Tohle rande teda stálo za to...

Některé schůzky se nemusí vždy vyvést dle našich představ. Snad každá z nás má už za sebou rande, na které by ráda zapomněla, ale nejde to. Je ale jisté, že časem nám už není trapně, ale smějeme se tomu. Přečtěte si nejhorší zážitky. Takové rande opravdu zažít nechcete!

Markéta, 29 let

Bylo to mé první „dospělácké“ rande, a můžu říct, že na něj do konce života nezapomenu. Tehdy mi bylo asi 19 a zrovna jsem se rozešla se svou velkou láskou. Můj nový idol byl číšníkem v jedné luxusní restauraci, kde jsem dělala hostestesku při slavnostním otevření. Celý večer jsem po něm pokukovala a byla jsem ráda, když mě pozval na skleničku. Probíhalo to asi takto. Zašli jsme do jedné vyhlášené české hospůdky v centru Prahy. Bylo léto, sluníčko svítilo a já v tom byla až po uši. Co čekat v tomto sladkém věku? Povídali jsme si, já měla motýlky v břiše a on očividně velkou žízeň. Klopil do sebe jedno pivo za druhým. Později i panáky. Po pár hodinách byl úplně na "šrot". Usínal na stole, občas něco zařval. Obsluha nás samozřejmě vyhodila. Museli mi ale s ním pomoci ven, nemohl chodit. Posadili ho před vchod a já tam s ním zůstala sama. To nejhorší se ale dostavilo za pár minut. Nejprve se pomočil, pak i po… Měl světlé kalhoty, takže to bylo víc než zřetelné. Co teď? Honilo se mi hlavou. Kolemjdoucí si ho fotili, na něj házeli opovržené výrazy, na mě koukali smutně. Vzpomněla jsem si, že mám číslo na jeho bratra, pro kterého jsem dělala hostesku. Zavolala jsem mu a řekla, co se děje. Oznámil mi, že pro něj může být nejdřív za hodinu, byl mimo Prahu. Rozbrečela jsem se. Chtěla jsem pryč, ale nemohla jsem ho tam nechat samotného. Zastavila se u nás i policejní hlídka. Těm jsem vysvětlila, že už pro něj někdo jede. Nechali nás být. Přijel bratr, který ho naložil, omluvil se mi a odjel. Já uřvaná a rozhozená se vydala domů. O dotyčném jsem už v životě neslyšela.

Karolína, 32 let

Je to přibližně 4 roky nazpět. Moje kamarádka mi neustále vyprávěla o nějakém Standovi, se kterým randila. Vkládala do toho velké naděje. Přála jsem jí to. Po jedné z dalších schůzek jsem přítelkyni vzala na večeři, aby mi sdělila novinky. Povídaly jsme si a pak se ona pomalu loučila, že už půjde domů. Já zamířila ještě na drink do svého oblíbeného podniku. Tam jsem to ale trošku přepískla. Ráno jsem se probudila po boku jednoho fešáka. Ničeho jsem nelitovala, bylo to fajn, co jsem si pamatovala. Společně jsme se nasnídali a já ho požádala, jestli by mě nehodil domů. Když vyjel z garáže, já spatřila jeho auto, najednou mi to začalo docházet. Jmenuje se Standa, má toho bavoráka, co kamarádka říkala, bydlí v rodinném baráku ve vesnici, kterou asi zmiňovala. Já se vyspala s jejím Standou. Abych si vše ověřila, zeptala jsem se, jestli ji náhodou nezná? Ihned věděl. A bylo to. Průser. On mě prosil, abych jí nic neříkala, prý o nic nejde, ještě spolu nechodí, ale záleží mu na ní. Jenže já si to pro sebe nechat nemohla. Šla jsem s pravdou ven. Kamarádka byla nejdřív zaražená, bylo znát, že jí to je líto, ale nakonec se tomu zasmála. Se Standou už na další rande nešla. Dodnes mě to mrzí.

Táňa, 36 let

Potkali jsme se v na ulici. Následující den jsme měli rande. Když jsme po romantické procházce šli na pozdní oběd do pizzerie, tetelila jsem se blahem. Byl tak krásný, milý a vtipný, zkrátka ideál. Čekali jsme na dezert a najednou se k nám přiřítila pro mě cizí žena s dětmi a začala na něj křičet. Já koukala jako puk. Po chvilce se mi rozsvítilo. Ten hajzl nebyl svobodnej, jak mi tvrdil, ale normální ženáč s dětmi. Chtěla jsem odejít, ale paní se po mě vrhla. Začala mě mlátit hlava nehlava. Až dva číšníci a její pan manžel ji ze mě sundali. Byla jsem v šoku, zjistila jsem, že mi i teče krev. Kromě roztrženého obočí, monoklu, spousty modřin, poloviny vytrhaných vlasů, jsem si odnesla hlavně parádní ostudu.