S manželem se snažíme o miminko už celkem dlouho, a pořád nic. Pročetla jsem už tolik informací a stále nevím, kde je chyba. Doktor říkal, že máme nejvyšší čas. Také tyto věty ve svém okolí slýcháte často? Nebo snad, nevystihuje to vaši snahu o vytouženého potomka? Možná je příčina neúspěchů jednodušší, než by se mohlo zdát.

Kdy se vás už neplodnost týká

Už na základní škole jsme se v hodinách přírodopisu dozvěděli, jak to všechno funguje a jak vzniká nový život. Základní informace tedy známe, pojďme se podívat na některé další, které vám možná unikly. O neplodnosti můžeme hovořit v případě, že se vám po 6 měsících pravidelného nechráněného pohlavního styku nedaří otěhotnět. Neobviňujte se, že za tuto poruchu plodnosti můžete větší měrou vy. Riziko neplodnosti je u obou pohlaví zhruba stejné a dokonce se může objevit i u párů, které již dítě mají. Pokud bychom měli šanci na otěhotnění vyjádřit v procentech, tak i za zcela ideálních podmínek, je pouze 25% měsíční pravděpodobnost otěhotnění u zdravého páru.

PROHŘEŠEK 1: I těhotenství má své datum spotřeby

Na prvním místě je věk. Dané číslo, se kterým nikdo z nás nepohne, je poměrně zásadní. V porovnání s muži z toho ženy vychází o dost hůře, jelikož se rodí s konečným počtem vajíček. Jejich kvalita a počet se tedy s vyšším věkem zmenšuje. Jak je mnohým známo, věk maminek poslední dobou výrazně stoupá. Zatímco v polovině osmdesátých let bylo rodičce v průměru jen 24,6 roku, tak v roce 2012 průměrný věk rodiček dosáhl 30 let. Problémem je nejen samotný odklad otěhotnění, ať už z důvodu změny životního stylu, nebo jen absence vhodného partnera, ale i liknavosti páru při neschopnosti počít. Pokud nemůžete po půlroce intenzivního snažení přijít do jiného stavu, není na co čekat. Rozhodně neodkládejte návštěvu centra asistované reprodukce. Odborné pracoviště můžete navštívit i bez doporučení obvodního gynekologa (u mužů urologa) či praktického lékaře. Přitom 90 % párů pomohou k dítěti právě centra asistované reprodukce. Mimotělní oplodnění se řadí mezi nejúspěšnější léčbu poruchy plodnosti.

PROHŘEŠEK 2: Podceňovat kyselinu listovou je na škodu

babyMálokdo také ví, že při snažení se o miminko je alfou a omegou „listovka“. Respektive teprve až foláty, což jsou metabolity kyseliny listové, mají pro člověka biologický efekt a významný přínos. Abychom mohli kyselinu listovou zpracovat, potřebujeme zdravý MTHFR enzym, který za jejím štěpením stojí. Problémem je, že každá druhá žena trpí genetickou poruchou tohoto enzymu. Co to znamená? Ač byste se snažily získat dostatečné množství kyseliny listové z přírodních zdrojů ze stravy nebo i z léků, při MTHFR mutacích organismus kyselinu listovou na foláty stejně dostatečně nezpracuje. Navíc v době snažení a těhotenství se požadavek těla na kyselinu listovou/foláty zdvoj- až ztrojnásobí na dávku 0,4-0,6 mg denně. Reálně byste tedy denně musely při bezproblémovém zdravotním stavu sníst cca 5 hlávek zelí, nebo 20 pomerančů. V tomto případě však dokáže medicínský pokrok mnohé. Podáváním aktivního folátu 5-methyltetrahydrofolátu tzv. metafolinu, který je přidáván do doplňků stravy pro těhotné, případnou genetickou poruchu obejdete. „Tento aktivní folát v kvantitativně nejvýznamnější formě kyseliny listové totiž na rozdíl od kyseliny listové samotné nepodléhá aktivitě enzymu MTHFR. Je tedy optimálním řešením i pro ženy, které plně nedokážou metabolizovat kyselinu listovou. Užíváním metafolinu tělo navíc neprodukuje nemetabolizovanou kyselinu listovou, která může být považována za zátěžovou,“ říká MUDr. Michal Koucký Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Nezapomeňte, že nedostatek folátů může znamenat nejen komplikace v úspěšnosti snažení o miminko, ale i zvýšeného rizika vrozených vývojových vad miminka, poruch výživy či předčasného porodu.

PROHŘEŠEK 3: Obezita zdravotní hrozbou

„Ze své praxe mohu říci, že se setkávám s obézními pacientkami, které ke mně přivádí různé poruchy cyklu. Ty pak následně díky své váze přechází do kategorie pacientek s diagnózou sterilita či infertilita tj. že se potýkají s neschopností otěhotnět a donosit životaschopné dítě. Pokud bychom docílili jen tzv. mírného váhového úbytku v rozmezí 5 až 10 %, došlo by k výraznému poklesu všech komplikací z toho vyplývajících,“ říká MUDr. Harald Čadílek, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Čáslav. Ačkoliv současná medicína nedokáže detailně popsat patofyziologické mechanismy účinku obezity, tak je známo, že k poruchám plodnosti u žen s nadváhou a obézních žen dochází na všech úrovních. Velmi častým reprodukčním onemocněním v souvislosti s nadváhou je syndrom polycystických ovarií (PCOS). To je nejčastější příčina poruch menstruačního cyklu a ovulace. Při PCOS dochází k neúměrné produkci mužských hormonů, kdy vaječníky jsou stimulovány k dozrávání folikulů a následnému vyplavení vajíček. Nerovnováhou hormonů však dochází k hromadění nedozrálých folikulů v podobě drobných cyst na vaječnících. Pokud bychom měli shrnout negativní vlivy obezity, pak jednoduše řečeno nadbytečná kila brání ovulaci a způsobují nerovnováhu v hormonech. Dochází k poruchám menstruačního cyklu a snižují se i šance na úspěch metod asistované reprodukce. Navíc na obezitu se mohou nabalit další zdravotní komplikace, jako je vysoký krevní tlak a hrozba cukrovky. Dalším negativem je zvýšené riziko předčasného porodu a velmi pravděpodobný porod císařským řezem.

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD