Expozice představí více než dvě desítky druhů australské fauny. Nejvýznamnější ze všech obyvatel Darwinova kráteru jsou ďábli medvědovití – označovaní také jako „tasmánští čerti“, kteří jsou největšími dravými vačnatci a patří k ohroženým druhům. Zoo Praha je teprve druhá v Evropě, která je získala přímo z Tasmánie. Návštěvnicky atraktivní však budou bezpochyby i další části expozice, zejména průchozí výběh klokanů.
Ďábel medvědovitý – „tasmánský čert“ – je zřejmě nejvíce ikonickým obyvatelem Tasmánie a zdejším národním zvířetem. V zoo je tento neobyčejný masožravý vačnatec opravdovou raritou. Zoo Praha je jednou z nemnoha evropských zahrad, kde lze ďábly spatřit. V přírodě žijí ďábli výhradně na Tasmánii, relativně chladném a lesnatém ostrově 240 kilometrů od australské pevniny. Jméno dostali nejspíše podle uší, které při rozrušení jako by rudě žhnuly, „ďábelského“ kvílení, kterým se ozývají, a „vznětlivosti“, s níž se pouštějí do častých, zdánlivě divokých rvaček.
V roce 2016 byla Zoo Praha vzhledem ke své vynikající chovatelské úrovni vybrána jako jedna z institucí, které by se měly podílet na záchranném programu ohrožených ďáblů medvědovitých. Pro jejich expozici byla vybrána lokalita mezi tehdy rozestavěným Rákosovým pavilonem, Ostrovem lemurů a Rezervací Bororo. Protože vybrané území je poměrně rozlehlé, rozhodlo se vedení zoologické zahrady, že zde najdou domov i další druhy.
„Expoziční celek Darwinův kráter představuje jedinečné obyvatele Austrálie a především Tasmánie, v čele s ďábly medvědovitými. Vedle nich zde našly domov také tři z pěti tasmánských druhů klokanů, vejcorodé ježury, dva zajímavé druhy australských hadů a více než desítka ptačích druhů,“ vypočítává ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Čtveřice ďáblů, která se zabydlela v Darwinově kráteru, přicestovala do Zoo Praha 3. prosince 2019 přímo z Tasmánie. Tři samičky a jeden samec se narodili v tasmánské chovné stanici Cressy a coby vyslanci svého druhu u nás mají pomáhat zvyšovat povědomí o krizi, v níž se jejich druh nachází. Každý ze čtyř ďáblů je osobnost a jméno každého z nich označuje v angličtině některý druh koření. Jeden od druhého se liší tvarem a rozsahem bílých skvrn, jedinečných jako otisk prstu. A samozřejmě i povahou.
| Jména ďáblů: Sumac („Škumpa“) narozen 5. dubna 2018 Nutmeg („Muškátový oříšek“) narozena 3. dubna 2018 Aniseed („Anýz“) narozena 5. dubna 2018 Laurel („Bobkový list“) narozena 13. března 2018 |
„Mám radost, že se otevírá nový unikátní pavilon pro australská a zejména tasmánská zvířata. Věřím, že tak končí nepříjemné období, kdy musela zoologická zahrada zůstat pro veřejnost uzavřená, což s sebou neslo řadu komplikací. Asi nejvážnější pro chod zoologické zahrady byl výpadek příjmů ze vstupného, který činí asi 50 milionů korun. Ačkoliv výpadkem příjmů, přibližně ve výši 12 miliard, bude zasažena i samotná Praha, je nám jasné, že v rozpočtu hlavního města budeme muset najít dostatek prostředků na to, abychom zoologické zahradě výpadek příjmů dofinancovali,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Foto: ZOO Praha
Nový komentář
Komentáře
Hm. Ale omezující podmínky jsou pořád v platnosti. Povinná desinfekce, roušky, rozestupy, omezený počet návštěvníků, regulovaný zaměstnanci zoo... a vstupné je 250,- Kč.
To ani tasmánští čerti nevyváží. 
Viděli jsme je v Austrálii v záchranné stanici, překvapilo mě, že jsou tak malí. Ale tam byli trochu blboučtí a taky trochu smrděli. A taky jsem poprvé viděla živého ptakopyska, ten byl zase menší, než jsem si kdy myslela a koala byl větší, ten, kterého nám dali pochovat měl asi 13 kg. Z vombata jsme viděli jen chlupatý zadek, protože řádí v noci. Hady jsme bohužel neviděli, jen hodně velké ještěrky a pavouky. Australané mají národní zvyk, že vás lakují povídačkou o ohnivých koalách, které jsou pro lidi nebezpeční a radují se, když jim na to někdo skočí.