profimedia-0265481240.jpg
Foto: Profimedia

Podvazování nohou se praktikovalo už na maličkých dívkách. Mělo ženě zařídit takzvané „lotosové nohy“. Z pohledu západního člověka vypadají chodidla groteskně zkroucená, pro čínské muže však byly lotosové nohy neskutečně erotické. Pokud se mladá žena chtěla dobře provdat, musela podstoupit mučivý zákrok, během něhož jí byly nohy zdeformovány. Dívčí chodidla byla považována za vrchol erotiky, dokonce během vlády čínské dynastie Čching byla napsána erotická příručka obsahující 48 způsobů použití chodidel během milostných hrátek.

Nohy byly tedy děvčátkům deformovány již od velmi raného dětství. Většinou mezi druhým a pátým rokem života. Nohy byly namočeny ve směsi bylin a zvířecí krve, což mělo zklidnit nohy a zmírnit tak případnou bolest. Bavlněné obvazy se potom namočily do směsi a byly velice pevně svázány. Stávalo se ovšem naprosto běžně, že noha děvčátka byla i tak příliš velká, a tak se kosti na prstech tlakem záměrně lámaly, aby bylo docíleno redukce velikosti.

Děvče pak mělo nejen malou nožku požadovaného tvaru, ale také se dokázalo pohybovat jen ve velmi malých krůčcích a po špičkách, což se mužům velmi líbilo.

Pomyslnou stopku zrůdné a zdravotně velmi nebezpečné praktice udělalo až 20. století. Čínské ženy začaly napodobovat západní trendy a proti mrzačení rázně vystupovaly také feministky. Zákonný zákaz obvazování vyšel v roce 1949, tradice si ale žila dál svým životem a spoustu tradičně smýšlejících rodin ji i nadále praktikovalo. Dnes je již naštěstí tento zvyk mrtvý úplně. 20. prosince 1998 byla uzavřena úplně poslední továrna na výrobu bot pro zmrzačené nohy.

Zdroje: Profimedia, National geographicSvazování chodidelLotosová chodidla