Pokud nás postihne závažné chronické onemocnění kůže, často to není jen o bolesti tělesné. „Kůže představuje hranici mezi vlastním tělem a vnějším světem. Je to orgán kontaktu s okolím a jako takový plní mimo jiné i estetickou funkci. Z toho důvodu mají kožní nemoci na život pacienta významný psychosociální dopad,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Marta Boučková. „Typické jsou pocity méněcennosti, úzkost, frustrace, depresivní stavy, zvýšené sebepozorování a sociální izolace. Výjimečné nejsou ani sebevražedné úvahy,“ pokračuje Boučková. Zvláště s těžkými formami nemoci si pacienti často nemohou najít či udržet práci a musejí vyhledat pomoc psychologa, který jim pomůže překonat psychický tlak a pocity studu a méněcennosti.
chros1.jpg
 
Lupénka – když se kůže loupe a svědí
U lupénky nejde jen o defekt na kůži. Ve skutečnosti se za ní skrývá autoimunitní chronické onemocnění. Vznikají při něm ostře ohraničená rudá ložiska s nánosem stříbřitých šupin. Vyskytují se nejčastěji na loktech, kolenou, v oblasti beder a vlasů. Většina pacientů se někdy setkala ve svém okolí s negativními reakcemi, ať už v práci, při návštěvě bazénu nebo třeba v kadeřnictví. Výjimkou není ani ponižování a diskriminace. Lupénka není přenosná ani infekční, jedná se o geneticky podmíněné onemocnění. Záleží na mnoha vlivech, jestli se nemoc rozvine. Špatná životospráva, stres, hormonální vlivy, některé léky nebo prodělané infekční onemocnění – to jsou příklady spouštěčů. První projevy lupénky se objevují nejčastěji mezi 15. až 35. rokem, může ale propuknout kdykoli. „Na lupénku neexistuje léčba ve smyslu trvalého vyléčení. Můžeme ji však velmi úspěšně léčit a dlouhodobě držet pod kontrolou,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky UK a FN KV. Boj s nemocí pacientům usnadňuje i mobilní aplikace Lupénka. Pomáhá najít nejbližšího specialistu na léčbu lupénky a umožňuje se k němu rovnou objednat. Nemocný si tam také může vést deník o nemoci včetně fotodokumentace.
 
Hidradenitida – neznámá nemoc, která zahání do ústraní
Poměrně neznámá a vzácná je nemoc s tajemným názvem hidradenitis suppurativa neboli hidradenitida. Trpí jí častěji ženy. Projevuje se nepříjemnými a bolestivými záněty na choulostivých místech, kde dochází ke zvýšenému tření pokožky, např. v podpaží, tříslech a pod prsy. I když jsou její projevy viditelné na kůži, jde o chronické systémové onemocnění potních žláz. Díky malému povědomí mezi laiky i odborníky vede ke správné diagnóze trnitá cesta. Trvá průměrně až osm dlouhých let, než se pacient dozví správnou diagnózu. Zánětlivé bulky mohou i nepříjemně hnisat a zapáchat. Proto se mnoho nemocných stydí o příznacích mluvit a ukazovat se před lékařem, blízkými i na veřejnosti v oblečení odhalujícím postižené oblasti. V pokročilém stádiu se pacienti musí mýt několikrát denně a používat obvazy, aby nikdo nic nepoznal. Je to nemoc, která ničí tělo i duši. Má dopad na běžné denní činnosti, pracovní uplatnění, pohyb, psychiku i intimní život. Vyléčit se zcela nedá, ale vhodná léčba dokáže nemoc držet pod kontrolou a umožnit nemocnému kvalitnější život.
 
Atopický ekzém (nejen) v dětském věku
Vracející se onemocnění kůže netrápí jen dospělé, nevyhýbá se ani dětské pokožce. Nadměrně suchá, zarudlá, svědící a rozškrábaná pokožka, někdy i s mokvajícími pupínky - to jsou nejčastější projevy atopického ekzému, který se často objevuje už v kojeneckém věku. Nejvíce obtíží přináší obvykle v období školního věku, kdy může mít nemoc velmi těžký průběh. Příčinou nemoci může být buď zvýšená citlivost kůže na dráždivé látky z životního prostředí, suché klima, chladné počasí nebo emocionální vlivy, nebo je jí zvýšená citlivost imunitního systému na určité látky, nejčastěji alergeny. Atopický ekzém bývá často zaměňován s lupénkou, protože obě kožní nemoci doprovází zarudnutí pokožky a svědění. Atopický ekzém se může v průběhu času zhorčovat či zlepšovat, někdy může i dlouhodobě vymizet. Pylové či potravinové alergie, které jsou často s atopickým ekzémem asociovány, však většinou zůstávají po celý život.
 
Osvěta pomáhá
Rozšířit povědomí o stigmatizujících onemocněních kůže a zároveň prolomit společenské tabu si kladou za cíl osvětové kampaně. Jedna z posledních se zaměřuje právě na hidradenitidu. Pacientka Kateřina Kejmarová (24), která touto nemocí trpí čtyři roky, se díky svému nadhledu a pozitivnímu přístupu stala ideální ambasadorkou. Rozhodla se vystoupit se svým příběhem na veřejnosti a prolomit tak bariéru mlčení i studu. Spojila se se známou a talentovanou návrhářkou Evou Vontorovou, která pro ni navrhla speciální šaty v barvě kůže. „Rozhodla jsem se jít s kůží na trh, a to doslova. Šaty zdůrazňují to, co bych sama jinak neukázala, a umožňují mi promluvit o mé nemoci. Jsou zároveň symbolem sebevědomí a krásy.“ Právě o sebevědomí a často i krásu, stejně jako o zdravou tkáň, onemocnění kůže pacienty okrádá a zahaluje je do studu a beznaděje.  Jizvy nezůstávají jen na pokožce, ale i na duši. Lidem, kteří váhají, zda s podobnými obtížemi navštívit lékaře, posílá Katka jasný vzkaz: „Nedovolte, aby vás vaše nemoc umlčela. Je načase o ní mluvit!“
 


 
Užitečné odkazy:
www.mamlupenku.cz
www.hsonline.cz
www.spae.cz

Reklama