Pokud se chystáte na výlet v okolí Teplic, můžete navštívit stáčírnu zdrojů léčivých vod Bílinská kyselka a Zaječická hořká v Bílině. Nově zrekonstruovaná budova stáčírny i areál v jejím okolí, jsou krásným místem, kde se dozvíte spousty zajímavých informací z historie i současnosti světoznámých lázeňských pramenů. 

Pro zájemce je připraven program s výkladem o historii stáčírny a léčivých vod. Historik Karel Bašta má pro návštěvníky plno zajímavých informací. V areálu Bílinská kyselka vás čeká komplexní sestava rekonstruovaných budov knížecího obchodního a průmyslového ředitelství zřídel, lázeňské budovy, místo stáčení a výroby Bílinské kyselky a Zaječické hořké vody. K vidění je také samotná výroba a balení lahví. Budete mít možnost se podívat, jak pracuje vyfukovačka platových lahví, plnič, etiketovací stroj nebo balicí multipackovací tunel. Ochuzeni nebudete ani o ochutnávku vody přímo z pramene. V okolí je pak k vidění lázeňský lesopark s arboretem, lesní amfiteátr s digitálním kinem nebo informační stezka. 

V současné době se v lesoparku nad historickou budovou připravuje veřejné pítko, kde budou návštěvíci moci ochutnat léčivou vodu. Zatím je spuštěn jeho zkušební provoz. „Až vychytáme poslední chybičky, otevřeme ho pro veřejnost. Počítáme s tím, že to bude příští rok. Pítko je součástí budovy Inhalátoria nad stáčírnou a lidé si budou moci k pítku zajít a ochutnat Bílinskou kyselku,“ říká Vojtěch Milko, ředitel Bohemia Healing Marienbad Waters.

V současnosti se také připravuje muzeum. „Chtěli jsme ho otevřít již tento rok, ale veškeré své síly jsme napnuli na dokončení stáčírny našich lázeňských pramenů v Mariánských lázních. V současné době shromažďujeme materiály. Spolupracujeme i s Lobkowiczkým archivem, dohledáváme a pátráme. Otevření muzea je jedno z našich poslání, protože naše léčivé vody si to zaslouží. Jejich historie je velmi bohatá,“ vysvětluje Vojtěch Milko.

Bílinská kyselka je více než 300 let lázeňskou pitnou kúrou nejstarších evropských lázní Teplice. Její historie sahá až do roku 1664, kdy se jejích pramenů ujalo Lobkovické panství. V roce 1781 byla kyselka podrobena prvním lékařským studiím. O rok později se zprávy o její léčivé síle rozšířily díky odborným publikacím a stala se oblíbenou v mnoha evropských zemích. V prvních tištěných encyklopediích je zmiňována jako „známá po celém civilizovaném světě“. Lékaři ji doporučovali na mnoho nemocí. Na přelomu 19. a 20. století byla vyvážena do celého světa. Podle dochovaných zdrojů například až do Ria de Janeira.

 
Českou léčivo vodu si oblíbilo dokonce i mnoho známých lidí. Jedním z pravidelných návštěvníků lázní Bílina byl například i německý básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1812 sem pak dokonce přilákal slavného hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, který se tou dobou léčil v teplických lázních. 


Voda jímaná z vrtu hlubokého 190,6 m se používá při obtížích se zažíváním, překyselení žaludku, pálení žáhy, na zlepšení látkové výměny, dnu nebo revmatismus. „Jedna naše kolegyně, která tu dříve pracovala, si ji dokonce lila každou sobotu na vlasy. Říkala, že se jí zlepšila kvalita a hustota vlasů,“ říká Vojtěch Milko, výkonný ředitel společnosti BHMW. Také získala světová ocenění jako nápoj při diabetes melitus a stala se předmětem mnoha vědeckých prací. Zdá se, že jedna ze sedmi léčivých vod, které v Čechách najdeme, je opravdový poklad. Stáčí se bez úprav v ryze přírodní podobě.

Zdroj: Archiv Bílinské kyselky & Marta Kratochvílová

Reklama