Foto: Biorganica VOP
Tak jsme tady, v nádherné svatyni bio organické módy a kosmetiky. Jste její velkou zastánkyní?
Ano, jsem v podstatě tváří Biorganici už osm let a musím říct, že jsem v tom naprosto nekompromisní. Jsem věrná této značce, protože majitelka Andrea je neuvěřitelná ve své poctivosti a pečlivém výběru produktů. Přes její přísná kritéria neprojde nic, co by bylo jakkoliv škodlivé našemu tělu nebo duši. Hrozně si jí za to vážím, protože opravdu jde cestou absolutní čistoty. A říkám si, proč používat chemii, když to jde přírodní cestou? To je můj pohled na věc.
Co vás k čisté kosmetice přivedlo?
Určitě touha žít v co největším souladu s přírodou a také můj vlastní environmentální smutek, který v sobě rozhodně mám. Myslím si, že je důležité hledat cesty, které co nejméně zatěžují životní prostředí, a tím pádem i nás samotné. Abychom byli zdraví nejen fyzicky, ale i psychicky.
Začalo to už před dětmi, nebo až po jejich narození?
Celý život jsem cestovala, surfovala a žila hodně v přírodě, takže kontakt s ní jsem měla vždycky. Ale myslím, že s příchodem dětí se ta zodpovědnost za budoucnost ještě více prohloubila.
Zaznělo, že i muži stále častěji pečují o sebe a obracejí se k přírodní kosmetice. Platí to i u vás doma?
Ano, můj muž, vzhledem k tomu, že má za ženu mě, k tomu má samozřejmě přístup. Nemyslím si ale, že by po tom každý muž automaticky sáhl. Tomáš je typ člověka, který si na sebe opravdu umí udělat čas. Každé ráno medituje, otužuje se a má své neochvějné rituály. Já jsem naopak v tom svém chaosu schopná spoustu věcí ošidit, ale on ne. A musím říct, že je naprostý milovník značky Inlight. Nejvíc zbožňuje čisticí balzám Face Cleanser, tak ten mu musím schovávat, protože ho používá v obrovském množství, jako by to byl úplně obyčejný krém. Já si ho šetřím, mám k němu velkou úctu, ale on ho prostě miluje. Takže ano, Tomáš mi krade moje pečující produkty.
Jaké rituály máte vy? Otužujete se také, nebo to přenecháváte jemu?
Já studenou vodu nesnáším! Zkoušela jsem to, samozřejmě, četla jsem spoustu článků o tom, jak je to prospěšné, jak zvyšuje hladinu dopaminu a podobně… ale nemusím zkoušet úplně všechno. A hlavně si myslím, že není nutné dělat s partnerem všechno společně. Takže já ho sleduji z bezpečné vzdálenosti, s hrnkem horké kávy v ruce a po pořádně dlouhé, teplé sprše, zatímco on se noří do ledové lázně v našem jezírku.
Foto: Biorganica VOP
Máte i další rituály?
Co se týče jiných rituálů, poslední půlrok se hodně věnuji pohybu a mám pocit, že se mi v hlavě něco přepnulo. Dřív jsem cvičila hlavně proto, abych nějak vypadala, abych si udržela určitou formu. Teď to mám úplně jinak, hýbu se proto, že mi to dělá dobře a že to opravdu potřebuji. A to je pro mě velká změna. Dělám jógu, chodím na tréninky, dokonce zvedám činky, kterým jsem se dříve strašně bránila, ale teď jsem do nich úplně zamilovaná. A po dvanácti letech jsem se vrátila k surfování! Byla jsem na Fuerteventuře a měla jsem pocit, že se znovu spojuji s tou starou Tamarou, s tou, kterou jsem byla před mateřstvím. A byl to pro mě hodně silný, skoro až magický moment. Myslím, že je důležité umět vnímat své vlastní potřeby. A taky si myslím, že my, mámy, jsme tou největší cílovou skupinou, která má tendenci zapomínat na sebe a pečovat hlavně o druhé.
Tady zaznělo, že se pořádají workshopy pro matky s dcerami, případně i se syny, protože i chlapci už mají zájem o péči. Často jde také o to, narovnávat některé zkreslené pohledy, které přicházejí ze sociálních sítí. Jak je to u vás doma? Komunikujete s dětmi vědomě? Chodíte na podobné akce?
