Foto: Ilustrační. Shutterstock
Marie (55)
Škola, no jéje. Byla jsem pěkné kvítko a průšvihářka, takže mě ve třeťáku na střední vyhodili hned na začátku roku. Na konci prázdnin jsem zorganizovala party na střeše školy, jenže v noci. Samozřejmě se toho chytli všechny třídy a na střechu se nám vážně povedlo dostat. Přiznám se, že horší bylo, když tam kluci dotáhli alkohol a třetina lidí se opila do němoty. Bohužel někteří tak moc, že jsme museli zavolat pomoc a tím všechno prasklo. Všichni přežili ve zdraví, ale se mnou se rozloučili a nechtěli mě pak nikde vzít. Teď bych si za to nafackovala, ale zase budu mít plusové body u vnoučat, hádám.
Ivan (48)
Když jsem chodil do školy já, bylo to o hodně přísnější. Dneska učitel nesmí vztáhnout na dítě ruku, ale nás řezali, když jsme udělali něco špatně. Pamatuju si, jak nás posílali za dveře, museli jsme klikovat za sprostá slova a bylo to jediné, co pomohlo. Dnes jsou ve školách moc hodní a z dětí rostou spratci. Já jsem byl na fyzické tresty zvyklý i doma, táta mě řezal páskem, což je samozřejmě moc, ale občasný školní trest nebyl na škodu, i když jsem to tehdy viděl jinak.
Petra (61)
Na začátek školy nevzpomínám moc dobře, protože jsem byla tak trochu zakřiknuté dítě, které bylo ideální jako oběť šikany. To se samozřejmě taky stalo, měli jsme ve třídě partičku, podotýkám, že se jednalo o čtvrtou třídu základní školy, která si vždycky někoho vybrala, na dotyčného se zaměřila a dělala mu naschvály. Samozřejmě jsem to schytala já a pravidelně přicházela o svačiny, musela jsem čelit útokům mokré houby na tabuli a byla jsem nucena plnit úkoly. Teď už se tomu směju, ale tenkrát to k smíchu moc nebylo. A nejhorší je, že se nic nezměnilo a tohle se ve škole děje běžně dál.
Karel (40)
Mám takovou vtipnou vzpomínku z první třídy. Chodili jsme do školy teprve pár dní, ale rodiče mi to tam znechutili hned ze začátku. Po vyučování jsem chodil do družiny, když už jsem v ní zůstal jako poslední dítě, bylo to všem divné. Nepřišel si pro mě nikdo, protože se máma s tátou špatně domluvili a mysleli si, že si pro mě má přijít ten druhý. Učitelky rodiče naháněli, nemohli přijít ani jeden, tak jsme museli zmobilizovat babičku, která pro mě jela přes celé město. Cítil jsem se hrozně a myslel jsem si, že už mě nechtějí, tak mě prostě nechají ve škole. Hrozný zážitek v šesti letech.
Danuše (54)
Když mi bylo 15, schytala jsem v lavici spolužačku, která byla o trochu pomalejší než ostatní. Učitelka mě tenkrát určila jako osobu, která na spolužačku bude dohlížet, hlídat ji a v případě potřeby jí pomůže. Vnímala jsem to v tu dobu jako neuvěřitelně nefér a ostatní se mi za to smáli. Učitelka na mě hodila půlku zodpovědnosti, což mi ani teď nepřipadá spravedlivé. Naštěstí jsem se dobře učila, takže jsem stíhala ještě pomáhat jí, ale tenkrát jsem se cítila hrozně.
Zdroj: respondenti redakce
Čtěte také:
- Než prvňáček zasedne do školní lavice: Rady pro rodiče, jaké dovednosti s ním do konce prázdnin ještě doladit
- Pět tipů odborníků na vzdělávání dětí, jak přestat bojovat s úkoly do školy
Nový komentář
Komentáře
Tak v naší skole bylo vše v pohodě. Jo když kluci opravdu vyvaděli tak záhlavec dostali. Ale že by někdy holka to si fakt nepamatuji. Na prvnim stupni šly děti za dveře, ale i to málokdy. Na druhým spíš učitel praštil ukazovatkem do lavice. A vyšla sem v 68. Takže asi jak kde.
Uff, ještě že jsem na základku nastoupila v roce 1995, kdy už to tam bylo normální, žádná buzerace, nedej Bože tělesné tresty. Brrr.
