Křečové žíly neboli varixy jsou definovány jako rozšířené dlouhé nebo meandrovitě vinuté žíly různého průsvitu, postihující zejména dolní končetiny. Vzhledem k jejich lokalizaci a snadné viditelnosti přivádějí pacienty často do ordinace lékaře. Odhaduje se, že léčení vyžaduje asi jedna třetina pacientů. V ostatních případech představují křečové žíly spíše estetický problém.

Jde o onemocnění poměrně časté. Klinické studie prokázaly, že v evropských zemích je postiženo až 40 % žen a asi 20 % mužů, což jistě není zanedbatelné. Nabízí se tedy otázka, co je příčinou vzniku křečových žil u tak velkého procenta populace. Podle výsledků klinického výzkumu lze jmenovat hned několik predisponujících faktorů.

Hlavní slovo má dědičnost

Významnou roli hraje dědičnost. Jde vlastně o vrozenou méněcennost žilní stěny, která má sníženou odolnost proti tlaku krve. Postupem času dochází ke ztrátě pružnosti cévní stěny, k jejímu oslabení a rozšíření žilního průsvitu. Dalším významným faktorem je obezita. Studie prokázaly o 30-40 % vyšší výskyt varixů a žilní nedostatečnosti u obézních pacientů. Vyšší postižení ženské populace, asi v poměru 2:1 oproti mužům, má nepochybně hormonální podklad.

Nejzávažnějším rizikovým faktorem je těhotenství, kde se uplatňují nejen vlivy hormonální, ale i mechanický tlak zvětšené dělohy na pánevní žíly, který se přenáší i do žil dolních končetin.Význam hrají i hormonální změny v období přechodu (klimakteria) a užívání hormonální antikoncepce.

Úzká souvislost byla prokázána také s životním stylem. Jde například o pracovní podmínky spojené s dlouhodobým stáním nebo sezením se spuštěnými dolními končetinami, nízkou pohybovou aktivitu, kouření nebo nevhodné složení stravy s nedostatkem vlákniny, způsobující zácpu.

Rozlišujeme několik skupin

Podle typu postižených žil lze varixy rozdělit do několika skupin. Nejznámější a nejčastěji označované jako křečové žíly jsou tzv. kmenové varixy, postihující hlavní končetinové žíly. Jsou velmi dobře viditelné, jelikož vystupují nad povrch v podobě provazců a uzlů. Bývají klinicky významné, protože jsou často spojeny s projevy chronické žilní nedostatečnosti. Jiným typem jsou tzv. intradermální varixy vyskytující se nejčastěji na vnitřní straně kotníku v podobě nafialovělých, kůží prosvítajících obrazců, připomínajících metličky nebo pavoučky. Tento typ křečových žil má většinou jen kosmetický význam.

Ve spojení s křečovými žilami je nutno se zmínit o termínu chronická žilní nedostatečnost (viz výše). Jde o soubor příznaků a obtíží pacienta jako je např. bolest, pocit napětí v nohou, pálení, brnění, mravenčení,pocit těžkých nohou, křeče a otoky. Typický je sezonní charakter potíží, které přicházejí zejména v letním období, u žen i závislost na fázi menstruačního cyklu (maximum potíží v době před menstruací). V pokročilých stadiích bývají patrné i kožní změny na končetinách jako je zvýšená pigmentace, suchá olupující se kůže, případně ekzém či bércový vřed. Příčinou všech těchto změn je zvýšený tlak v žilním řečišti při porušení funkce žilních chlopní.

Pozor na zvýšený tlak

Tento zvýšený tlak se přenáší až na úroveň kožních kapilár a zde začíná řada procesů vedoucích k nedostatečnému okysličování a výživě tkáně.
Zamyslíme-li se nad otázkou prevence vzniku křečových žil, vyplývá z výše uvedeného zejména odstranění rizikových faktorů spojené s komplexní změnou životního stylu. V praxi jde o redukci tělesné hmotnosti, výluku kouření, dostatek pohybové aktivity, omezení dlouhého stání či sezení, úpravu jídelníčku s dostatkem vlákniny atd.

V léčbě křečových žil má vedoucí úlohu chirurgické řešení (podvazy, stripping). Nevýhodou jsou poměrně časté recidivy křečových žil, kdy až 50 % pacientů recidivuje do 10 let po zákroku. Alternativou chirurgické léčby je tzv. skleroterapie (opich křečových žil sklerotizujícími látkami, které způsobují uzávěr žíly). Ke sklerotizaci jsou vhodné spíše varixy menšího rozsahu. Nezastupitelnou roli hraje také kompresivní léčba, což znamená nošení elsatických zdravotních punčoch, které zlepšují tlakové poměry v postižených končetinách.

Zmírňujeme chronické potíže

Medikamentosní léčba skupinou léků, tzv. venofarmak, neovlivní již vyvinuté křečové žíly, ale zmírňuje klinické potíže pacienta s chronickou žilní nedostatečností a hraje významnou úlohu v prevenci onemocnění.

Venofarmaka jsou většinou vícesložkové medikamenty obsahující látky přírodního i syntetického charakteru. Mají protizánětlivý účinek, zlepšují průtok krve žilami, zvyšují pevnost a pružnost žilní stěny, odstraňují otok a bolest. Z přírodních látek mají klíčové postavení například extrakt z Ginkgo Biloby (jinanu dvoulaločnatého), koňského kaštanu, borůvek atd., které obsahují vysoce účinné látky jako je hesperidin, diosmin, aescin a řadu dalších. Současný trh nabízí řadu medikamentů, ale i volně dostupných doplňků stravy jako je například preparát Varixinal, který jako jediný přípravek své kategorie obsahuje vysoce účinný bioflavonoid hesperidin.

Na závěr lze říci, že zásadní význam v boji s křečovýmni žilami a chronickou žilní nedostatečností má tzv. primární prevence, což znamená předcházení jejich vzniku.Vhodnou prevenci docílíme nejen změnou životního stylu a odstraněním škodlivých návyků, ale i aktivním pravidelným užíváním vhodných doplňků stravy, jakým je například Varixinal.