51ddda0656f2f-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

V příštím roce má vstoupit v platnost novela zákona o pyrotechnice, kterou letos schválila vláda a nyní čeká na projednání ve sněmovně. Od roku 2025 bychom se tak mohli zařadit mezi sousední země, které mají podmínky pro její prodej a používání mnohem přísnější, ať už je to Rakousko, Německo nebo i Slovensko. V Polsku se zatím o zpřísnění jedná. 

Zábavní pyrotechnika, kterou nyní může jen s omezením věku používat kdokoli, se dělí do tří skupin. A to podle stupně její nebezpečnosti.

Kategorie F1 (bouchací kuličky, včelky, motýli, prskavky) představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku. Je volně prodejná osobám, které dosáhly věku 15 let.

Kategorie F2 (petardy, fontány, malé římské svíce, dýmovnice, malé baterie) přináší malé nebezpečí a nízkou úroveň hluku. Je volně prodejná od 18 let věku.

Kategorie F3 (velké petardy, velké římské svíce nebo fontány, větší kompaktní baterie, složené ohňostroje) už představuje středně velké nebezpečí, proto si ji mohou koupit a používat jen osoby starší 21 let, případně vlastníci osvědčení o odborné způsobilosti.

Kategorie F4 (kulové pumy, válcové pumy, kompaktní baterie, ohněpád) představuje velké nebezpečí, proto je určena pro použití pouze osobami s odbornou způsobilostí.

Co se má od příštího roku změnit?

Jedinou kategorií z těch volně prodejných, která zůstane beze změn, je F1. Tu budou nadále moci kdekoli koupit a kdekoli používat osoby starší 15 let.

  • K mání, ale už jen v kamenných prodejnách, bude pro kohokoli nad 18 let i nadále zábavní pyrotechnika kategorie F2. Jenže zákon omezí místa, kde může být použita. Zakázané to bude hlavně kolem nemocnic, ZOO, chovů zvířat a dalších míst, kde kvůli tomu může docházet ke stresu dětí, seniorů, nemocných a zvířat.
  • Kategorie F3 bude nově patřit jen do rukou odborníků s licencí, takže ji běžný laik starší 21 let už nekoupí. A platit pro ni začne i omezení místa použití jako u kategorie F2.
  • Nově navíc nebude možné ani nechat si zábavní pyrotechniku z kategorie F2, F3 nebo F4 poslat přes doručovací služby. Vždy bude k vyzvednutí jen v kamenném obchodě, kde bude možné ověřit způsobilost kupujícího.
  • Obce budou nově moci regulovat používání pyrotechniky na svém území s výjimkou nejnižší kategorie F1.

Za zacházení s pyrotechnickými výrobky F3 a F4 bez dokladu o odborné způsobilosti bude fyzické osobě hrozit pokuta až do výše 500 tisíc korun.

Proč si zábavní pyrotechniku odpustit už letos?

Na uvedení novely zákona v platnost nečekají některé obchody ani města. Letos ji přestal prodávat například obchodní řetězec Tesco. A bez petard a ohňostrojů má být i centrum Prahy. „Město Praha vyhlásilo zákaz používání pyrotechniky v historickém centru a dalších lokalitách. Tento krok je zaměřen na ochranu památek, zajištění bezpečnosti a omezení hluku během oslav. V případě nedodržení zákazu hrozí pokuta až 100 000 Kč,“ upozorňuje vedení radnice Prahy 1.

Proč zábavní pyrotechnika upadla v nemilost? Přináší totiž víc škody než užitku. Kvůli chvilkové zábavě trpí lidé, zvířata i ovzduší.

Škodí lidskému zdraví i přírodě

Málokdo si zábavní pyrotechniku spojuje s negativními účinky na lidské zdraví. Vždyť je to chvilková zábava a jen párkrát do roka. Věda ale ukazuje něco jiného. Ohňostroje, zejména amatérské, nelze bez závažných zdravotních i environmentálních rizik provozovat,“ upozorňuje Akademie věd České republiky a vyjmenovává, proč barevná a hlučná zábava škodí:

  • Chemické látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní a dlouhodobý dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
  •  Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy a stávají se tak součástí potravních řetězců.
  • Značné riziko představují v ohňostrojích přítomné polycyklické aromatické uhlovodíky včetně benzo(a)pyrenu, chlorované aromatické uhlovodíky, oxidy síry, fosforu nebo dusíku.
  • V ohňostrojovém smogu je přítomna řada prvků ve formě, která je pro člověka a životní prostředí vysoce toxická. Tyto kovy, mimo jiné měď, hliník, titan, baryum nebo lithium slouží k barevným efektům ohňostroje.

„Je relevantní a odpovědné uvažovat o úplném zákazu ohňostrojů nebo o jejich zásadním omezení, jak je tomu například v Německu, Kanadě nebo v Austrálii,“ dodávají vědci.

Škodí zvířatům a řadu z nich i zabíjí

Panika, narušení odpočinku a sociálních vazeb, zvýšené riziko úrazů a úhynu při útěku - to jsou jen některé z negativních dopadů ohňostrojů na živočichy – domácí mazlíčky, hospodářská zvířata i ta divoce žijící. Mají citlivější sluch než lidé, proto jsou pro ně výbuchy až bolestivé. Nejvíce ohroženi jsou ptáci, kteří jsou na ohňostroje obzvláště citliví.

„Pro ptáky je ohrožující v podstatě jakýkoliv ohňostroj se silným zvukovým nebo vizuálním efektem ve vzdálenosti stovek metrů až kilometrů. Vymezit období, kdy by negativní vliv na ptactvo nehrozil, prakticky nelze,“ uvádí Česká inspekce životního prostředí.

Mrzačí lidi a ničí majetek

Při neopatrném zacházení nebo manipulaci s poškozenou pyrotechnikou hrozí vážná zranění. A to nejen samotných tvůrců ohňostrojů, ale také přihlížejících. Záchranáři k takovým vyjíždějí každý Nový rok. „Nejčastějšími úrazy, spojenými s používáním pyrotechniky, jsou podle našich dat jednoznačně popáleniny, a to obvykle v oblasti hlavy, krku nebo rukou. Když se pyrotechnika převrhne a ohnivá nálož vystřelí přímo na nohy, popálí chodidla. Popáleniny jsou přitom nesmírně bolestivým úrazem, často s trvalými následky a dlouhou a komplikovanou léčbou,“ připomíná mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová s tím, že časté jsou i otevřené rány na nejrůznějších částech těla, poraněné nebo amputované končetiny či protržení ušního bubínku.

Zapomínat není radno ani na to, že odpálenou rachejtlí je možné zničit něčí majetek. Takovou škodu by bylo možné uplatit na pojišťovnu, a to v případě, že dotyčný má takzvané pojištění odpovědnosti. Jenže pozor, nesmí se jednat o pochybení při manipulaci s pyrotechnikou.

Zdroj informací: Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha 1, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Akademie věd ČR, Česká inspekce životního prostředí