Na střední, též ještě před revolucí, ředitel školy byl pochopitelně uvědomělý soudruh,jak měl někdo z kluků jen trochu delší vlasy, nedejbože odbarvené, chodil trochu víc trendy oblečený, nevypadal tzv. slušně a na co byl ředitel extra háklivý, když měl kdokoliv sebemenší křížek na krku, okamžitě mu ho strhnul, případně sebemenší náznak oblečení do rocku nebo punku, okamžitě byl poslán domů se převléknout a do návratu neomluvené hodiny. Ve třeťáku na jarních prázdninách jsem ho potkal na horách ve stejném rekreačním středisku s jeho rodinkou, dcerunka skutečně krutopřísná punkerka, jakou jsem do té doby neviděl, barevné vlasy, řeťezy, zmalovaná jak šlapka, černá džínová minisukně s průstřihy. Pak jsem to samozřejmě roznesl po škole, jak nás buzeruje za každou kravinu, přitom co má doma...
Ještě za komančů na základce v 5.třídě jsem patřil do třídní party. Pár spolužáků z ní ve škole zničili dřevěnou tyčku dole v okenní roletě, prkotina, ale tehdy se z každé prkotiny dělal šílený průser, jak kdyby šlo o vraždu a vše se řešilo do krajních důsledků. Já v té době marodil a přišel do školy až druhý den po této události, nic netuše. Celou partu včetně mě potrestali ředitelskými důtkami a dvojkou z chování v pololetí, absolutně nikoho nezajímalo, že já s tím nemám nic společného a dokonce rodiče byli pozváni do ředitelny, kde se ptali, proč jsem byl potrestán,když jsem v den události byl doma a nemocný. Odpovědí jim bylo, že patřím do party a kolektivní vina, kdoví, jak to bylo, vůbec se s nimi nikdo nebavil a z ředitelny je v podstatě vyhodili. Odporovat a stěžovat si nedovolili, protože ředitelka a zástupkyně byly kované vlivné soudružky. A mrcha matikářka si přisadila, ačkoliv jsem měl mít na vysvědčení mezi 2-3, tak mi napařila 4, prý že je to komplexní hodnocení nejen prospěchu, ale i chování. Když to rodiče na třídní schůzce "reklamovali", tak jim odsekla, ať jsou rádi, že mě nenechá propadnout.
Ve třetí a čtvrté třídě nás učila taková zahorkla a tlustá baba, která byla jak vysita z karikatur. S oblibou rozdávala tzv. zvláštní ukoly, když nás vedla do školní jídelny, tak se, schválně zakecala s jinou učitelkou, ačkoli ji muselo být jasné, že nás ostatní predbehnou, když měla špatnou náladu, tak na adresu toho kterého žáka vedla rádoby vtipné řeči....... Doufám, že se smaží v pekle, babizna.
Zlatí učitelé, kteří dávali fyzické tresty a vše bylo rychle vyřešeno. Bohužel jsem zažil nejméně dva Psychopaty s diagnozou učitel. Jeden byl Soudruh ředitel malotřídní školy. Vyžíval se v deptání a slovní šikaně, posmívání vůči nějak trošku vybočujícím žákům. Zvláště "miloval" ty, kteří chodili do náboženství. Ale vyžíval se v posměšcích za hlasného smíchů většiny třídy i nad žáky, kterým nešlo něco z TV či dalších předmětů. Nejsem věřící, ale dodnes si pamatuju jeho "politkcko-výchovnou" vsuvku o státu Vatikán: "Co je to za směšný stát, nemá ani armádu, neubránil by se při napadení". (To bylo v době Polských událostí kolem roku 1980-81, kdy soudruhy namíchlo i zvolení privního neitalského Papeže a to rovnou poláka....ale abych soudruhům nekřivdil, druhá byla učitelka Psychopatka (nesoudružka), angličtinářka, která se také vyžívala v psychickém deptání a ponižování vybraných žáků před celou třídou. A za hlubokého socíku básnila o skvělém společenském systému v Anglii. (kde si myslela že by měla vyšší postavení jako diagnoza Učitel)
Já jsem fyzické tresty ve škole nezažila. Jen jednou, když jsme byli v 8. třídě, tak kluci osahávali holky. Kluci byli tři. Do hodiny přišla třídní, zavolala: Komárek, Procházka, Brabenec! Kluci vyšli, sotva se za posledním zavřely dveře, už se vracel ten první, další za ním a všichni se přiblble usmívali a měli červenou levou tvář.
Nás učitelé moc nebili. Holky občas dostaly na zadek ukazovátkem a kluci pár facek, když dělali bugr nebo odmlouvali. Nepamatuju, že by někdo dostal za to, že neměl úlohu nebo něco zapomněl, to měl víc úkolů na další den. A že by se někdo pochlubil doma nepřicházelo v úvahu, dostal by podruhé, že zlobil.