Jídlo je primárně určené k doplnění energie a k tomu, aby zajistilo správné fungování těla. Postupem času ovšem získalo i další funkce, jako je kupříkladu socializační faktor. Jídlo může být rituálem, něčím, co lidi spojuje. Na tom není nic špatného, problém nastává, když má člověk jídlo spojené s přehnaně negativními nebo naopak přehnaně pozitivními pocity. V takovém případě se dá hovořit o toxickém vztahu mezi ním a potravou.

as.jpg
Foto: Shutterstock

Toxický vztah s jídlem samozřejmě zahrnuje i poruchy příjmu potravy, jako je anorexie, bulimie nebo záchvatovité přejídání, ale také stavy, kdy k nim má člověk teprve nakročeno. Toxický vztah s jídlem ovlivňuje každodenní fungování a představuje velkou zátěž pro psychiku. Dá se poznat podle několika charakteristik. Abyste dokázali určit, že váš vztah k jídlu je toxický, stačí splňovat jen některé.

  • Jídlo máte spojené s pocity viny a s výčitkami.
  • Striktně dělíte jídlo na dobré a špatné.
  • Při jídle na veřejnosti se necítíte dobře.
  • Držíte omezující diety.
  • Přejídáte se.
  • Dlouhodobě řídíte svůj život podle kalorických tabulek. Když nevíte, kolik má daná věc kalorií, raději si ji nedáte.
  • Jste v koloběhu diet a přejídání.
  • Jídlo si dáváte za odměnu. Pro kus dortu musíte ujít určitý počet kroků apod.
  • Po snídani už myslíte na to, co budete obědvat, večeřet apod.
  • Jídlo si úzkostlivě plánujete a jste nervózní, když máte ze svých plánů vybočit.
  • Po každém jídle pozorujete, jak se změnila vaše postava.
  • Odpírání vyústí jednou za čas v přejedení, provozování takzvaných cheat days.
  • Jídlo řídí váš život – vynecháváte kvůli němu setkání s přáteli apod.
  • To, jak jíte, je řízeno vašimi emocemi. Zajídáte smutek nebo naopak štěstí. Berete jídlo jako způsob, jak se odměnit nebo si po těžkém dnu zvednout náladu.
  • Jídlo ve vás vyvolává pocity strachu.
  • Nemůžete mít určité jídlo doma, protože se nedokážete ovládnout a snědli byste ho.

Jak si pomoci?

Někomu se může zdát zcela nemožné udělat z toxického vztahu dobrý vztah, kdy nebude jídlo protivníkem ani důvodem k obavám, ale parťákem, díky kterému se budete cítit dobře po fyzické i psychické stránce. Nemožné to ale není. Jen jde mnohdy o běh na dlouhou trať.

Základem je nedělit jídlo na dobré a špatné. Ne nadarmo se říká, že odříkaného největší krajíc. Výzkumy ukazují, že jakmile si člověk přestane určité pokrmy striktně zakazovat, přestane po nich i nadměrně toužit. Uvažujte o složení vaší stravy, preferujte plnohodnotnější potraviny, ale dopřejte si i ty, které nemají úplně vyvážené výživové hodnoty.

Při jídle je také důležité řídit se pocity hladu a sytosti (neplatí pro lidi s poruchou příjmu potravy, kteří mohou mít narušené hormonální ukazatele sytosti a hladu), nikoli výčitkami a strachem. Nápomocné také je praktikovat takzvané vědomé jedení – jíst pomalu, soustředit se, nenechat se ničím rozptylovat. Skončete ve chvíli, kdy se cítíte sytí. Pokud máte problém s porcemi a složením stravy, zkuste se zpočátku řídit někým ve vašem okolí, kdo má k jídlu optimální přístup.

Důležité také je snažit se v jídle o flexibilitu. Neodmítat pozvání do restaurace, protože máte dovoleno sníst pouze krabičku z domova nebo nedržet hladovku, když zjistíte, že v určitém podniku není výběr podle vašich striktně omezujících představ.

V případě, že se vám nedaří vztah k jídlu zlepšit, neváhejte s vyhledáním odborníka. Pomoci může nutriční specialista a také psycholog, psychiatr či terapeut.

Zdroje: The Biology of Binge Eating, Healthline, Bustle, Huffpost

Čtěte také:

Reklama