Míšo, jasně, že mám lepší recept na perníčky. Já mám uplně ten nejlepší. Jenže je to moje tajemství. Tyhle perníčky se mnou půjdou do hrobu, abych byla temnomilným červům chutnější.

Nezatracuji lidi, kteří si cukroví objednávají, kupují, nebo ho kradou do všitých kapes na návštěvách. My ho pečeme. Zvolila jsem způsob nejobtížnější, nejpracnější zato mi však nejmilejší. Ač žiji v samém srdci Evropy, nijak se mi neekluje ani práce nezletilých dětí, tudíž zapojuji do pracovního procesu i je.

Odměnou jim je potajmu uzmutý odpadlý kousek či úlomek, který v tichostí strčí do pusy, aby jim nebyla vypáčena sanice jiným sourozencem, na kterého toho dne ještě drobty nevyzbyly.

Kristovo číslo je sedm, proto peču sedmero druhu cukroví.

Tomu se říká alibismus, co ! Nepředháním se s nikým, jestli mám dvoje linecké a dvacatero druhů nebo třicatero, protože pomáhala i prabába. Neplním krabice od banánů perníčky a neštosuji je ve společných prostorách domu.

Základem jsou perníčky. Je to základ i pocta vánočního času. Jejich vůni si spojuji s Vánocemi víc, než smrad purpury nebo Františka (při tom si vždycky vzpomenu na  instalatéra Frantu, který u nás spravoval trubky, chodil pozdě a sprchoval se jednou za uherský rok.)

Perníčky jsou samé nej.Všimněte si, že se skládají ze samých, našim předkům vzácných a drahých  surovin, nejexotičtějšího a nejvoňavějšího koření a kakaa. Jsou nejkrásněji zdobeným cukrovím na štědrovečerním stole. Vykrajují se nejrozmanitějšími formičkami podle určení i příležitosti. Zamilovaná srdce, komety, vánoční stromečky, čtyřlístky nesoucí štěstí do nového roku, autíčka pro kluky....

Nesmí chybět linecké. Manžel by mi to neodpustil. Najít mě doma s Čejkou v kožených lakovaných slipech by nebyl takový kravál jako nenajít linecké. 

Už v létě, když zavařuji džemy, vybírám ten nejlepší pro linecké cukroví. Loni byl jeřabinový.

Kokosky zas miluji já. Dávám hodně kokosu, tak jak to mám ráda a vzpomínám na babičku. Je vyučená sukrářka a od ní vždycky byly ty nejdokonalejší kokosky.

Žloutkové je nutnost.

Po té hromadě kokosek nemám to srdce vylít tolik žloutků. Bála bych se projít za šera kolem drůbežárny, ze strachu, že si na mě holky opeřené počíhají.

Včelí úly. Milujeme je všichni. Pracovní postup je sice o nervy,ale bez nich by to nebylo ono.

A dvě poslední pozice nechávám na nepečené koule. Jejich složení se mění, stejně jako jejich barva, chuť a postup výroby.

Recept: co zbyde ve špajze poliješ něčím z baru, co nikdo pít nechce a zahustíš to drobky z cukroví a nepovedenými kousky.

Loni zbyl v baru jen myslivec, ale rozum zasáhl. Koule byly prozměnu nealko.

Občas se urvu, najdu nějaký zajímavý recept a spáchám toho víc. Ale to už je jen tak, pro zábavu.

No a nevím, jak vy, ale já už mám upečeno. O víkendu zdobím:))

TTT

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Jsi bavič a Lukášovi Čejkovi, našemu programátorovi, se bude Tvůj skvělý příspěvek také určitě líbit! :-)) M

Dnešní téma pro vaše e-maily a příspěvky zní: Pečete vůbec na Vánoce cukroví? Jaké? Anebo si ho objednáte u profesionálů? Máte lepší recept na perníčky než náš Guru ? Máte nějaký jiný originální recept na vánoční cukroví?

Vaše příspěvky zasílejte, jako pokaždé na redakce@zena-in.cz.

Samozřejmě ještě dnes najdeme chcípáka a borce a na konci dne odměníme váš vylosovaný příspěvek. A čím? No přece přepychovou marmeládou na vánoční cukroví!

TÉMATA:
MLSÁNÍ