaly v noci max. dvě hodiny, manža jezdil po montážích, bydleli jsme samy a obě babičky pracovali, takže jsem s nimi byla doma přez pět let.. nelituju, myslím, že to bylo dobře.Opravdu jsem si jich užila a rozhodně jsem se teda nenudila, společenských kontaktů jsem měla dost. A nebylo k zahození, že jsem si v klidi doma uděla, zařídila úřady a tak. Dnes letím z práce na nákup, po těch úřadech pak honem domů uvařit, uklidit atd.
medvedice55: porodne ne, ale pokud neprizna druha ve spolecne domacnosti, tak osamela matka ma tusim delsi materskou (tu prvni cast, hrazenou od zamestnavatele s vysi prijmu ala nemocenska, coz je rozdil, jestli ma nekdo 15 nebo 7 o dva mesice dyl nebo ne)
to neokecaji, to chapu ... i kdyz
nikdy nevis
treba seknes s ordinaci, budes pestovat kraliky, deti a biozeleninu
Ťapina:
Ťapina: Maminka tě příliš pozdě odložila k babičkám!
Mě odložila již ve třech měsících a výsledek je ten, že jsem nebyla nikdy na nikoho fixována a tahle nešťastná vlastnost je mi zcela cizí.
Lucimo: Mně se tu vyloženě sobecký názor nezdál zatím žádný.Semtam si to o sobě myslí nějaká pisatelka.
Ťapina: Jenom třikrát, včetně toho od Lucimo.
Co to má znamenat?
Lucimo: No jéje
Zazněl už tu nějaký sobec?
tornado-lou: mozna bych ale mohla zacit tim, ze se konecne naucim sklonovat zajmeno ja a nez ho nekam napisu tak si to po sobe prectu. ach jo.
Meander: Šla,ale přiznám se,že pozdě.Měla jsem jít o 20let dřív a 3krát.