Poslední tři krátké příspěvky jsme zařadily do jenoho, aby se i na jejich autorky dnes dostalo. Přečtětet si příhody čtenářek Vodfon, Ivany
Krásný den. Spadla jsem v nemocnici, na území svého pracoviště. Vymázla jsem se před záchrankou, kde jsem pracovala. Na RTG jsem to měla našťěstí blízko. Zlomená ruka a následující sádra. Jednou jsem zapoměla ruku ve dveřích sanitního vozu. Nejsem žádná padavka, ale po tomhle zážitku, jsem viděla andělíčky. Modrá ruka a zase sádra.
Za oknem můžete sledovat sněhové vločky, jak se pomalu snáší k zemi a přidávají se ke spoustě dalších. Přišel čas skutečné bilé zimy a oblibených zimních radovánek, jako je lyžování, bobování, sáňkování a stavění sněhuláků. Já už jenom zůstávám u těch sněhuláku, do ziních sportů se raději nepouštím!!! Absolvovala jsem pár lyžárských vycviků., takže výrazy jako: „Přidřepni jako na záchod, nebo zatáčet, přenést váhu, proboha děvče, vždyť se napíchneš“: Pro mě nejsou cizí. Jeden z mých oblíbených lyžáků, skončil sádrou. Ujela mi lyže a já jsem jí marně naháněla.
Vodfon
Dobrý den, dnes jste mi opravdu kápli do noty. 30.12. jsem doma uklouzla na plovoucí podlaze. Pěkně mi otekl kotník na levé noze, takže na Silvestra hned ráno jsem musela jet do nemocnice . Byli na mne moc příjemní, kotník zrentgenovali a dali do ortézy. Ale pak se pan doktor zeptal, zda mě noha nebolí v hleznu. Bolela, ale myslela jsem, že to jsou naražené svaly, ovšem nebyly. Takže ortéza šla dolů a noha do těžké sádry a bez podpatku. Je mi 67 let, je to moje třetí zlomenina nohou v průběhu 5 let.
4.1. jsem jela na kontrolu, 18.1. znovu. To mi nohu přesádrovali. Prý to vypadá dobře, ale nechodicí sádru mi ponechali. Na další kontrolu mám přijít 9.2. Je to naprostý děs, protože v červnu jdu na operaci kyčle levé nohy, na pravé noze se neunesu, bolí mě celé tělo od námahy, doma nic neudělám a když něco dělám, tak s v elkou námahou. Šest neděl nechodící sádry, to je vysloveně horor. Nemůžete vůbec nic. Nemůžete si přenést věci z místa na místo, protože obě ruce máte zaneprázděny holemi, které když opřete, tak mají tendenci neustále padat na zem, prostě HOROR-
Musím řict, že jsem si jednou vyzkoušela lehkou sádru, za kterou jsem zaplatila 700,-, ale bylo to doslova utrpení. Řezala mě do prstů u nohy, do lýtka, nohu jsem v ní měla zkroucenou jak paragraf, takže za týden musela jít dolů. - Naposledy po sejmutí sádry jsem měla neskutečné potíže s nohou. Vypadalo to na zánět žil, ale nebyl. Noha se mi nechtěla dát ani po třech měsících dohromady, nemohla jsem na ni pořádně došlápnout.
Doslova se děsím, jak dopadnu tentokrát. Jak to tak vypadá, letos se asi holí vůbec nezbavím. Do 9.2. si asi budu stříhat centimetr a modlit se, aby mi sádru sundali. -
Všem zlámaným i nezlámaným nohám přeji hezký vstup do nového dne Ivana
Dobrý den, milé ženy-in, já asi patřím mezi ty, co se o sebe moc bojí. Nikdy jsem neměla nic zlomeného! Asi jsem měla klidné dětství, taky je pravda, že špatně snáším bolest, takže proto jsem na sebe byla tak opatrná. Za to moje kamarádka, nechápu jak to dělala, ale měla co chvíli něco zlomeného. To já ani nikdy neměla dláhu nebo ortézu. No nechci to zakřiknout, je mi teprv 22 a život mám před sebou, ale doufám, že ani nic zlomeného v budoucnu nebudu.
Vždycky se mi líbilo, jak se potom na tu sádru kreslilo a každý se ji tam zvěčňoval. Ráda jsem malovala, takže když měla kamarádka sádru, tak jsem ji vždycky na ni nakreslila nějaký výtvor :)
Přeju hezký den bez nehod :)
Evaspiel
Nový komentář