Třináct procent českých dětí má nadváhu, zhruba polovina z nich je obézních. Přičemž v poslední letech pomalu, ale zřejmě jistě přibývá právě těch, které váží skutečně extrémně hodně a dotáhly to ve dvanácti třeba ke sto kilům. To vše v době, kdy obecně jí česká populace stále zdravěji. A co hůře, lékaři odhadují, že dětí, které mají problémy s váhou, bude přibývat tak, jak přibývá lákadel v podobě nezdravého rychlého občerstvení a všelijakých automatů na sladké pokroutky a limonády.
V dětské obezitologické ordinaci pražské Všeobecné fakultní nemocnice tak nedávno měli holčičku, která ve čtyřech letech a při odpovídající výšce vážila 31 kilogramů. Netrpěla přitom žádnou nemocí, která by mohla její hmotnost ovlivnit. "Byla prostě hodně vykrmená," potvrdila lékařka Alexandra Moravcová fakt, že čím menší dítě, tím větší vliv na jeho váhu mají rodiče, jejich stravovací návyky a to, kolik oni sami váží. U starších dětí, zejména v pubertě, stoupá i vliv vrstevníků a děti všeho věku ovlivňuje i reklama, její míru by však měli pokud možno kontrolovat rodiče.
"Ale je to těžké, protože třeba reklama na sladkosti běží těsně před večerníčkem a je těžké se jí úplně vyvarovat," stěžuje si Daniela, matka tříleté holčičky a osmiletého kluka. Děti pak samozřejmě pamlsky vyžadují, když si jich třeba všimnou v obchodě. "Starší syn navíc chodí s tím, že děti nosí ke svačině sladkosti. Zatím si nechá vysvětlit, že já mu také přidám kousek něčeho sladkého, ale že celé balení sušenek nebo čokoládu ode mne prostě nedostane. Ale má svoje kapesné a nedělám si iluze, že si bude kupovat něco zdravého, až ještě víc povyroste a bude chodit ze školy sám," dodává.
Někde zase vznikají konflikty třeba s babičkami, která se za zády rodičů snaží dítěti přilepšit, a v případě, že se s nimi dítě vidí často, může to být problém. Prarodiče si často neuvědomují, že dnešní děti se ve srovnání s minulostí mnohem méně hýbou a že celkově je strava vydatnější, a proto jí nemusí být tolik. To, že obézní dítě ze svých přebytečných kil vyroste, je totiž většinou jen marná touha. Podle lékařky Moravcové se to u osmi z deseti dětských tlouštíků nepovede. A co hůř, i děti, které jsou sice hubené, ale stravují se nezdravě, mohou mít v dospělosti problémy s váhou a také se zdravím, protože mohou mít třeba zbytečně vysokou hladinu cholesterolu v krvi.
Dítě, které váží víc, než by mělo, by měl jeho praktik odeslat do dětské obezitologické poradny, ale rodiče se na ni mohou obrátit i přímo. Mohou hubnout pod dohledem lékaře a zároveň případně chodit i na kursy hubnutí: "Bohužel obézní rodič nevidí obezitu dítěte jako problém, takže chodí spíše rodiče štíhlí s obézním dítětem a těch zase není mnoho," konstatuje Iva Málková ze sdružení Stop obezitě, která tyto kursy rovněž organizuje. Aby měly kursy smysl, měl by se jich účastnit alespoň jeden rodič dítěte, které váží víc, než by mělo.
Dítě, které hubne, by mělo jíst jinak, méně a mělo by se více hýbat - rozhodně to ale neznamená, že by mělo držet některou z diet, které kolují mezi dospělými. O tom, jak by se měl změnit jídleníček hubnoucího dítěte, bude některý z dalších článků přílohy Hubnutí, který vyjde v nejbližších dnech.
Nový komentář
Komentáře
Jo, kéž by v mém dětství měli rozum mí rodiče a prarodiče. Možná jsem nemusela dopadnout, jak jsem dopadla... Teď už za sebe odpovídám sama, ale jak se člověk něco v dětství "naučí"... Je to děsně těžký. Proto kroťte své děti, dokud na to máte vliv.
