Monika je velkou milovnicí psů. Doma má tříletého dobrmana Alexe, ještě před ním měla německého boxera Rickyho. Spolu s Alexem obývá byt i její přítel Petr. Ten je však ve všem až druhý v pořadí. I na místě v posteli.

pes

Alex versus Petr

Když si Petr s Monikou vybírali nábytek do svého nového hnízdečka, Petr zálibně mlaskl. Monika už od začátku toužila po obří posteli do ložnice. To ale ještě netušil, že tato velká plocha nebude sloužit k jejich milostným hrátkám, ale k laškování s Alexem, jejím tříletým dobrmanem, kterého dostala od rodičů poté, co její milovaný boxer Ricky odešel do psího nebe.

Monika bydlela společně s rodiči ve velkém domě se zahradou, proto volili vždy i velké psí plemeno. Po smrti Rickyho chodila jako tělo bez duše, druhého psa už nechtěla. Nakonec našla pod stromečkem temperamentního dobrmana. Ihned se z nich stali přátelé. A jak Monika dodnes tvrdí, Ricky byl její dětská láska, ale Alex, to už je opravdová „dospělácká láska“.

Jenže ta opravdová, „dvounohá láska“ se objevila na jednom večírku. Měla světlé kudrnaté vlasy a jmenovala se Petr.

Milostný trojúhelník

Petr s Monikou se rozhodli po necelém roce chození, že si pořídí společný podnájem. Něco většího, aby se tam vešli i s Alexem. Petr si ho velmi oblíbil, bral ho, že nepatří jenom jeho dívce, ale jim oběma.  
Když se přestěhovali do nového bytu, Alex byl chvilku zmatený, přece jen byl zvyklý na velkou zahradu, ale protože Petr pracoval doma coby programátor počítačů a kousek od jejich bytovky byl velký park, kam ho chodil pravidelně venčit, brzy si zvykl.

Monika chodí normálně do práce, vrací se kolem páté večer. První, co udělá při příchodu z práce, však je, že letí za Alexem, muchluje se s ním, a pak si teprve všimne taky Petra, anebo i toho, že uvařil. Odstavuje ho na druhou kolej se slovy:
„Snad nežárlíš? Vždyť Alexík je takové naše dítě.“
„No právě, dítě,“ pomyslí si Petr, „to asi nikdy mít nebudeme, jedině, že by nám ho přinesl čáp.“
Dostat se k Monice v posteli je tak trochu problém. Je totiž mezi nimi menší, vlastně dost velká bariéra, a to Alex.
„Sakra, to musí ten pes spát i s námi v posteli?“ rozčílil se mockrát Petr.
„Když on je zvyklý už odmalička být se mnou v posteli,“ kňourá Monika.
„Zasviní celé povlečení,“ neví už Petr, jak na ni.
„Ty ho nepereš,“ odsekne Alena a přitulí se k Alexovi.

Petr si lehne na kraj postele a začne Alexe nesnášet. Přemýšlí, jestli si s touto psí mámou vůbec někdy pořídí i děti. Ale co děti, jestli si vůbec … však vy víte, co :)

Čtěte také:

Reklama