S Josefínou jsme byly na workshopu „Matka & dcera“, když začínal. A bylo to nádherné! Byly tam i její nejlepší kamarádka s maminkou, takže jsme si udělaly takový holčičí večírek. A terapeutky jsou opravdu úžasné, inspirativní ženy, které vás nejen naučí něco o skvělých produktech, ale hlavně vás přivedou k tomu, abyste se zastavily a věnovaly si čas. To je to nejcennější. Celá jejich filozofie je holistická, pracuje nejen s přírodními složkami, ale i s vůněmi a celkovou atmosférou. A co se týče rituálů u nás doma, máme jeden takový speciální. Vždycky vylosujeme jedno jméno z rodiny a ten člověk je ten den středem pozornosti. Všichni o něj pečují, dostane masáž, věnujeme mu čas a péči. Myslím si, že je důležité dětem ukazovat, že teď nejde jen o ně, ale že je potřeba umět dávat pozornost a lásku i druhým. A je to krásné, léčivé a moc nás to baví. Každý se těší, až přijde řada na něj.
A přebírají vaše rituály i děti? Připojují se spíš k horké sprše, nebo otužování?
Ledová voda zatím nenadchla nikoho jiného než Tomáše, a vlastně i našeho psa, který se jednou propadl ledem, takže si nedobrovolně užil ledovou lázeň. Ale studená voda zatím není téma, které by zajímalo děti. Ani Alfréda, a to je přitom velký bojovník a sportovec. Pro něj je den bez sportu jako promarněný den. Geny se prostě nezapřou, je to malý Tomáš, neuvěřitelně dobře plave, neustále se hlásí do nových kroužků, třikrát týdně hraje fotbal, před školou chodí na mini házenou… zkrátka by nejradši sportoval pořád. Takže ano, cvičí se mnou, cvičí i s Tomášem, zároveň se zajímá o meditaci a objevuje, co to vlastně znamená. Holčičky si ale jedou po svém, spíš inspirují nás než my je. Často nás například přemluví k tanci a samy nám vymýšlejí různé aktivity.
A co Nanuk? Je váš, nebo se o něj starají děti?
Nanuk je nás všech.
A kdo ho vybral?
Já jsem ho našla a vybrala, ale jak to tak bývá, pes si většinou vybere jednoho člověka jako svého hlavního páníčka. U nás je to určitě Tomáš, do něj se doslova zamiloval. Když Tomáš odjíždí na turné, Nanuk stojí u vrat na zadních a pláče. Mezi nimi je opravdu silné pouto. Teď, když je Tomáš pryč, máme s Nanukem možnost se víc sblížit. Pořídili jsme si ho totiž v době, kdy nám umíral náš šestnáctiletý pes Rodrigo, který byl zase můj, takže jsem se věnovala hlavně jemu. Nanuk se mezitím napojil na celou rodinu, ale Josefína o něm říká, že je její, my jsme prý jen babička a dědeček.
To je krásné. A kdo mu vymyslel jméno?
Jméno dostal už od chovatelky a nám se tak líbilo, že jsme ho nechali. V eskymáckém jazyce znamená „lední medvěd“, a on tak opravdu vypadá. Takže Nanuk prostě zůstal Nanukem.
Foto: Biorganica VOP
A na co se teď v nejbližší době těšíte?
Právě dopisuji novou dětskou knihu, která by měla vyjít na podzim. Volně navazuje na tu předchozí. Také bych konečně chtěla natočit své EP, už mám hotové demo nahrávky, jen si musím najít čas zajít do studia. A s Tomášem chystáme náš společný podcast. Studio už máme hotové, ale spustíme ho až za dva nebo tři měsíce, protože Tomáš je teď na turné se svou novou deskou, takže doma teď moc není.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
I můj syn se otužuje (on si v té studené vodě vyloženě lebedi) a též nikdo jiný jeho nadšení a zálibu nesdílí
Jiné záliby, cvičení, meditace, přírodu atd. ano, to problém nikomu nedělá 
Reklama na Biorganici?
Pěkný pes.