No, mě je dvacet, jsem vysoká a štíhlá, vždycky sem taková byla. Poslední tři roky se moje váha nezměnila, ovšem moje teta a její dcera, které je jedenáct, rok od roku přibívají a tak kdykoli je vidím, tak je to pořád- ty seš tak hrozně hubená, tos nebívala, najez se, podívej jak to na tobě plandá..... Až si někdy připadám, že bych se sebou měla něco dělat...
http://zdravi.idnes.cz/zdravi.asp?r=zdravi&c=A050211_194657_zdravi_pol&t=A050211_194657_zdravi_pol&r2=zdravi
České děti jedí nezdrave
Májík: právě, mí potomci jsou hubení. Jen jsem těch 20 let pořád musela od někoho poslouchat, jak je to možné, že jsou hubení, to jim snad nedám jako najíst nebo co ? To měli starost všichni, kterým do toho nic nebylo - tou dětskou doktorkou počínaje, přes učitelky ve všech možnách školách, sousedky, ze začátku i babičky, a vůbec. Takže se nedivím tomu, že spousta matek té neustálé propagaci podlehne a děti honí do jídla, aby měla klid...
Sorry za překlepy, prsty jsou rychlejší než myšlenka.
Rikina: Jo, taky si pamatuju, dky jsme na vážení měli najednou o něco méně. Je fakt, že jsem kojila a ono nějak enbylo co. Syn byl hladovej, tak by cucal pořád a mlíko se nestačilo dělat. Tak hned doktor zavelel, že muíme dát SUNAR a bylo vymalováno. Ale jak jsem psala níž, naštěstí i když byl krmenej uměle, je jako žížala a myslím, že je rozhodně lepší, když je dítko hubenější, než když je jako Otesánek.
Andula: ono už se dítě na každé návštěvě neváží, a doktor to důležitě nezapisuje, a nevykřikuje "od posledně přibylo jen 10 deka, to je málo !" - tak to pamatuju já a děsně mi to lezlo na nervy. Jestli se to už dnes nedělá, tím líp. Ale tlustých dětí je pořád hodně...
Rikina: myslím, že dneska už doktoři rozhodně rodiče netlačí k tomu, aby děti přecpávali
Netuším, jestli je problém v kojení, moji synové byli oba na sunaru, a vždycky byli hubení jako tyčky, a jsou i teď v dospělosti. Přitom se oba narodili jako velká mimina. Jenže už v porodnici nepřibývali, a pak na každé kontrole mi dětská lékařka vyčítala, že málo přibírají, že je určitě špatně a málo krmím. Takže je vlastně matka nenápadně dotlačena k tomu, že dítě přecpává, jen aby nebyla za krkavčí matku, co nedá potomkovi najíst... pravda, to bylo před 20 lety. Ale podle toho, kolik vidím v létě na ulicích tlustých dětí, bude to dneska stejné...
Můj maličkej má ve třech měsících 4,90 kg a 57 cm, a když přijedeme k babičce a prababičce, tak celý víkend poslouchám, jak ho málo krmím - kojím a dokrmujem Nutrilonem. A (hlavně prababča) mi neustále vnucuje, že mu mám ten Nutrilon přisladit
, že se nediví, že mu nechutná - přitom z kojení si vezme určitě tak 60 ml a dokrmujem 120 - 150 ml. Starší kluk má v 9 letech 35 kg na 139 cm a taky se ho snažím spíš krotit v jídle - hlavně, když je něco, co mu chutná, tak by nás "sežral". Nechci, aby jsme byli "klasická" rodinka, těhotenství přidalo mně i mému
pár kilíček, tak ať alespoň děti vypadaj dobře
Saturninka: Jó, není nad to,mít doma žížaloidní typy, který se cpou horem dolem a sama bojovat s každým kilem
Májík:
taky mám doma takovou žížalu - kluk se narodil s váho 2,80 (6 dní před termínem), v 1/2 roce měl 9,50 kg. byl sunarové dítě, nekojila jsem vůbec. Dnes je mu 14 pryč, má 180 cm a 57 kg. Jako malej byl spíš zavalitější, ale né vyžranej
.
. Prostě ona jí očima. Takže pomalu a jistě ji začínám krotit, k večeři bude mít hodně zeleninky a málo jinýho papání. nechci, aby z ní byla koule
.
