Tereza (44) je vdaná už dvacet let. Vojtěch (58) byl její první velká láska, což se v jeho případě říct nedá. V době, kdy svou současnou manželku poznal, byl čerstvě rozvedený a s malým synem ve střídavé péči. Pro Terezu nic z toho nebyl problém, a když ji o necelý rok později požádal o ruku, nadšeně souhlasila. Přestěhovala se k Vojtěchovi, ujala se vedení domácnosti i péče o tehdy pětiletého Davida. I přes větší věkový rozdíl si manželé dobře rozuměli a dlouhé roky fungovali tak, jako málokdo.
Foto: Shutterstock
Nikdy jsem netoužila po vlastním dítěti
„Ostatním jsem připadala divná, když jsem nikdy nezatoužila po vlastním dítěti. Vojta další nechtěl a já byla spokojená s tím, jak jsme to měli nastavené. Týden s Davídkem jako úplná rodina, týden jen my dva s Vojtou. Měli jsme na sebe čas, jezdili na výlety, chodili do kina a na večeře, milovali se bez zábran. Roky plynuly, já se mohla seberealizovat v práci a Vojtovi se také dařilo,“ vzpomíná Tereza. „Byly to hezké časy,“ uzavírá.
David vyrostl, dospěl a odjel studovat do zahraničí. Tereze a Vojtovi se otevřel další společný prostor, ale nějak si s ním najednou nevěděli rady. Navíc se objevily problémy v posteli… „Vojta byl vždycky hodně vášnivý a prudký a ta jeho živočišnost byla jednou z věcí, která mě u něho fascinovala. Strašně se mi líbilo, jak si mě v posteli dokázal podmanit. Postupem času se naše milování trochu umírnilo, nebylo už tak divoké, přesto stále zůstávalo krásné. Jenomže jsme se za poslední rok a půl dopracovali k velmi nízké frekvenci…,“ říká smutně Tereza.
Sex jednou za měsíc mi nestačí
Tereza doufala, že jde o dočasný problém. Snažila se manžela rafinovaně svádět, nakupovala nové prádlo i erotické pomůcky, aby manželský sex okořenila. Nic ale nezabíralo tak, jak si představovala. „Vojta jako by o milování se mnou najednou už tolik nestál. Začala jsem se cítit nejistě, častokrát chtěla téma rozebrat. On mě ale pokaždé jemně odbyl, že je unavený a má hodně práce. Přesto nikdy nezapomněl dodat, že mě miluje,“ vypráví Tereza. „Nebylo to tak, že bychom spolu úplně přestali spát, a když na milování někdy přece jen došlo, stále bylo hezké. Mně ale sex jednou za měsíc nestačí.“
Alkohol v žilách mě vrátil o mnoho let dřív
Přesto si Tereza dlouho zdráhala přiznat, že mají s Vojtěchem nejspíš problém. Ještě víc se zakousla do práce, které už tak věnovala spoustu času. Svou frustraci ale jednoho dne neukočírovala. Na firemním vánočním večírku se po několika sklenkách přestala ovládat a na svou kolegyni vychrlila vše, co ji poslední měsíce trápí. Díky alkoholu a náhlé potřebě svěřit někomu svůj problém vůbec neřešila, kdo ještě její vyprávění uslyší. A když se kolegyně později po anglicku vypařila, ujal se role vrby atraktivní kolega z obchodního oddělení. Byl milý a sexy. Frustrovaná Tereza pak velmi snadno podlehla jeho svůdným pohledům a později i důvěrným dotekům.
„V té chvíli mi bylo všechno jedno. S Albertem jsme se spolu vyspali té noci hned dvakrát. Jednou v jeho zaparkovaném autě, podruhé nad ránem na stojáka v odlehlé chodbičce za toaletami. Vzpomínám si, že v baru už skoro nikdo nebyl, většina lidí odešla. Bylo hodně pozdě… Mně se ale domů nechtělo a alkohol v žilách mě na chvíli vrátil do doby, kdy jsme si s Vojtou užívali spontánní sex i několikrát denně,“ říká tiše Tereza.
