tricho-seznam-i-text.jpg
Foto: Shutterstock

Jedná se o poruchu, která je charakteristická nutkavou potřebou vytrhávání vlasů, řas či ochlupení – především toho v oblasti pohlavních orgánů. Nejčastěji se však projevuje právě na vlasech. Postižený si většinou kompulzivně vytrhává trsy vlasů či jiných determinantů kůže (řasy, obočí, vousy, chlupy) a díky tomu pociťuje pocit uvolnění a uspokojení. Zpravidla tak jednají v reakci na stres či úzkost.

Trichotilomanie je klasifikována jako porucha sebeovládání a je často chronická a obtížně léčitelná. Nemoc se může vyskytovat u malých dětí, maximální nástup nemoci ale je mezi 9.–13. rokem. Může být spuštěna depresemi nebo stresem. S ohledem na sociální důsledky onemocnění je často tato porucha nehlášená a obtížně určitelná nemoc, proto je složité stanovit přesný počet výskytu. Jeho celoživotní výskyt se odhaduje na 0,6 % (celkově), stejně tak jako na 1,5 % (u mužů) a 3,4 % (u žen). Ovšem jen například na Instagramu se vám po vyhledání hashtagu trichotillomanie objeví bezmála tři tisíce příspěvků.

V současnosti není příčina této poruchy objasněna. Existuje ovšem několik teorií, které se toto jednání snaží vysvětlit. Někteří odborníci se domnívají, že se jedná o určitý druh závislosti. Jiné teorie pak vysvětlují trichotillomanii jako způsob, kterým se jedinec pokouší ventilovat stres nebo úzkost. V některých případech je pak trichotillomanie označována za formu sebepoškozování, kdy jedinec hledá pocit úlevy od citové nouze.

Nejčastější komplikace spojené s tímto duševním onemocněním je ztráta vlasů, poškození kůže či problém s přijetím svého těla jako takového. Mnoho lidí trpících touto nemocní stále nosí paruky, klobouky či umělé řasy, aby následky nemoci zakryli. Bez svých „berliček“ pak odmítají fungovat na veřejnosti, což může vyústit ve větší společenský problém záměrné sociální izolace.

Odnoží trichotillomanie je trichofagie. V tomto případě postižený nejen vlasy či chlupy vytrhuje, ale také požívá. Často dochází ke žvýkání vlasů, okusování i jejich polykání. To může být ovšem velmi nebezpečné. Následkem může být nahromadění vlasů v žaludku za vzniku trichobezoáru – což je tvrdý nestravitelný útvar z vlasů, který je třeba z žaludku následně vyoperovat. Tato porucha se také někdy hovorově nazývá Rapunzel syndrom, podle pohádkového příběhu o dívce jménem Rapunzel s dlouhatánskými vlasy.

Zdroj: MUDr. Michaela Havlíčková, Velký lékařský slovníkWikipedia, Dermatovenerologická klinika FNKV Praha, Akademie inhairTrichotillomanie (TTM) – co je to? Příznaky, příčiny a léčba