S malou je to horší - měla 3,50 kg, když se narodila, v 1/2 roce 9,35. 3 měsíce kojená, pak na hypoalergenním mléku Hipp. Měla speciálně sestavený jídelníček, páč jsme byly ve studii pro alergické rodiče a narozené děti (já jsem silný alergik). Takže s nemléčným příkrmem začala až v 8 měsících, do roka neměla žádné pečivo, vyrostla jen na zelenince a 2x do týdne kousek masa. Přsto v roce byla veliká jako 2leté dítě (podotýkám, že já jsem drobek 158cm a můj muž je taky trpaslík - 172cm). V dubnu jí bude 6, má 128 cm a 25kg. Není tedy tlustá, je jen malinko oplácaná a halvně vysoká. Její problém je v tom, že miluje jídlo. odmala, když viděla flašu s mlíkem nebo talířek se zeleninovým obídkem, jásala, jako by nejedla týden. Spousta mamin, co maj děti nejedlíky, by za to dala kdoví co - ale ani tohle není výhra v loterii. Mívá období, kdy jí pořád, má třeba jogurt, já chystám klukovi sváču se salámem a ona v jedný ruce jogurt a druhou natahuje pro salám - a já, macecha, jí ho nedám
Májík: ale kojení efekt, tady níže popisovaný, skutečně má a "sunarové" děti obecně mají větší sklon k obezitě, ale mohou tam třeba být takové individuální odchylky, to je jansé
Sirikit: Tak v tom případě je to u nás naopak. Syn měl při narození skoro 4 kg, kojila jsem jen dva měsíce, protože pak už nebylo z čeho a musím říct, že celé dětsví jsme ho spíš prosili, aby něco snědl. teď je mu 14 let, váží 55 kg a měří 172cm, je to taková dlouhá hubená žížala. A řekla bych že to je dané spíš dědičně. Syn má postavu po manželovi a ten je také štíhlý, má 73 kg a měří 181 cm, takže v tom kojení to určitě nebude.
Sirikit: ale i tak si myslím, že tam určitou roli hrají vrozené dispozice - oba moji hoši byli kojení dva roky, dneska je jim skoro 5 a 7, mladší je veliký jedlík a je jako za groš kudla, staršímu stačí týden u babičky na vydatnější stravě a už má tváře jako slabikáře.
Sirikit- nevím, jestli je to v kojení, syn byl kojený přes 3 roky, je pravda že byl k tomu dvakrát denně přikrmován Nutrilonem, protože já byla v práci, ale stejně patří mezi ty silnější děti. Obézní není, ale taky žádný hubeňour. Narodil se s větší váhou (4,80 kg), a každý říkal, jak z toho vyroste, teď je mu 4,5 roku a váží 22 kg. Evka
Řekla bych, že základ budoucí štíhlosti je pro děti v kojení. Pokud matka kojí, děťátku se nevytvářejí tukové buňky tak jako ze Sunaru nebo jiného mléka. Mohu to potvrdit příkladem z rodiny, moje dvě děti byly kojené dost dlouho, osm měsíců a rok - žádné nemá problém s nadváhou, syn 182/65, dcera 160/42 a to žádné diety pro ně neexistují. Oba synovci byli už prakticky od narození přikrmovací Sunarem a v současné době mají oba problémy s váhou, a to i zdravotní - nemocné klouby.
Já si myslím, že problém je ten, že se stále přenáší syndrom předchozích (především válečných) generací, kde platilo "kdo je hubený, umře". Šíleně mě vytáčí, když naši vesměs obézní prarodiče, neustále cpou naše děti vším možným a ještě jsou nadšeni "jak krásně papají". Myslím, že ty děti mají možná víc rozumu, než oni, dokážou říct NE. Dokonce i ve školce jsou pořád chváleny děti, které "dobře jí".
), ale stejně jsem i s baculatostí měla problém (dnes bych asi byla úplně "v normě".
Když si vzpomenu na sebe, tak jsem měla jako dítě jen nějaké to kilo navíc (BMI byl určitě v normě
*Kotě*:
Hlavne, ze Otesanek pekne papa....
jídlo jako lék x jídlo jako jed