Musím říct, že sem tam mě někdo podezírá, že snad nemám ráda lidi. Že mi jdou na nervy, že je nesnáším, že bych nejradši vyčistila chodník lysolem od každé cizí boty… že snad není nikdo, kdo by mi byl dost dobrý.
To mě samozřejmě mrzí. Lidé jsou podle mě báječní a strašlivě zajímaví tvorové. Tak růžoví a lysí, když se to tak vezme, uprostřed celého vesmíru. Místo drápů mají jen ty svoje nehtíčky a sotva jednoho nebo dva psychoterapeuty. Ne ne ne. takové bytosti nemůžete nemít rád.
Ovšem maně mě napadá… že ty bambuly, co si musí do své garsonky narvat barzoje a zahovnit s ním půl města, protože nemají sílu utrhnout papírový pytlík od koše, ty zoufalce, co mají pocit, že bez pejsánka nedají ani ránu i za cenu jeho postupné degenerace… nebo aspoň kunu na obojku nebo aspoň leguána na mazlení. Prostě nějaké to zvířátko, co garsonku fakt ocení… ty pitomce fakt nemusím. Ale jak říkám. Jinak nemám výhrad.
Samozřejmě je tu ještě partička sentimentálních chorošů, kteří kráčejíce městem cele se rozdají na nerezové mističky do útulků, cihličky, kytičky, pastelčičky a podobně... Ověšeni odměnami prchají domů s delikátním pocitem, že udělali svět lepším. Vystaví si ty trofeje ve své kanceláři, aby každý viděl, že míra jejich lidumilnosti bourá všechny představy o běžném dobrodiní… to je prostě ta skrovná výjimka.
Stejně jako věční romantici, co „prostě chtějí žít v domečku se zahrádkou“, i kdyby kvůli tomu měli někoho zabít. Takže celá tahle planeta bude pokrytá domečky se zahrádkou a my ostatní budeme někde pod zemí, aby tihle trotlové se zálibou v Obi zahrádkách a Hoby altáncích měli kde grilovat u svých modrých bazénů s plastovou Venuší.
No vlastně ještě nesnáším tu část kuřáků, co plive na zem a kouří mi do talíře, nesnáším lidi, co se cpou do dveří těm, kteří vychází. Nesnáším lidi, co do druhých strkají, aby jim něco neuteklo. Nesnáším lidi, co slintají nad malými dětmi a nutí je nosit krajkové oblečky v pastelových barvách. Nesnáším řidiče vytuněných aut, co to zašlápnou těsně za přechodem a ještě mi umožní poslechnout si kus prima muzičky. Nesnáším břichaté alkoholiky v parlamentu, co křičí stop drogám. Nesnáším lidi, kteří učí, protože nic jiného přece neumí (včetně sebe :o)). Nesnáším lidi, co řvou. Nesnáším dechovku s obrovskou šedesátiletou zpěvačkou, co zpívá: Neťukej, neťukej, náš táta je divokej… vlastně důchodce vůbec nesnáším – hlavně v Tescu a v bytovém družstvu a na zájezdech pro smaltované nádobí a štangle salámu. A můžu se úplně opupínkovat z některých typošů u českých drah a na poště a co mě teda může úplně vytočit je prokouřená „náctka“, co si jde pro prášky na astma, podporu a pak do hospody. Nesnáším taky zasloužilé matky, co následkem porodu mají tendenci poučovat všechny o tom, co je to život a jak funguje vesmír.
Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Ale fakt, lidi pro mě nejsou problém. Klidně dneska půjdu třeba do Tesca nebo někam pojedu autobusem. A budu se usmívat a pouštět lidi před sebe a zdravit a tak… možná si koupím i nějakou placku na podporu léčby rýmy. Asi tak hodinu to takhle určitě vydržím. Ale jestli u náměstí zas bude ta partička s klávesama, jejíž pěvecký projev není slučitelný se životem, zpívat „Ježíš je tu dnes s námi a je to prima chlápek“, tak za sebe neručím.
Nový komentář
Komentáře
Asdareel: Merlot už bych asi neustála, to už by byl "sensual overload"
see: podle mě je to určitě dobře
Tady ji většina obvykle nepochopí a pod článkem se rozvine diskuse minimálně stejně srandovní jako Lenčino dílo
A nejvíc ze všeho miluju světice beze smyslu pro humor
. Po dlohé době jsem si s chutí přešetla diskusi. Miluji ženy, které milují celý svět. Já ne.
see: Doufejme, že je nezačne psát někde jinde, kde má osazenstvo smysl pro humor a nadsázku.
