
1/ historické centrum Prahy
2/ Českého Krumlova
3/ Telče
4/ poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
5/ centrum, chrám sv. Barbory a katedrála P. Marie v Kutné Hoře
6/ Lednicko-valtický areál
7/ vesnická rezervace Holašovice
8/ zahrady a zámek v Kroměříži
9/ zámek a zámecký areál Litomyšl
10/ sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
11/ vila Tugendhat Brno
12/ Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči
V Třebíči je první samostatná židovská památka mimo území Izraele, ostatní židovské památky jsou totiž zahrnuty do větších celků, jako např. v Praze.
Putování začneme návštěvou informačního střediska na Karlově náměstí.
Tam dostaneme přesný plánek a mapu historických zajímavostí.
Po městě uvidíte dobře udělané orientační tabule.
BAZILIKA SV. PROKOPA
Je klenotem středověkého stavebního umění.
Benediktinské opatství zde bylo založeno r. 1101 přemyslovskými knížaty, bazilika byla vystavěna ve 13. století v románsko-gotickém stylu.
Roku 1335 obdržela Třebíč městská práva. Mohla pořádat dva výroční trhy ročně, mílové právo na výčep piva.
První písemné zmínky o židovském městě byly r. 1410 – ghetto bylo přepadeno záškodníky.
1424–25 byl klášter obsazen husity.
1430 bylo město dobyto vojskem Prokopa Holého.
1468 byla po 3denním obléháním dobyta během války Jiříka z Poděbrad a Matyášem Korvínem.
Po 7 let zůstala Třebíč pustá, ale v r. 1500 zde již žilo 2 500 obyvatel.
1599 znovu zničil město požár – od té doby měla renesanční podobu.
Přímo u vstupu do židovského města stojí dům s renesančním jádrem, zdobí ho nízké podloubí, nesené 3 kamennými sloupy. Je to nejcennější památka areálu.
Do první pol. 17. století sahají informace o samosprávě třebíčských židů: měli rychtáře, dva konšely, radnici, Přední a Zadní synagogu, školu od r. 1601 s výukou náboženství, od r. 1787 i vzdělávací.
Byl zde špitál, od r. 1852 nemocnice s 24 lůžky.
V dřívějších dobách musela vrchnost souhlasit se založením židovského hřbitova.
Byl založen na odvráceném svahu Hrádku nad Týnským potokem.
Je zde pohřbeno 11 000 lidí a je tu 3 000 kamenných náhrobků.
Protože platilo, že s hrobem se nesmí hýbat, hroby se vrstvily nad sebe, jen se vyndal a posunul kámen.
Je tam i kámen bez data, věnovaný sv. Rafaelovi, který zastavil mor.
V nejstarší části hřbitova jsou přeneseny hroby ze zrušeného hřbitova, mají zdobené hebrejské nápisy, ale jména jsou na nich většinou česká. Najdete i nápisy vytesané německy.
Na kameny se pokládají kamínky na projev úcty.
Na židovském obyvatelstvu se nejvíce podepsala válka 1939-45.
V květnu 1942 bylo odstransportováno 281 osob z Třebíče a 1 370 osob z celého okolí do Terezína a odtud i do vyhlazovacích táborů.
Po osvobození se vrátilo pouze 10 osob.
Informační centrum:
Září–červen: po–pá 8–18 h, so 9–13 h
Červenec–srpen: navíc i neděle 9–13 h
Zadní synagoga
denně 10–12 h a 13–17 h
Vstupné 30,-
listopad–únor: 9–16 hod
Květen–září: 8-20 hod
Říjen, březen, duben 8–18 hod
Bazilika sv. Prokopa:
Květen–říjen:út–pá 8–11 h a 13–17 h, so–ne 13–17 h
Nový komentář
Komentáře
Aja: já mám ráda takovou tu tajemnou atmosféru, která dýchá z míst, kudy "kráčely dějiny"
Aja:
ano, já píšu je o tom, co jsem viděla
Třebíč miluju.Každoročně ji prolézám a letos se už zase těším.Možná se tam ocitnu už za týden...
kubik, a v Třebíči jsi byla...?
Aja: právě, jsem ráda, že je v Unescu
já žila na Pařížské a koukaůla na synagogu a hřbitov...bylo to takové tajemné
na židovské škole byly hodiny a těm šly ručičky naopak, pozpátku, byl tam krásný ciferník ....
loni jsme viděli i gheto v Mikulově...taky tam nějakou dobu žil Mucha
Třebíčské gheto mám prolezlé od sklepa až po půdu...
Má to ohromný kouzlo, jsou tam i galerie, hospůdky a obchůdky...