Pro mě je to jedno z nejvýjimečnějších a nejfotogeničtějších míst, jaké jsem navštívila. Na Sokotru se navíc nedostanete jinak než s cestovní kanceláří – já zvolila Radynacestu.cz, kterou už mám vyzkoušenou a vím, jací jsou to profíci. Pokud hledáte autentické dobrodružství, tohle je místo, které stojí za to zažít. Sama jsem už v rámci cestování viděla mnoho zajímavých míst a takové tipy cíleně vyhledávám, a proto mi v hledáčku utkvěla právě Sokotra. Místo, které je tak unikátní s překrásnou přírodou a atmosférou jako z jiné planety.
Foto: Klára Křížová
Sestavila jsem několik zásadních míst na ostrově Sokotra, která by podle mě každý cestovatel a dobrodruh v rámci své cesty neměl minout. Všechny jsem si prožila „na vlastní oči“ a ráda vám je doporučím.
Foto: Klára Křížová
Cestovala jsem po ostrově s desetičlennou partou, kterým stejně jako mě zajistili cestu a průvodkyni Radynacestu.cz. Na ostrově se o nás místní agentura, která zajistila vše, co jsme potřebovali, včetně výběru míst, kde jsme spali ve stanech. Musím pochválit i místní kuchaře, kteří se s námi přesouvali a vařili místní dobroty. Všechna místa, která popisuji jsou dostupná pouze terénním autem a užila jsem si je v rámci organizovaného programu. Vzdálenosti na mapě sice nevypadají velké, ale kvůli terénu trvají přesuny často několik hodin. Právě díky tomu si ale Sokotra zachovává svou divokost a minimum turistů.
Foto: Klára Křížová
Dračí stromy (Dixam Plateau)
Tohle není jen fotogenické místo – je to živoucí relikt dávných dob
Oblast Dixam Plateau leží ve vnitrozemí ostrova, zhruba uprostřed mezi hlavním městem Hadibo a jižním pobřežím. Jde o náhorní plošinu ve vyšší nadmořské výšce, kde se díky mlze a vlhčímu klimatu daří ikonickým stromům Dracaena cinnabari.
Foto: Klára Křížová
Náhorní plošina Dixam je srdcem sokoterské „mimozemské“ krajiny, které tady musíte vidět a případně tady i přespat. Stromy dračince (Dracaena cinnabari) tu nevypadají jako stromy, spíš jako obří houby nebo deštníky zapíchnuté do kamenité planiny. Jejich typický tvar není náhodný: hustá koruna zachytává vzdušnou vlhkost a chrání vlastní kořeny před vysycháním. Některé jsou krásně zelené, ale některé jsou mrtvé, a to díky silným monzunům, které se zde v minulosti prohnaly a některé stromy tento nápor větrné smršti nepřežily. Je to ale důležité místo i z jiného důvodu – když sem přijedete, hned u silnice si všimnete malého oploceného prostoru. Uvnitř rostly drobné, sotva viditelné stromky, malé dračince. Průvodce se jen usmál: „To jsou naše děti.“ Bez těchto nenápadných školek by prý dračí stromy postupně zmizely. Na ochraně dračinců na Sokotře se několik desítek let podílí i čeští vědci, zejména týmy z Masarykovy univerzity. Když jsme se tady procházeli, dokonce jsme ve školce malých dračinců potkaly dvě brněnské studentky. Malé dračince musí být za plotem, jinak by je všudypřítomné kozy sežraly.
Foto: Klára Křížová
Tohle místo musíte zažít pro svou neskutečnou atmosféru. Často se tu převaluje mlha, vítr ohýbá větve a celé to působí tichým, až mystickým dojmem. Když se kůra nařízne, vytéká rudá pryskyřice, které se říká „dračí krev“ a která se používala už ve starověku. U cesty mezi dračinci stojí místní děti a nabízí vám pytlíčky, ve kterých je prášek dračincové krve. Prášek je ale různé kvality, dětem ale uděláte velkou radost, když si od nich „za pár peněz“ tento suvenýr koupíte.
