Libeň patřila svoji romantickou kopcovitou scenérií ještě v 19. století k nejhezčím místům v okolí Prahy. Že by krásný – libý jí dala i jméno?
Pravděpodobnější bude, že kdysi toto zboží, panství, osadu či tvrz vlastnil nějaký rytíř L´uben či Liben. Doloženo to ovšem nemáme.
První zmínka se podle Hájka z Libočan objevuje už v r. 720, kdy zde stála tvrz na březích Rokytky.
R. 1039 zde tábořilo vojsko knížete Břetislava II. při svém návratu z vítězné výpravy do Polska a přinášející ostatky sv. Vojtěcha.
Kosmas říká: “...tábor blíže hlavního sídla Prahy při potoku Rokytnici. Tam jim za úsvitu přišlo naproti duchovenstvo a všechen lid v procesí, jehož dlouhá řada mohla se jen stěží na širokém tom poli rozestavěti…“
Podle Kosmy se zde v r. 1091 utábořilo i vojsko kralevice Břetislava, který vedl odboj proti svému otci Vratislavu II., a do třetice tábor vojska olomouckého údělného knížete Oty, který se snažil o český trůn v r. 1109.
O Rokytnici = Rokytce, která se zde vlévá do Vltavy, tedy zprávy máme, ale o osadě Libeň až v r. 1363.
Předpokládáme, že osada vznikla ve 13.-14. století v okolí dvou tvrzí. První stála zhruba v místě dnešního libeňského zámečku a druhá v Podvinní, na rozhraní dnešní Libně a Vysočan.
Od r. 1363 byla obec v majetku bohaté pražské rodiny Rotlevů. Ta zde zřídila hojně vinic.
R. 1424 zde tábořili husité, táhnoucí na proradnou Prahu. Ale Žižka sjednal mír na Špitálském poli/ = Invalidovna/ s Janem z Rokycan a Prahu ušetřil.
Od 2. pol. 15. století zdejší pozemky vlastnili pražští měšťané. Nejzajímavější byla Eliška Hoffmanová, provdaná za Bedřicha z Černohausů, která zde v roce 1595 dala postavit zámeček. Na něm byl v r. 1608 uzavřený tzv. Libeňský mír mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Rudolf II. postoupil Matyášovi Uhry a Rakousy a zajistil mu nástupnictví v Čechách.
Po roce 1634 majetek konfiskací přešel na Albrechta z Valdštejna, ale ten byl toho roku zavražděn.
R. 1662 koupilo panství Staré Město Pražské a ze zámečku učinilo letní sídlo pražských primátorů. V okolí vznikly usedlosti pražských měšťanů.
Dodnes zde žijí jejich jména – Palmovka, Rokoska, Kolčavka, Pekařka, Vlachovka, Pelc–Tyrolka.
V letech 1741-44 zde tábořilo rakouské vojsko ve válce s Francouzi, 1757 tu došlo ke srážce s Prusy.
V letech 1770-3 sídlila na zámečku Marie Terezie, v r. 1803 při vojenských manévrech se tu ubytoval císař František I.
Na konci 17. století se do Libně stěhovali Židé, hlavně v době moru 1680 a po roce 1744, kdy byli vykázáni z vnitřní Prahy. Sbírali staré hadry jako surovinu pro výrobu papíru ve zdejších dvou mlýnech. Postavili si tady malé ghetto se hřbitovem a synagogou. Tu najdete u vchodu do metra B Palmovka.
Příště si povíme něco o jednotlivých usedlostech, Bulovce a taky trochu o průmyslu.
Nový komentář
Komentáře
Minda: díky, už jsem slíbila Karlín...už fičím do knihovny....
Moc zajimavy clanek
Na vylet do historie se vzdycky rada vydam
Uz se tesim na dalsi...
