Hanka je se svým přítelem ve vztahu už téměř deset let a na vdavky pomýšlela už mockrát. Za celou dobu vztahu ale žádost o ruku nepřišla. Až v posledním roce na to myslela častěji a občas naznačila, že už by možná mohl nastat ten správný čas.
„Vždycky jsem si říkala, že je můj přítel ten pravý a jiného nechci, proto jsem si byla jistá, že bych si ho chtěla vzít. V poslední době začal být trochu tajemný a já doufala, že vím proč. Jednou jsem byla doma sama, nedala mi to a začala jsem pátrat. Nebylo to ani tak těžké a po asi 15 minutách jsem našla krabičku. Po otevření na mě vykoukl prstýnek s nádherným diamantem. Když jsem ho viděla, radostí jsem skočila do vzduchu a úplně jsem se dojala. Rychle jsem se ale uklidnila, vše uklidila tak, jak bylo a čekala, kdy to přijde. Moc jsem se těšila,” popisuje Hanka.
Foto: Shutterstock
Byla opravdu trpělivá a dokonce přestala tak okatě naznačovat, protože si myslela, že už nemusí. Uběhl měsíc, druhý i třetí a nic. Už jí to přišlo zvláštní, tak opět navštívila tajné místo v šuplíku a prstýnek nikde.
„Sice se mi zdálo, že partner čeká s žádostí moc dlouho, ale říkala jsem si, že k tomu má asi nějaký důvod. Pak přišla rána, když jsem se sešla na kávu s mojí nejlepší kamarádkou, kterou znám od dětství. Zahlédla jsem na její ruce prstýnek. Pak jsem na něj zaostřila víc a rozbušilo se mi srdce. Vždyť prstýnek vypadá úplně stejně jako ten, které jsem viděla v krabičce a měl být pro mě! Byla jsem zmatená, tak jsem jí ho pochválila a zeptala se, odkud ho má. Řekla, že od rodičů,” krčí rameny Hanka.
„Z kávy jsem se rychle vypařila a na hodinu se zamkla v pokoji. Přemýšlela jsem. Co mám dělat? Byl to opravdu ten prstýnek? Říkala jsem si, kolik je asi tak totožných prstýnků se stejným diamantem? Čím dál tím víc mi do sebe všechno zapadalo. Přítel se s kamarádkou zná, občas se i vídají, ale to přece nemůže být pravda. V hlavě jsem si vytvořila asi pět různých scénářů, jak to vše může být a nevěděla jsem, co mám dělat. Mám se zeptat přítele? Nebo se bojím a nechci to vědět?,” ptá se sama sebe Hanka.
„Jsem zbabělá a nic jsem neudělala, a dál dělám, že nic. Vůbec nevím, co si myslet. Bojím se vlastně na cokoliv zeptat. Jeho, i jí,” zakončuje Hanka.
Zdroj: respondentka Hanka
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Zeptat se na rovinu, chlapi nic neřeší, radši budou hrát na deset světových stran, než by přiznali pravdu
Já bych se zeptala na férovku. Pokud dal prstýnek té kamarádce, stejně je vztah ztracený.
Tak...hrabat se jinému ve věcech nemůže přinést nic dobrého. Když už to udělala, bylo by podle mě nejlépe do toho říznout a přiznat se. Přítel změnil chování, zřejmě už s ní nepočítá, jen se nemůže odhodlat jí to povědět. Jestli vztah nemá perspektivu, po skoro deseti letech není na co čekat a zbytečně ztrácet čas. Pokud se bude jen bát a mlčet, promarní třeba dalšího půl roku ve stresu.
To se někdo koukal na Ulici a inspiroval se Vandou a Luďkem.
Ty jo, tohle jsem kdysi zažil. Fakt. Kámoš měl v úmyslu požádat své děvče, nechal udělat prstýnek na zakázku, ale pak si zlámal hnátu a vyzvednul jsem to místo něj já.
Měl jsem ho v šuplíku asi 3 dny, nějak před Vánoci a pak jsem mu ho předal. Normálka, řeklo by se. Ovšem moje tehdejší partnerka, když se nedočkala pod stromečkem toho, co si myslela že je pro ni, ztropila šílenou scénu. Ani to, že jí ta obdarovaná potvrdila jak to bylo nepomohlo. No je ale dobře, že k tomu došlo. Mohl jsem jí třeba o rok později dát prsten já a to by byla životní chyba.
Na tom je nejlepší, že každý takový šmejdil a pátrač se nejvíc vytrestá sám.
A dobře mu tak. Buď nic nenajde a užírá se pochybnostmi, jak to, že nic nenašel, nebo najde, ale pak je sám v pasti. Neví, co to vlastně našel, zase se užírá pochybnostmi a zeptat se nemůže, protože by se musel přiznat, že strkal nos a pazoury kam neměl. A to se mu nechce, rád by zůstal hezkej a stydí se, že šmejdil. Ale nakonec to nevydrží, takže je z toho minimálně hádka, případně i rozchod. A to chceš, po deseti letech si hledat jiného chlapa, v jednatřiceti, kdy už jsou všichni zadaní, a ty jsi za zenitem, milá Haničko. 
To napsal život, nebo Rosamunde Pilcher? Ono se to určitě rozuzlí a bude happy end.