Pohled na dnešní téma přišel i od Tory. Píše o rodinných rituálech, a nebo také o koblížku čokoládovém ))
Šišmarja, nechoďte na mne dneska s čištěním zubů nebo čtením pohádek. To je přeci samozřejmost, že pro naše drobky a drobečky chceme to nejlepší za cenu jejich i našich obětí. Slovíčko rituál má pro mne význam nějakého magického úkonu, který když neprovedete, sežere vám sucho zahrádku nebo na vás spadne nebeská klenba. Je to štěstí na leasing. Nejde o monstrózní obřad o filipojakubské noci s házením obětin do ohně, ale malé každodenní kouzlení na pohodu.
Tak třeba u nás platí, že veškeré „prdelky“ jsou moje. Myslím tím chlebové patky a konce štrůdlu. Na ty prostě nikdo nesmí sáhnout. Tlačím je do hlavy ještě za tepla, jen co vychladnou tak, že se dají udržet v ruce.
Když vařím k večeři těstoviny, volám manželovi s předstihem do práce. On stihne nasadit výraz týraného manžela a po cestě sežene alespoň bagetu nebo koblížek, aby jeho žaludek neutrpěl takový šok a mohl si schválně říct jen o dětskou porci.
A u koblížku ještě zůstaneme. Junior mi každý den říká, že je můj koblížek čokoládovej. A pak dodá:“ Plůšvih, my jsme se ještě dneska neotulili.“ A přilepí se ke mě jako klíšťátko. Rukama mi omotá krk zkušeným stiskem anakondy a musíme se prostě „otulit“.
Rituál je sednout si jednou za měsíc s kávou na zápraží rodného domu, zírat na ty „moje zamilované Sudety“, přemýšlet o životě a nechat se dojímat otisky minulosti ve světle současného. To zní vzletně, že... Nebojte. Jen čumím do blba a je mi tam strašně dobře.
Rituály se neobjednávají. Těmi se stávají činnosti, u kterých je nám a naší rodině, dobře. Dávají nám víc, než do nich energie sami vkládáme. Nejsou na objednávku, ty prověří až čas. Jo čas, s tím je to taková zašmodrchaná věc. Pořád ho máme buď málo, nebo moc a obojí je špatně. Ale už pro to jeho spravedlivé plynutí, mám pro něj slabost. A také pro to, že prověřuje nás i ty naše magické slabůstky.
I proto mi dovolte nechat si na konec rituál nejdůležitější: každé ráno se jak malá těším, co nám ten den přinese a kam nás posune.
TTT
pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
___________________-
Toro, to tvoje shrnutí, to je jak z knihy. Děkuji za krásný příspěvek a ať se vaše rodinné dny posouvají jen a jen k lepšímu ))
Posílám pozdrav všem
Saša
Téma 30. 3. 2012: Rodinné tradice a rituály
- Dodržujete rodinné tradice a rituály?
př. čtení pohádek na dobrou noc, rodinné výlety, přání k narozeninám a svátkům, nejen našim, ale i babičkám a dědečkům… ad. - Máte nějaké vlastní, nové rodinné rituály?
- Vzbouřily se někdy vaše děti?
- Vzbouřily jste se Vy?
- Považujete dodržování rodinných rituálů za staromilské?
- Snažily jste se rodinné rituály dodržovat třeba i po rozchodu s partnerem, když jste zůstaly s dětmi samy?
Napište vaše názory, životní příběhy i zkušenosti k tomuto tématu. Budeme se těšit.
pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Dva vybrané příspěvky odměníme balíčkem se sušenkami Oreo, každý v hodnotě 200 Kč.
Nový komentář
Komentáře
TTT ty píšeš jak spisovatel. Krokodýlka si vydá povinně básničky a ty povídky. Já se hlásím ke koupi prvního výtisku
Trefa:pekny pribeh.
to otulení od malého koblížka je milý rituál
Pěkný příspěvek.
Kde jsou ty časy, kdy jsme se taky tulíkovali se synem. Teď na to musím mít jiné domácí mazlíčky
Jsem ráda,že nejsem sama,kdo miluje čučení do blba a k tomu,aby to fakt nevypadalo tak blbě,pije kafe a to z pořádného kafáče,aby to čučení vydrželo,co nejdéle.
Taky jsem prdelkova i zahradne kochava - cumiva
super příspěvek
Krásně napsané
Naše mladší dcerka se chodi ZATULIT
Pěkně napsáno
Prdelky jsou nejlepší
moc hezky napsané
hezky rikam male od brachy prdelka nebo spunte a prdelky chlebove jen kdyz je cerstva krupava jinak nemusim
taky miluju prdelky i ze sekaný, pečeného masa, jakékoli buchty,.....
I já jsem na prdelky!
tak tedy já rohy a prdelky nemusím, ale článek je to moc pěkný
paráda, jako vždy.
Ty si zasloužíš více než sušenky TTT!!!
Moc pěkně napsáno

!
Taky si občas dovolíme ten luxus sednout si s kafíčkem pod slunečník nebo na terasu a chvíli jen tak koukat.
Akorát že mě realita často brzy probudí a zahrada zavolá, ať jdu něco smysluplného dělat. Jako zrovna teď
!
Rohy a
prdelky ty jsou také moje
Toro, díky za ty prdelky. Taky je musím mít, u štrůdlu, u sekané, dokonce i u tažené buchty si vybírám kraje....



A pak ještě miluju obírání králičí hlavy
. Doufám, že mě tu zdejší milovnice zvířat neukamenují.