Děkujeme za další velmi pěkný a vtipný příspěvek, který nám poslala čtenářka s nickem tindi
Milá redakce! Po přečtení článku od Bondy jsem dostala silný pocit, že jsme sestry rozděleny při porodu. Nebo že by se náš otec někde zapomněl? Náš hlavní problém už skvěle představila Bondy, proto se nebudu opakovat. I když já zatím skončila u své pinzety a představy mojí babičky, která když skončila v nemocnici, chodili ji holit jako chlapa. Holt až jednou budu na smrtelné posteli, vnoučata nepoznají, jestli jsem děda nebo babi.
Jsem za celý den tak utahaná, že jsem ráda, když večer vlezu do sprchy, umyji si zuby a tím má péče o mne končí. Někdy se ještě dokopu, namazat se nějakým krémem, ale nejradši jsem, když tuhle povinnost za mne vezme můj miláček.
K holičce se dostanu přesně 1x za rok, protože honit tam po salonu ještě děti, než mi kadeřnice zkrátí roztřepené konečky, se mi fakt nechce. Malovala jsem se naposledy asi tak 1 měsíc na střední, od té doby nepoužívám ani řasenku, i když tu naštěstí používat nemusím - jediný klad "jižanských genů".
Mám však velikánskou výhodu. Zatím jsem doma, takže našemu zvířectvu při poklízení nevadí, jak vypadám. A můj "manžel čekatel" zrovna včera prohlásil, že by všechny plesy zrušil, že mu zrovna známá říkala, že se v blízké vesnici paní chystala před plesem napařovat nad vodou a celou ji chrstla na sebe. Tak se proletěla tak akorát vrtulníkem. Hned jsem mu řekla: " Že mě budeš mít radši škaredou?". Zatím se po jiných neohlíží a jsme spolu spokojeni po všech stránkách, tak snad bude.
Ale jako každá žena bych i já chtěla vypadat dobře. Není však na to čas a ani peníze. Mít peníze, nechala bych si nějakou cestou trvale odstranit aspoň 50 % mé "srsti". Jenže, co jsem kolem toho všeho četla, tak zrovna 100% účinné to není, takže já bych tam musela být každý rok tak 5x, abych měla klid.
Letos mě snad čeká svatba a těším se, až mi moje kamarádka kosmetička, namaluje na můj gesicht nějaký obličej. Aspoň jednou se budu chtít cítit krásná, ikdyž na druhou stranu se tak ke mě doma chovají. Takže mi stačí poznání, že není podstatné, být ta nejkrásnější, ale mít ty nejlepší přátele a hlavně partnera, který vás má rád takovou, jaká jste.
Moc vás všechny zdraví tindi
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
To jste napsala moc krásně
A co vy, milé ženy-in?
Staráte se o své vlasy, pleť a tělo sama, nebo se svěřujete odborníkům?
Pečujete o sebe pravidelně, nebo když už to tzv.„hoří“?
Chodíte ke kadeřníkovi, na kosmetiku, manikúru, nebo pedikúru? Jak často?
Na čem si dáváte nejvíc záležet, co musí být vždycky tip ťop? Jsou to vlasy, líčení, nehty?
Děláte si doma masky, vlasové zábaly a bylinkové koupele?
Líčíte se denně, nebo jen pro výjimečné příležitosti?
Co děláte pro štíhlou linii? Cvičíte, držíte diety, nebo máte štěstí, že netloustnete?
Co se vám na sobě nejvíc líbí a čemu musíte trochu pomoct?
Zkrátka, co děláte proto, abyste byla sama se sebou spokojená?
Napište nám klidně na adresu:
Za svůj příspěvek můžete získat balíček kosmetických produktů pro péči o vaši krásu
Soutěž:Šampon
Nový komentář
Komentáře
bonda — #4 jelikož chlapi jsou mysli choré
jsem na tom podobně a chlapa mám pořád stejného,kdybych se mu nelíbila,jaká jsem tak by si mne nevzal
BastMetztli — #1 No to sice zní hezky, ale na partnera může dojít slabost a najednou zjistí, že místo kníraté partnerky se mu víc líbí ta mladičká blonďatá sekretářka v práci
nancy0 — #2 Ahojda! Jak ses měla?
ahoj, ty kecko:-)
Máte pravdu, partner a přátelé nás mají mít rádi takové, jaké jsme.