Rád jím dobrá jídla. Nesnáším pokrmy připravené odbytě, suroviny nekvalitní a neochotný personál. Navíc rád vařím a dle ohlasů mých přátel se mi občas i nějaké jídlo podaří. Také rád zkouším netradiční recepty a sem tam se dívám do minulosti a snažím se kuchtit, jak lidé před sto lety i dále v historii. Proto jsem šel do restaurace Tiskárna v Jindřišské ulici s velkým očekáváním.
Ochutnali jsme toho hodně. Ale začátek byl úchvatný. Hříbková polévka s kapustou zahuštěná rýží se zeleným hráškem a lahůdkovou slaninou uvařená dle receptu Marie Janků-Sandtnerové a její Kuchařky rozpočtů a kuchařských předpisů z roku 1933 nádherně voněla po houbách a příjemně zahřála. Na druhou stranu, nebylo to velké překvapení. Na polévkách se toho moc nezměnilo. Dobrota, ale překvapení se teprve chystala.
Po polévce přišel teplý předkrm. Zastřené vejce Chateleine s artyčoky, gratinované omáčkou „Béchamel“ a parmazánem podle Jana Kettnery a jeho knihy Předkrmy, mezikrmy a různá malá jídla z roku 1929 vypadalo úchvatně a chuť byla výtečná. Musím šetřit superlativy, protože vy nevíte, co ještě přijde, ale já ano. Artyčok, který se v současné české kuchyni příliš nepoužívá, byl krásně křehký a křupavý, chuť bešamelu s parmazánem vyvážená a zastřené vejce bych chtěl takto také umět. I když jsem věděl, že mne čeká ještě několik chodů, vylízal jsem talířek do čista.
Mé již před tím zakulacené bříško se začalo podobat melounu, ale ještě před námi byly dva chody. Ten další byl z České kuchařky, která vyšla už v 19. století konkrétně v roce 1883 a její autorkou byla Hanna Dumková. Zadělávané telecí karbanátky s husími játry a morkem s krémovou omáčkou a krupicovými noky mohu doporučit i těm největším gurmánům. A co mohu vyzdvihnout, jsou ony krupicové noky. Jen si na ně vzpomenu, jak krásně voněly a sály omáčku, slintám jak Pavlovův pes.
Na závěr přišel ještě desert. Datlový dortík s máslovým krémem, čokoládovou polevou a marinovanými datlemi podle Anuše Kejřové z Úsporné kuchařky - zlatá knihy malé domácnosti z roku 1928 mne
Ke každému jídlu nám byla sommeliérem servírována výhradně vína české a moravské produkce. Vinotéka v Tiskárně obsahuje skvosty. Nechte si poradit a nebudete zklamáni.
Na závěr za sebe mohu restauraci pochválit. Viděl jsem, jak se personál stará o jiné hosty, a nevěřím, že někdo bude nespokojený. Když zhodnotím jídla a jejich servis, tak jednoznačně vyzdvihuju jednoduchost a přitom eleganci servírovaných jídel. Každý talíř se na vás směje a láká vás ke konzumaci. Takže neváhejte, a pokud máte rádi skvělá jídla za rozumné peníze, neváhejte a jděte se tam podívat. A pokud chcete jít večer, raději si dopředu udělejte rezervaci: https://www.restauracetiskarna.com protože o tom, že tam vaří dobře, se už mezi gurmány mluví…
Web: www.restauracetiskarna.com
Nový komentář
Komentáře
Koukám, že i když je to takhle v centru, jsou tam ceny pro normálního smrtelníka:-)
z tohohle menu bych odešla hladová
Tož tak ochutnala bych
Uplně se mi sbíhají sliny. Trochu z ruky
.
Nádhera
Samé dobroty.