Gabi: já jse křtěná Vltavou, doslova, narodila jsem se na Štvanici...porodnici mi nechal zbourat Kodeš a je tam tenisový stadion....
mam-ča: no právě...a oni mají silný argument, že tam nejsou děti....podejť, když odtud pomalu vyštvali lidi....
kubikm: 14. Bohužel, nespletla. Ona škola na Lyčkově náměstí je architektonicky zajímavý objekt s velikým pozemkem, s výhledem do parku. Já to vidím na nějakou banku, nebo něco podobně potřebného pro občany.
Faktem je, že ostatní karlínské školy nejsou tak snadno využitelné. Jenom mi přijde líto, že naši předkové dbali o vzdělanost i estetické cítění dětí, proto jim stavěli takové pěkné školy. Dnes je školství a starost o další generace kdesi na chvostu zájmů.
mirrea: tak nezapomeň navštívit místa spojená s Hrabalem....
nejlépe to metro B Palmovka....
Jé, já tenhle konec Prahy vůbec neznám (a to už jsem tu 20 let), někdy se tam vypravíme. Je to hezky napsané.
právě spousta starých lidí, co bydleli v přízemí se nevrátila - opravené to není a majitelé počkají, až lidé zemřou...se smrtí majitele už tam nikdo nebude mít nárok, protože poslední rok před jeho smrtí v tom bytě s ním nebydlel...dobré co?
mam-ča: to je pravda, už bylo v 8, že se vyklízí....nebo jsem to spletla s jinou školou?
mam-ča:
nedostala jsem ho
Zuzana: poslala jsem Ti vzkaz...
mam-ča: to je děs
a přitom je to tak krásná škola, kde jsi tam bydlela?
kubikm: Také se občas dozvídám karlínské Jobovky. Školu na Lyčkově náměstí pomohli opravit díky daru prince Charlese. Teď uvažují o tom, že tohohle krásného zámečku je pro děti škoda, stejně jich ubývá, a tak se děti přesunou do školy na Invalidovně a zámeček se nabídne k prodeji ke komerčním účelům.
Asi budu Charlesovi žalovat…
Vivian: Jo, pokud jdeš po Sokolovské, tak tam už to vypadá slušně. Zajdi se podívat do Křižíkovy, Pernerovy, apod. Místo bývalé sítě obchodů, jsou všude bary a herny. A domů, kde na přízemí ani nehrábli, jen vyndali okna i s rámy a opatřili mřížemi, je tam fůra. Přes zimu zamrzly a popraskaly stoupačky a majitelé (bydlící většinou v zahraničí) nedovolí, aby se to opravilo, přestože to nájemníci chtějí zaplatit ze svého. Když tam máš někoho z rodiny, kdo tam bydlí celý život a nechce se stěhovat, je to docela krušné.
Vivian: ale zbytečně dlouho, celý svět nám nabízel peníze a pomoc, ale náš starosta odmítl s tím, že máme všeho dost...opět 100% pravda...
peníze dodnes spousta lidí nedostala a staří lidé, kteří "přechodně " někam odešli dosud nejsou doma, muž za nimi jezdí po celé Praze...jsou to jeho pacienti
mam-ča: vždyť Karlín už nevypadá tak hnusně, náhodou se z povodní hezky vzpamatovává
mam-ča: super, ráda
Pan doktor, co k němu chodí můj tatínek měl ordinaci v přízemí, v Březinově ulici. Také přišel o vše, ale kartotéku měl zálohovanou doma, na nootebooku.
Chvála technice !
Budeš-li psát o Karlínu, mám tři dobové malované pohlednice ze začátku 19. století, chceš-li, naskenuju a pošlu, jo ?
fajn, příště napíšu o Karlínu, to je moc zajímavé
ty povodně - děs běs, přišli jsme tam o vše, muž tam měl ordinaci...
od 100%důvěryhodného zdroje z radnice vím, že např. se nezávislí kandidáti dožadovali, aby bytová komise předložila, komu dává náhradní byty - byli přehlasováni ODS + komunisty...a tak to tam chodí, rozhodují tyty dvě strany ruku v ruce, ostatní jsou jen do trapného počtu...
Jitko zajímavý
mam-ča: já jsem taky Karlíňačka, prožila jsem tam víc než půlku života