Qalansiyah a laguna Detwah
Oblast u vesnice Qalansiyah a Detwah Lagoon je jedním z hlavních míst, kde skupiny cestovatelů přespávají, je tady díky tomu i vybudovaný kemp. Tohle není „komfortní“ kemp, a právě v tom je jeho kouzlo. Při odlivu se laguna promění a můžete chodit v mělké vodě mezi rybami nebo pozorovat rejnoky.
Na první pohled působí Qalansiyah jako dokonalá tropická pláž, ale její kouzlo je v detailech. Je to chráněná laguna s mělkou vodou a bohatým mořským životem.
Foto: Shutterstock
Písek je tak jemný a světlý, že téměř oslepuje, a voda má díky mělké laguně nekonečné odstíny tyrkysové. Večer se krajina zbarví do zlatova a člověk má pocit, že je na konci světa. My jsme se vydali na procházku podél celé laguny abychom si užili kouzlo tohoto místa. Pokud vylezete na skály, které z jedné části lagunu lemují, máte před sebou neskutečný výhled na toto místo, obzvlášť, když je slunečno. Nesmím zapomenout na milý zážitek, u laguny jsme v jeho jeskyni navštívili muže, kterému místní říkají „cave man“. Žije tu téměř bez ničeho, jen s mořem na dosah ruky, a zná ho lépe než kdokoliv jiný. Při odlivu vám názorně ukáže živočichy, které chytá do ruky, případně vám v jeskyni nabídne i čaj.
Tato oblast leží na severozápadě ostrova u rybářské vesnice Qalansiyah, asi 1,5 hodiny jízdy od hlavního města Hadiba.
Wadi Kalisan, koupání, které jste nikdy nezažili
Foto: Klára Křížová
Naše cesta nás zavála na nádherné místo ve skalách, které přímo vybízí k tomu skočit do tyrkysové vody. Wadi Kalisan (nebo Kalysan) je úchvatné, bujné údolí a kaňon a je známé pro své bílé vápencové útesy, smaragdová sladkovodní jezírka a vodopády. Působí to víc jako přírodní „bazén“ vytesaný do kamene než klasické wádí. Když k němu sestoupíte od asi půl hodině sestupu po kozí stezce, nevěříte svým očím, jak je to krásné. Tady opět pochopíte, proč je Sokotra tak jedinečná. Užíváte si tady také intimitu místa, jste obklopeni skalami, slyšíte jen ozvěnu vlastních kroků a šplouchání vody. Často tu nikdo jiný není. Máte pocit, že jste objevili něco skrytého, něco, co si krajina nechává jen pro ty, kdo sem dojdou.
Duny Arher, divoká příroda a vítr ve vlasech, kterého se nechcete vzdát
Foto: Klára Křížová
Duny Arher se nacházejí se na severovýchodním pobřeží, kde se poušť setkává s oceánem. Duny tu dosahují výšky až několika stovek metrů a tvoří nádherné scenerie. Přímo na břehu oceánu jsme u dun Arher spali dvě noci. Večer jsme si svítili čelovkami a vnímali hukot vln a sílu mořského živlu. Po večeři žasněte, kolik hvězd svítí nad vámi a připadáte si jako trosečníci, kteří objevili pevninu. Ranní úsvit byl ve znamení výstupu na 200 metrů vysokou dunu, protože pozorovat východ slunce a výhledem na kopec písku a oceán je neopakovatelný zážitek. Výstup nahoru je náročný, protože písek pod nohama ujíždí, ale o to silnější je odměna nahoře. Tohle místo má neskutečnou atmosféru, která vás naprosto dostane. Arher je střet dvou světů – pouště a oceánu. Duny se tu zvedají téměř přímo z pobřeží a vítr na nich vytváří neustále se měnící vzory. Také vás tady baví všudypřítomní supi, parťáci, kteří jsou naprosto všude. Naše zkušenost, jde o jedno z mála míst na světě, kde si můžete lehnout do písku a slyšet oceán hluboko pod sebou. Musím říci, že nocování pod hvězdami ve stanu jen pár metrů od oceánu je jeden z mých nejsilnějších zážitků na ostrově.