Nyotaimori: Školníka znám už dva roky.
Nyotaimori: Školník vzkazuje, že jsi ji měla chtít před půl rokem. To je ještě měl.
Nyotaimori: Viď? Stačí, že jsem si nucena přítomnost některých z nich uvědomovat po čichu.
Některé vjemy holt ani tlustá publikace o Přemyslovcích neodstíní.
Asdareel: žampióny s modroplísňovým sýrem, to je takovej malej gastronomickej orgasmus
Asdareel: Před zapečením se tam nacpou rozsekané vlašáky a snítka tymiánu, kdybys někdy dělal večeři
Vivian:
přesně tak jsem to myslela
phoebe24:
Jo, někdy jsem taky špatně naložená, ale jenom když jsem sama - to pak potkávám jenom sebe a to může bejt taky děsný
phoebe24:
Suzanne: já vím, co myslíš...
Když jsem naštvaná nebo nervózní a nedejbože vlezu mezi lidi, tak potkávám samý šmejdy, který mě akorát rozčilujou, jsou protivný, nevrlý, nepříjemný...
A když jsem dobře naladěná a mám v duši klid, tak je v klidu i všechno kolem mě a žádnýho prudiče nepotkám
V tom, co se děje kolem nás, se prostě jen odráží to, co se děje u nás uvnitř... A ty zrovna snad ani neumíš bejt špatně naložená
máme domeček se zahrádkou a před ním půlmetrovou betonovou muchomůrku (červená barva je částečně smytá a celkově je muchomůrka pěkně hnusná). Několikrát denně přejde kolem malej škleban, a když řekne: "Hele, houba!", tak se mu rozzářej očička. A jeho tátovi taky, protože ta houba tam roste už padesát let. Tak tu houbu tam necháváme růst, protože nás taky nikdo zvlášť neprudí. Ani ta fakt hnusná oprýskaná muchomůrka.
Jeremi: jdeme každá po trochu jiné koleji.
Ale myslím, že přesně víš, co jsem myslela, i když mě tlačíš jinam
Já jsem ještě v MHD neviděla, aby zůstal stát pán o francouzské holi. Jestli ty ano, byl to jeho boj a jeho vyzařování
Suzanne: No, já reagovala na to, co jsi psala o vyzařování.
Fakt nemyslím, že bych do světa vyzařovala přemíru negativní energie a přesto zrovna v MHD na blby narážím prakticky neustále.
Že nechali stát pána o francouzské holi byl jen příklad, který vůbec neměl co do činění se mnou, takže jsem ho (kupodivu) ani nemohla moc ovlivnit.
Ale možná vyzařoval negativní energii ten pán samotný.
Jeremi: ježíškote, já nemyslela, že blbej člověk přitahuje invalidy
Alespoň ne ve fyzickém slova smyslu.
Ale že ti budou všichni nepříjemní, budou se na tebe mračit a budou ti vadit, budou se k tobě chovat špatně, budou se kolem tebe rojit kreténi - to si člověk ve valné většině něčím přitáhne a je dobré se nad tím minimálně zamyslet. To jsem Berušce chtěla sdělit.
Nejsi zodpovědná za hloupé chování druhých
Mimochodem, mně se ještě nikdy nestalo, že by v mé blízkosti v MHD někdo potřebný zůstal stát. Pokud se nestačím zvednout já, udělá to někdo další. Někdy se zvednou tři lidi kvůli jednomu stařečkovi, pak se na sebe všichni usmějou a jeden z nich svoje místo prostě poskytne. Nic výjimečného
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Ta Lenka! Určitě má teď hrozně vošklivěj víkend, když se na to dívá takhle! Určitě si minimálně koupila Merlot a dělá si žampiony s modroplísňovým sýrem, protože ušetřila na charitě a
. Fuj.
Ada.D: a čím?
Jeremi: No ale fakt je ten, že na mě se lidi taky usmívají a neryjou do mně. Až na pár zatvrzelých výjimek, se kterýma ani pozitvní energie nehne. Ty ale srovnám tak, že se mi podruhé radši obloukem vyhnou.
Jeremi: já jsem přehlédla to sloveso STÁL