Nedávali jsme si pozor
Terezina divoká noc se nakonec provalila. „Nebylo divu, vůbec jsme si nedávali pozor. Někdo nás vyfotil a poslal Vojtovi. Doteď netuším, kdo.“ Pro manželství to byla velká rána. Vojtěch se odstěhoval z ložnice do pracovny a víc jak týden na Terezu nepromluvil. „Já to už nedokázala dál snášet,“ líčí Tereza. „Jednou v noci jsem za ním přišla a přes to všechno, co se za uplynulé dny stalo, jsem si k němu vlezla do postele. Nebránil mi. Ležel bez hnutí a čekal. A tak jsem začala mluvit…“ Tereza Vojtovi vysvětlila, proč k nevěře došlo. Vylíčila mu svou frustraci a pocit, že už pro něho není dostatečně atraktivní. Plakala mu na rameni a prosila o odpuštění. Vojta ji mlčky objal a do rána zůstali spolu. „Další den proběhl stejně jako ty předchozí. Vojta nemluvil a tvářil se, že tam nejsem. Přesto si navečer přinesl peřiny z pracovny zpátky do ložnice.“
Bojím se, že je má snaha marná
Dny plynuly, ledy se pomalu začaly prolamovat. Jednoho večera otevřel Vojtěch víno a připil si s Terezou na nový začátek. Vysvětlil jí, že se jeho city k ní nezměnily, a že je pro něho stále atraktivní. Bohužel ale stárne a jeho tělo už nefunguje jako dřív. Svěřil se i s tím, že navštívil odborníka, aby mu problém pomohl alespoň zčásti vyřešit.
Vše se zdálo být na dobré cestě. Manželství naoko opět rozkvetlo, frekvence milování se tu a tam měnila k lepšímu. Přesto Tereza cítí, že její uklouznutí nemá manžel dosud zpracované. „Vím, že to není dobré. Vnímám jeho pohledy, tu a tam divné narážky. Když mi cinkne zpráva, cítím jeho podezření. Nevěří mi. A přestože dělám, co můžu, abych si jeho důvěru získala zpátky, bojím se, že je moje snaha marná. Nevím si s tím rady a začínám být zase nešťastná,“ uzavírá Tereza.
Čtěte také:
- Den matek: 4 výrobky na uspokojení, které vám pomohou užívat si sexualitu i po porodu
- Nebráním se experimentům v posteli, ale ten poslední už byl přes čáru, svěřuje se Daniela (28)
Zdroj: příběh čtenářky, zpracovala autorka textu
Nový komentář
Komentáře
Tak pokud měla paní chuť a manžel ne, tak se ho neměla ptát, ale skočit na něj. Ona by na něj ta chuť přišla, pokud není zcela impotentní. A to zřejmě není. Není třeba hledat náhražky, neboť atraktivní kolega také časem zevšední.Proč dělat život složitý, když to není potřeba?
Jo jo, holka, máš cos chtěla... Jako naprosto chápu že jednou za měsíc je žalostně málo, to se dlouhodobě nedá. Ale pokud toho dotyčného opravdu miluju, tak to budu řešit s ním, nebo klidně i s odborníky bez něj kdyby neměl zájem, zjišťovala bych co dělat a tak. Ale určitě bych nelezla do trenek prvnímu chlapovi, co se na mě hezky podívá. Ono v manželství, víc než jinde, platí: Nedělej druhým to, co nechceš, aby oni dělali tobě. A já bych manželovu nevěru neskousla, tudíž se jí nebudu sama dopouštět.
Jinak chování Terezy je velice nevkusné. O soukromých věcech z ložnice se nemluví s kolegyněmi a už vůbec ne po několika skleničkách. Natož to sdělovat kolegovi. Nemá koza pít, když to neumí. A sex na chodbě u haj - záchodků, to je teda úroveň. To tomu Albertovi nestála ani za to zaplatit azyl pro milence? Na dvě hodiny, kde by měli soukromí, sprchu a nikdo by je nefotil? Kam ten svět spěje. A ještě se Tereza diví, že se to manželovi jaksi nepozdává. Když už, tak ať to má aspoň nějakou "štábní kulturu", ne takhle primitivně
Už jsem to tu psala víckrát - ve stejné situaci je muž často v nevýhodě a viník, zatímco žena je chudinka a litována. Kdyby to bylo ve výše popsaném případě naopak, tedy že muž by strádal nedostatkem sexu a jednou za měsíc mu to nestačilo, bylo by mu doporučeno, ať se s tím smíří, protože holt musí brát ohled na ženu a její potřeby a nemůže ji nutit, když ona nechce nebo nemůže. A kdyby to řešil podobně jako Tereza, byly by tu výkřiky, ať ho ona okamžitě opustí, že to nemá zapotřebí, být s takovým proutníkem. Ovšem protože jde o ženu, je za viníka označen muž, protože si lempl neplní manželské povinnosti, jak je psáno níže. Ani špetka pochopení.
Pozdě bycha honit. Já osobně bych byl radikálnější a násobně jí to vrátil tak, aby o tom věděla. Měla myslet na to, že budou následky. Začíná být zase nešťastná? Zase to vyřeší, že se s někým kdo ji "pochopí" vyspí? Vypadá to na to....