Každý čtvrtý Čech dobře ví, o čem je řeč, protože potíže s plynatostí a nadýmáním sám řeší. Za nafouklé břicho nejčastěji může naše životospráva. Ne s každou potravinou si totiž umí naše tělo hravě a rychle poradit. Potíže může činit například přemíra rafinovaných cukrů, tuků nebo i nestravitelné vlákniny.

6374c5c8ef97bobrazek.png
Foto: Shutterstock

Co tělo při trávení nezužitkuje na energii, to v trávicím traktu fermentují bakterie. Během tohoto procesu se uvolňují různé chemické látky nebo prvky (kyslík, dusík, metan, oxid uhličitý, vodík, sirovodík), z nichž se vytvářejí plyny. Některé se vstřebají, jiné odejdou v podobě říhnutí nebo pšouknutí. Pokud jich je ale přespříliš, hromadí se ve střevech, což se projeví jako plynatost a nadýmání.

Běžně z těla zdravého jedince odchází plyn cca 10 až 15× za den, zhruba v objemu 1 litru. O nadýmání mluvíme v případě, že se v těle tvoří zvýšené množství plynů, které se následně nedostatečně vstřebává, případně neodchází přirozenou cestou.

Nenápadní spouštěči plynatosti

Ovoce a zelenina

Není to jen zelí, květák, nebo růžičková kapusta. Potíže činí i mnoho dalších druhů syrové zeleniny i ovoce, které obsahují velké množství nestravitelné vlákniny. Vadí také přemíra cukrů a škrobů. Takže pozor například na mrkev, ředkvičky, nedozrálé banány, švestky a meruňky - zvláště pokud jsou sušené, ale i na jablka nebo hrušky.

Celozrnné potraviny

Jsou pro tělo nesmírně přínosné. Pokud s nimi ale začínáte, nebo to s jejich konzumací přeženete, mohou se vám odvděčit nadýmáním. Na vině je nestravitelná vláknina, s níž si bakterie ve střevech musí poradit. A potíže se budou stupňovat ruku v ruce s nedostatečným pitným režimem. Voda se totiž na vlákninu váže, čímž jí pomáhá k hladšímu průchodu trávicí soustavou.

Mléčné výrobky

Nadýmání může způsobit i obyčejné mléko, sýry nebo smetana. To v případě, že patříte ke skupině jedinců, kteří nedisponují dostatečným množstvím enzymu zvaným laktáza. Bez něho se neobejde proces štěpení mléčného cukru zvaného laktóza. Nerozložené cukry pak musí fermentovat bakterie, což vede ke zvýšené tvorbě plynů.

  • Pokud si mléčné výrobky nechcete odepřít, volte raději ty kysané, které mají nižší obsah laktózy. Například jogurty, kefíry, zákysy… Případně speciální mléčné výrobky bez laktózy.

Umělá sladidla

Nejsou to jen klasické přidané (rafinované) cukry, které má tělo problém ve větším množství zpracovat, a kvůli kterým se v těle přemnoží kvasinky. Problémy mohou způsobit také sladidla umělá jako je například sorbitol nebo xylitol. Ani s těmi si lidské trávení nedokáže hravě poradit.

  • Umělá sladidla bývají i ve žvýkačkách, které jsou obecně považovány za problematické, co se plynatosti týče. Při žvýkání totiž polykáme vzduch, což opět vede k nadýmání.

Alkohol

Malé množství vám neublíží, ale pokud pijete víc, než je zdrávo, plynatost bude jedním z důsledků. Proč? Alkohol podráždí trávicí systém a obsahuje velké množství kalorií v podobě sacharidů, se kterými si musí bakterie poradit. Alkohol tělo navíc dehydratuje. Korunu tomu nasadí ještě oxid uhličitý v perlivých nápojích, nebo přidaný cukr v podobě džusů nebo šťáv. Za největší spouštěče plynatosti jsou tedy považovány míchané koktejly, pivo, víno, šampaňské, prosecco, cider a podobně.

  • Pokud alkoholický nápoj ještě pijete brčkem, spolknete více vzduchu, což potíže ještě zhorší.

Zdroj informací: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Donat, WebMD

Čtěte také:

Reklama