Foto: Klára Křížová
Národní park Homhil a přírodní jezírko „infinity pool“
Homhil leží v kopcovité oblasti severovýchodně od Hadiba. Je to chráněná rezervace s bohatou vegetací a výhledy na oceán. Homhil je zelenější a živější než zbytek ostrova. V rámci výletu do tohoto národního parku se můžete těšit na řadu endemických rostlin, což jsou kromě známých dračinců také například tzv. lahvové stromy s tlustým kmenem, které vypadají, jako by zadržovaly vodu uvnitř a vypadají jako láhev. Největším magnetem je ale přírodní jezírko na okraji útesu. Sem se rozhodně se vyplatí zrealizovat výšlap, který nám trval kolem hodiny po zpevněné cestě, i když nám v horku dal docela zabrat. Takzvaný „infinity pool“, toto malé přírodní jezírko, které se vytvořilo ve skalní prohlubni těsně u okraje útesu musíte zažít. Když v něm stojíte nebo sedíte, voda splývá s horizontem oceánu hluboko pod vámi – a vytváří iluzi nekonečna, před vámi se otevře výhled na nekonečný oceán. Je jasné, proč „infinity pool“ na okraji útesu patří k nejfotogeničtějším místům na Sokotře. Seděla jsem v malém jezírku na okraji útesu a pod nohama se mi otevíral nekonečný oceán. Voda byla klidná, vítr skoro žádný – a najednou jsem měla pocit, že mezi mnou a horizontem není vůbec nic. Vědomí, že jde dešťovou vodu zachycenou ve skalní prohlubni a že voda se tu drží díky nepropustnému podloží mě bavilo. Trek národním parkem je krásný, příroda tady ukazuje svou rozmanitost ostrova Sokotra.
Foto: Klára Křížová
Jeskyně Hoq, záhada skrytá ve tmě.
Připomíná, že Sokotra má i svou skrytou, tajemnou tvář.
Dejte si asi hodinový výšlap do parkoviště a objevte jeskyni Hoq, jako my v rámci naší cesty. Pokud vám nevadí trek s čelovkami (nezapomeňte na ně), objevíte víc než jen obyčejnou jeskyni s množstvím krápníků. Naše rada - počítejte s tím, že jde to fyzicky náročnější aktivitu. Vstupem projdete do dlouhého tunelu, kde se postupně objevují krápníky a skalní útvary, které vznikaly tisíce let. My jsme po vyznačené cestě šli dva kilometry do hloubi horského masivu. Jeskyně Hoq je svět, jaký od jeskyně čekáte tmavý, vlhký a tichý. Na stěnách se v hloubi jeskyně nacházejí nápisy staré stovky až tisíce let. Zanechali je námořníci, kteří Sokotru využívali jako zastávku na obchodních cestách mezi Afrikou, Arábií a Indií. Jeskyně tak není jen přírodní útvar, ale i historický „záznamník“. Připomíná, že Sokotra byla důležitým bodem na mapě už ve starověku.
Foto: Shutterstock
Co nás tady překvapilo? Zatímco venku je světlo a sucho, tady vládne tma, velké vlhko a teplo. Jeskyně je dlouhá přes 2 kilometry, ale běžně se prochází jen její část – i tak jde o několikahodinový výlet. Cesta je značená, nemůžete tady zabloudit. Jeskyně Hoq Cave je výjimečná tím, že kombinuje přírodu a historii. Není to jen „další jeskyně“, ale místo, kde se potkává geologie s lidskými příběhy starými tisíce let. Uvnitř panuje takové ticho, že slyšíte vlastní kroky i kapky vody dopadající na skálu. Pro spoustu lidí je to až meditativní zážitek.
Foto: Klára Křížová
Pokud se sem chcete podívat, zažít to na vlastní oči a mít díky ostrovu Sokotra nejzajímavější cestovatelský zážitek, kontaktujte některou z cestovních kanceláří, které mají se zájezdy na Sokotru zkušenost a zprostředkují vám skvělý a bezpečný zážitek. My jsme cestovali s Radynacestu.cz, která je zároveň partnerem naší cesty.
Zdroj: Vlastní zkušenost autorky, CK Radynacestu.cz
Naše další články:
Nový komentář