shutterstock-1932508079.jpg

Foto: Shutterstock

Velký pátek je dnem přísného půstu. Vyhnout by se křesťané měli především masu. Tento den křesťané dodržují smutek nad Ježíšovým ukřižováním. Připomínají si jeho cestu na Golgotu, smrt a pohřeb. Jde o šestý a zároveň předposlední den Svatého týdne.

Během Velkého pátku jsou oltáře v kostelích zbaveny výzdoby, písně se pějí bez doprovodu varhan a od tří hodin se konají bohoslužby. Dle historických pramenů je třetí hodina časem, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Bohoslužby sestávají ze tří částí. První se čtou pašije, následuje uctívání kříže a nakonec přichází přijímání eucharistie.

kriz.jpg

Foto: Shutterstock

Na Velký pátek připadá i mnoho světských zvyklostí, které byly v minulosti dodržovány. Mezi ně patří například zákaz hýbání s půdou. Sázet tedy cokoliv na zahradě nebo na poli či je nějak udržovat, nepřicházelo v úvahu. Vynechat by se mělo i praní prádla. Pověra praví, že kdo vypere prádlo na Velký pátek, jakoby jej máchal v Ježíšově krvi. Také by se nemělo zametat nebo péct.

Na Velký pátek bychom si neměli nic půjčovat a nikomu bychom neměli nic půjčovat. Zakázané jsou i dary. Lidé věřili, že v tento den ze země vystupují zlé magické síly, které by mohly půjčenou či darovanou věc omámit. Věci by pak mohly do domu vnést kletbu.

shutterstock-1538709512.jpg

Foto: Shutterstock

Ačkoliv by se nemělo během tohoto dne prát prádlo, jeho symbolem je voda. Lidé si chodili ráno umývat do potoka. Věřili, že voda očistí jejich tělo a ochrání je před nemocemi. Vodou se čistily i chlévy a omývala zvířata.

V minulosti děti na Velký pátek chodily po vsi s řehtačkami a dělaly hluk a honily Jidáše. Řehtačky také nahrazovaly hlasy zvonů a oznamovaly poledne i klekání.

Lidé také věřili, že Velký pátek je dnem zázraků a že by mohli nalézt poklad. Podle pověr se v tento magický den otevírá země a čas od času vydá své poklady.

shutterstock-1940853250.jpg

Foto: Shutterstock
 

Reklama