Tora Tora Tora je úplný zavařovací mistr. A pokud jí jde zavařování tak bravurně jako jeho popisování, můžeme jen tiše závidět. Prostě... s úsměvem jde všechno líp.

Moje tchyně má pro mne spoustu výrazů...jedním z nich je: schánšlivá. Jako Menšíkova tetička určitě nejsem. Ne, že by se nedalo do sklenic zavřít ledacos do okruhu deseti kilometrů, ale respektuji soukromé vlastnictví.
Už od Vánoc mlsně pokukuji po naleštěných zavařovačkách, které tiše odpočívají a čekají , až nadejde jejich čas. A že nadejde brzy.

První obětí mé schánšlivé mánie je rebarbora. Hnus kyselej, ale naučila jsem se super chutney a k masu už si nedokážu nic jiného představit. Taková grilovaná flákota s touhle reveňovou majdou je božská mana, kterou by měl Zdéňa Pohlreich ukazovat národu.

No jo, ale to už začínají první jahody. Jasně, napřed se vyblbnu u plněných knedlíků, ale jak nestojí ve špajzu alespoň deset sklenic s džemem, nejsem jahodově vyklidněná. Ty červené mrchy však odstartují sezonu na plno. Než natlačím do sklenic třešně, už se hlásí višně, že jsou zralé jen jen puknout. Jdu takhle po ulici a myslím si na kompoty, ale vyruší mne cedule, že dovezli na tržnici meruňky, moravské. To nenechám jen tak. Když se povedou i broskvičky....s těmi se na zimu čeká jedna báseň. První švestky začínají brzo, jsou sladké a šťavnaté...napřed jich tak kilo dvě sním ještě po cestě domů. Druhý den koupím další dvě a dětem přiznám:“Už jsou švestky, koupila jsem celé kilo.“ A pak udělám koláč a...jasně! Povidla. Ty milujem všichni.

To skleněného pelíšku šoupnu okurky, houby, kopr, papričky a už se těším, až příroda vydá ty nejvzácnější ze svých pokladů.

Když totiž slunce přestane okusovat záda na koupališti, děti usednou do lavic a babí léto odfičí kamsi do dáli, má příroda klid dovařit, co načala. V lese přestanou zaclánět podřadné druhy hub a v plné ofenzivě nastoupí hřiby všech druhů, v barevném listí se zbaběle maskují zástupy křemeňáků. Šoupnu je do mrazáku spolu s kukuřicí. No jo, já vím, polní pych... Zvyk je železná košile. A tenhle si držím už od dětství.

A když první mrazík dosladí i jeřabiny a aronie, zakončím sezonu báječným džemem a kompoty. Slepuji s ním vánoční linecké. A celé kuličky používám k svíčkové místo brusinek. Už teď se na ně těším.

To vám takhle v listopadu otevřu plnou špajzu a chvíli jen tak stojím a s úsměvem na  tváři se kochám. A manžel jde ještě dál. Ten ji ukazuje návštěvám. Asi si zase přečtu Betty McDonaldovou. Něco mi to totiž připomíná. Jen na ty slepice fakt kašlu. :)

TTT

Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

__________

Chtěla bych být tou návštěvou a kochat se spolu s vámi. :) Toro, shánět umíte opravdu dobře - a myslím, že ještě lépe zpracovávat. Pozdrav Vám i tchyni a díky moc za příspěvek.

A samozřejmě hodně zdaru při dalším zavařování...

Saša

Téma dnešního dne 18. července zní: Až se zima zeptá aneb nakládáme a zavařujeme.

Košíčky už jsou vyprázdněny, copak jste natrhaly a zavařily?

  • Jaké ovoce máte nejraději?
  • Zavařujete ráda a často?
  • Co nejčastěji?
  • Děláte i marmeládu?
  • Nakládáte i zeleninu?
  • Máte nějaký zajímavý recept na zavaření či naložení?

U tohoto bodu bych měla malou prosbičku, jestli nemá některá z vás nějaký dobrý recept na nakládání „kozích rožků“. My je s manželem milujeme, ale ne vždy se nám podaří (předem děkuji).

  • A těch bodů by bylo samozřejmě víc.
  • Nechávám vám v tomto tématu úplně volnou jednu ruku (tou druhou zavařujte – a nebo foťte vaše zavařené pochutiny).

A také pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Nejlepší příspěvek odměním krásnou, voňavou kosmetickou sadou FA – sprchový gel a deodorant, v létě se bude určitě hodit, a po takovém nakládání kyselých okurků obzvlášť.:) 

darek