V západní společnosti má nevěra v partnerském vztahu poměrně pevně zakořeněný status morálně špatného činu. „Panuje obecné přesvědčení, že nevěra je velmi špatná a zanechává na obou zúčastněných trvalé emocionální jizvy, zčásti proto, že degraduje a ničí velmi důležité vztahové vazby,“ zmiňují například v nedávné studii výzkumníci z americké Johns Hopkins University. Realita však takto černobílá není, což dokazuje sama zmíněná studie.

Ta provedla průzkum na téma nevěry mezi zhruba 2 000 uživateli sociální sítě Ashley Madison, oblíbené seznamky pro zadané. Výsledky průzkumu ukázaly, že mimo partnerský sex si už dopřálo 20 až 25 % ženatých či vdaných lidí a 33 až 50 % lidí nesezdaných, avšak ve vážném vztahu. Tuto zkušenost přitom většina nevěrníků dle studie označila za velmi uspokojivou, a to jak sexuálně, tak emocionálně, a rozhodně jí nelitovala.

gtewtwsd.jpg
Foto: Shutterstock

K nevěře nevede nedostatek lásky, ale nedostatek sexu

Dalším obecným přesvědčením ohledně nevěry je i fakt, že lidé, kteří se jí dopouštějí, mají ve svém partnerském vztahu vážné problémy nebo z něj vyprchala vzájemná láska. I toto však výsledky studie zpochybňují. Nevěrní respondenti totiž obecně udávali, že své partnery či partnerky hluboce milují a jejich vztah není výrazně narušený. Na druhou stranu ovšem zhruba polovina z nich přiznala, že si se svou drahou polovičkou momentálně neužívají aktivní milostný život. Nespokojenost v sexuálním životě tak byla hlavním důvodem, proč se k nevěře uchýlili.

Neuspokojivý milostný život řeší sexem i Češi

Nevěra jakožto řešení nespokojenosti se sexem ve vztahu je častá i v české populaci, zejména u mužů. „Občasným záletem řeší neuspokojivý milostný život 31 procent Čechů a 9 procent Češek, k pravidelné nevěře se pak uchyluje 21 procent českých mužů a 23 procent českých žen,“ komentuje výsledky nedávného průzkumu Adam Durčák ze společnosti Růžový Slon, který výzkum realizoval ve spolupráci s agenturou Ipsos na reprezentativním vzorku 1 026 lidí.

Průzkum také ukázal, že k nevěře se Češi staví poměrně nekompromisně. Nejčastěji se k záletům staví odmítavě lidé se základním vzděláním, z nichž by ji nikdy netolerovalo 62 % dotázaných. Naopak nejshovívavější se jeví vysokoškolsky vzdělaní lidé, za žádných okolností by ji nedokázalo tolerovat 36 % respondentů z této kategorie.

Zdroje: Výzkum agentury Ipsos a Růžového Slona, studie Johns Hopkins University