Jistě znáte Paměti kata Mydláře, ale je to skutečná osoba. Kde žil? A jaký byl?
Nebyl to člověk jen tak obyčejný, je doloženo, že byl vzdělaný, sečtělý.
Vedle češtiny ovládal i němčinu a latinu.
Ve své knihovně, libráři, měl řadu knih, ve své době ojedinělých: dva herbáře, obsáhlý výtisk Münsterovy Kosmographie, Inženýrskou knihu, Kalendář historický, několik německých a latinských knih a nezbytnou Bibli.
Vedl si urbarium – něco jako hospodářská kniha jeho domácnosti. Má se za to, že to byl vlastně podklad pro spisovatele Svátka pro jeho Paměti.

Staroměstská katovna stávala u severního konce starého židovského hřbitova u vltavského břehu. Sám břeh vypadal jinak, neexistovala nábřeží, bez kterých si už Vltavu neumíme představit. Na břehu byly haldy smetí a odpadků, nocovali tam lidé bez domova a odbývaly se tam i souboje, které byly zakázány.
U katovny byla tzv. katova jáma, do které se pohřbívaly mršiny, kat totiž zastával i funkci pohodného.
Roku 1614 mu soused, hrnčíř Rodrych, odprodal kus zahrady.
V roce 1634 si mistr popravčí s manželkou Alžbětou koupil lepší domek, pohodnický, na bojišti u Svinské brány = dnešní Ječná ulice.
Později přikoupil ještě několik sousedních pozemků. Zemřel v roce 1665 a jeho druhá manželka, Kateřina, se znovu provdala za kata Jana Seligra.
První katovna zpustla a byla v roce 1768 prodána židovské obci k rozšíření hřbitova. Dnes v těch místech stojí Právnická fakulta.

 A podíváme se dnes i na tajemný Faustův dům, na Karlově náměstí.
Palác vždy přitahoval podivíny a šarlatány.
Již staří Keltové měli zdejší háj zasvěcený bohyni Morrigan, která oplývala schopnostmi válečnými, ale hlavně magickými.
A ve starověku se tady nacházelo obětiště pohanů – Moranin háj, okolí se dnes jmenuje Na Moráni.
Údajně tento kout Karlova náměstí je bod s koncentrovanou negativní energií.
Psychotronik a léčitel Pavel Krubner naopak říká: “Nad budovou vládne vysoce pozitivní energie, rozprostírá se v celé stavbě, obzvláště pak nad jedním místem v jejím středu. Jakoby tady kdysi stál nějaký sloup. Odtud energie vychází a rozlévá se do celého Faustova domu. Na takovém místě bych čekal spíše negativní vlivy. Viděl bych souvislosti s existencí posvátného háje pohanské bohyně. Staroslované totiž vším, co činili, chtěli dosáhnout pozitivního cíle. Mělo jim sloužit ku prospěchu, proto se zde kumuluje kladná síla. Je příhodné, že zde nyní sídlí nemocnice“.
PhDr. Františka Vrbenská dodává příhodu ze druhé světové války.
Za náletu na dům spadla bomba, která nevybuchla, ač celé okolí bylo zdevastováno, např. klášter Emauzy.

V tomto krásném barokním paláci sídlili alchymisté už od doby Karla IV. V první polovině 15. století zde sídlil Václav, který zde hostil údajně i Johannesa doktora Fausta, který povolal ďábla do svých služeb. Po 24 letech po něm zbyla jen díra ve stropě… Noví majitelé se snažili bezúspěšně díru zazdít.

Dalším slavným obyvatelem byl za doby Rudolfa II. dvorní alchymista Eduard Talbot, zvaný Kelley – pamatujete film Císařův pekař? – který dům v roce 1590 dokonce koupil. Kvůli vraždě skončil v císařském vězení na Křivoklátě a při pokusu o útěk si zlomil nohu, musela mu být amputována.
Naposledy registrujeme alchymisty v roce 1744, kdy ho vlastnili Mladotové ze Solopysk. Josef Petr se zabýval fyzikou a mechanikou, sestrojoval samohybné aparáty, kterými všechny šokoval.

A pokud s procházkou počkáte až na jaro, v přilehlé zahradě bývají krásné výstavy skalniček i bonsají.  

   
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