K dalšímu oblíbenému rozhovoru se zástupci naší krásné fauny, jsem do redakce pozvala pana Šneka. Pozvánku jsem poslala začátkem minulého roku. Přispěchal včera…

snek

„Jmenuji se Helix pomatia, ale můžete mi říkat klidně zahradní šnek. Jsem suchozemský plž z čeledi hlemýžďovitých a současně také největší ulitnatý plž v Česku,“ pravil hrdě na uvítanou a posilnil se čínským zelím, které jsme mu připravili v rámci pohoštění.

Slyšela jsem, pane Šneku, že dokážete strávit i celulózu, je to pravda? Co vlastně máte rád k jídlu?
Tím čínským zelím jste mi udělali radost. Sním s chutí ale i jiné listy rostlin, salátů a malých stromků. Ano, dokážu strávit i celulózu, ale že bych ji vyhledával, to nemohu potvrdit. Jím hodně. V průměru toho denně spořádám o trochu víc, než vážím.

Máte zuby?
Mám takzvanou radulu. Je to ostrá hrana, tlamička, kterou používám k ukusování.

To delší na vaší hlavě jsou oči, že? A ty menší tykadélka máte k čemu?
Ano, oči mám, jak vy říkáte, doslova na stopkách, ale valně nevidím. To menší je pro mě podstatně důležitější. Jsou to dva orgány hmatu a čichu. Ty jsou pro mě nepostradatelné.

Dívám se na vaši ulitu. Je hezká. Je pravotočivá. Můžete vysvětlit proč ?
Já vím, že se trápíte tím, že všechno na zemi a také ve vesmíru se většinou točí doprava. Překvapujeme mě, že vám to musí vysvětlit někdo jako plž, ale dobře. Pravá spirála je základním výchozím bodem všeho v Universu. Když se řekne „vývoj“, je to o pravé spirále. Většina galaxií se točí doprava, slunečnice, DNA, všechno. Levotočivá spirála je pohledem vesmíru zpětná a není to přirozený pohyb. Prostě to tak je. Kdyby se vývoj vytáčel vlevo, ničil by vlastní jádro. Chápete?

Snažím se. K čemu vám ulita je?
Na ochranu přece. Je to můj dům, který užiji při pocitu ohrožení a hlavně také v zimě, když si ji pěkně zavřu směsí vápníku a slizu a je mi tam dobře a spím. Takže prosím vás, zazátkovaná ulita není důvodem do zátky šťourat. Mějte ohledy a nechte nás dřímat, my vás v noci taky nechodíme odkrývat a budit.

Můžete mi říct něco o vašem sexuálním životě?
Ale jistě. Jsem hermafrodit, čili jsem oboupohlavní. Momentálně jsem muž. Kdybych měl problém najít samičku, klidně se přeměním. Páříme se rádi a často. Dobré je, že si to můžeme zkusit jak z pohledu ženy, tak i muže. O orgasmu hovořit nebudu, ale snad vám stačí, že k sobě přilneme spodní stranou a náš akt trvá i dlouhé hodiny. Máme na to čas, protože nechodíme do práce jako vy. Potom naklade samička do díry, kterou sama vyhrabe, asi tak kolem 40 vajíček. Po vylíhnutí jsou naše děti plně samostatné. Kojit netřeba.

Trochu závist. Kde se vám nejvíc líbí?
Nejraději žijeme tam, kde je vlhčeji. Nesmíme totiž vyschnout. Žijeme hlavně v noci, protože to nesvítí sluníčko.

Nemáte žádné nohy, jak se pohybujete?
Pod nohu si, řečeno vaší řečí, prostě naslintáme, a po tomto „slintu“ pěkně sklouzáváme. Důmyslné a člověk -šnek se moc nenadře.

A jak rychle běháte?
Zhruba 5 metrů za hodinu, ale můžeme i sprintovat cca 8 metrů za hodinu.

Máte srdce? A co jiné orgány?
Jistě, že máme srdce. Má jednu komoru a jednu předsíň. Dále máme hltan, jícen, žaludek, střevo, slinivkojaretní žlázu, plicní vak a jednu ledvinu. Naše krev ne namodralá. Všechny orgány schováme v ulitě.

Jak dlouho žijete?
Přibližně 7 let, a ale máme mezi sebou i jedince desetileté.

Jaké je šnečí maso?
Jsme velice hodnotnou stravou pro člověka, byť se mi moc nelíbí o tom hovořit. Ale dobře, doufám, že mám zaručen bezpečný odchod. Šnek je výborně stravitelný a velice dietní, a přitom výživný. Člověk si nás k jídlu oblíbil velice a obliba stále stoupá. Nakonec, vy už jste nás v redakci také jedli. Přečetl jsem si to s dovolením TADY. Odpustím vám to, protože zabíjení šneků pro maso je tady značně humánní, takže chápu přirozený potravinový řetězec.

Děkuji, mimochodem, opravdu mi vaše maso chutná. Vy samozřejmě máte bezpečný návrat domů zaručený. Mám tady totiž koblihu. Co byste lidem vzkázal?
No tak dobře. Tak za nás všechny. Jestliže nás chcete jíst a budete se držet mezinárodních úmluv o týrání zvířat, nic proti tomu. Ovšem šlápnout na šneka za sportu je hovadina a prosím, vysvětlete to vašim dětem.

Dále bych rád apeloval na zahrádkáře. Neumíte si představit, za jakého utrpění umírá nasolený hlemýžď nebo slimák. To bych snad nepřál ani zahrádkáři, které nemám rád.

Stěžujete si na zničenou úrodu, jako byste sami masově na druhé straně nelikvidovali všechno, co vám může prospět. Ať už jde o živočichy či rostliny.

Zameťte si před vlastním prahem, než někoho nazvete škůdcem, protože největší škůdce na téhle zemi je – sorry – člověk.

Děkuji za rozhovor.

Reklama