Je úplně jedno, co čtete. Důležité je, aby vás to bavilo a abyste přišli na jiné myšlenky. Samozřejmě, že odborná literatura vás vzdělá víc než knihy z červené knihovny, ale i tam můžete najít pochopení, utěšení nebo cestu z problému. Ať už něco řešíte, nebo ne, čtěte. Vaše psychické i fyzické zdraví vám poděkuje, i když tomu teď možná nevěříte.
Číst můžete začít kdykoliv a pamatujte, že nikdy není pozdě a nikdy nejste moc staří nebo mladí na to, abyste četli.
Foto: Shutterstock
Čtení posiluje mozek
Výzkumy ukazují, že čtení z vás dělá inteligentnější osoby, které rychleji přemýšlejí. Čtením totiž svůj mozek zaměstnáváte a ten musí spojovat signály v mozku a propojovat písmenka ve slova a ty zase spojovat ve věty a zkrátka nutíte mozek neustále pracovat, čímž ho trénujete. Stáváte se tak psychicky silnějšími, což využijete při řešení jakéhokoliv úkolu.
Při výzkumu vědci zkoumali, jak se u lidí mění aktivita v mozku. Nechali je číst román Pompeje po dobu devíti dnů a u toho čtenářům skenovali mozky. S každým dnem se mozková aktivita zvyšovala.
Díky čtení budete empatičtější
Lidé, kteří čtou literární fikci, tzn. příběhy, které zkoumají vnitřní životy postav, vykazují zvýšenou schopnost porozumět pocitům a myšlenkám druhých lidí. Jedná se o dovednost, která je nezbytná pro budování a udržování sociálních kontaktů.
Lepší slovní zásoba
Tuto výhodu vysvětlíme na tzv. Matthewově efektu, což je termín, který odkazuje na přísloví: Kdo má, tomu bude dáno více. Kdo nemá, tomu bude odebráno i to, co nemá. Tento koncept platí jak pro peníze, tak i pro slovní zásobu. Slovní zásoba má význam při studiu na vysoké škole, ale také při pracovních příležitostech a následném plnění pracovních úkolů.
S poklesem věku pomáhá udržovat kognitivní funkce mozku
Národní institut pro stárnutí doporučuje čtení knih a časopisů jako způsob udržení zapojené mysli. Studie naznačují, že lidé, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, fungují lépe, pokud během života četli.
Snižuje stres a zlepšuje spánek
Vědci zjistili, že 30 minut čtení denně snižuje krevní tlak a psychickou tíseň, stejně jako jóga či humor. Budete také lépe spát, pokud si před spaním dopřejete pár kapitol oblíbené knihy, kterou byste měli vzít na milost a naopak odložit telefon a další přístroje, které vyzařují modré světlo.
Čtení má na svědomí také dlouhověkost
Studie došla k závěru, že ti, co čtou knihy, žijí asi o dva roky déle než ti, kteří nečtou vůbec nebo málo. Pravidelní čtenáři mají o 23 % vyšší pravděpodobnost, že budou žít déle.
Zdroj: studie o prospěšnosti čtení, studie o čtení románů, studie o teorii mysli, Matthewův efekt, studie o prevenci udržení kognitivních funkcí, studie o Alzheimerově chorobě, studie o vysokém tlaku, studie o dlouhověkost
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Paní učitelka že základky zdůrazňovala rodičům, že mají děti naučit víc číst, že budou mít lepší češtinu a míň chyb... A obratem podotkla směrem k mojí mamce, že to tedy neplatí úplně vždy. Ač jsem aktivně četla už od první třídy, výsledky se buďto nedostavily, nebo se načítaly opravdu hodně dlouho.
Nemám pocit, že bych byla díky čtení nějak chytřejší, odolnější a už vůbec ne empatičtější (Naopak mě hrozně štvou lidí, co se vyjadřují jako neandrtálci). Ale kdo ví, pravopisný progres se udál někdy na přelomu základní a střední školy a jeho původ nebyl nikdy uspokojivě vysvětlen.
Knihy miluju a číst jsem se naučila ještě před nástupem do školy. Sama od sebe, měla jsem zájem o písmenka. Moje vzpomínky ze školky? Sedím celé dopoledne na klíně jedné paní učitelce, před námi 2 hromádky dětských knížek (k přečtení a už přečtené) a ona mi čte. O písmenka jsem se aktivně zajímala, k velké radosti maminky i paní učitelky, od asi 4 let. Pak jsem ve školce četla dětem před spaním někdy já
V dětství jsem četla pořád a všude. A vydrželo mi to dodnes. Mám ráda jak klasickou formu, tak mi nevadí ani ve čtečce. Ale nějak mi nejde tu lásku ke knihám a čtení předat dětem
četla jsem jim od mala, holky mají průkazky do knihovny, podporuji je, k narozeninám a na Vánoce je vždy jeden z dárků knížka... A zatím se moc nedaří.
To je sice pěkné, ale velice záleží na tom, co člověk čte. Vzhledem k tomu, že dnes může vydat knižně kdokoli cokoli, i vyslovené hlouposti, lži, nesmysly a bláhovosti, je třeba ostražitě vybírat. Plno knih je přinejlepším ztrátou času. A některé nejsou dobré ani na ten podpal, protože to blbě hoří. Zvlášť knížky pro děti je dost problém vybrat, ačkoli jich vychází mraky, tak polovina je nepoužitelná, protože jejich autoři předpokládají, že děti "spolknou" všechno a není třeba se moc namáhat s vymýšlením příběhu. Takže člověk musí sahat po autorech z minulého a předminulého století, ze současnosti je to bída. Plus ta mizerná čeština, která je dnes bohužel standard. Když si autor nezaplatí korektury, nikomu to nevadí, ze všech nejméně nakladateli, vydá se to i tak. Podstatné je, že to někdo zaplatí, pak už nakladatele ani nezajímá, jestli se kniha prodává, svoje už dostal a pokud to skončí v levných knihách za desetinu původní ceny, je to problém toho autora. Shrnuto - jo, číst a číst hodně, ale ne kdejakou oslovinu.
Taky ráda čtu. Jen muž brblá, že je nemáme kam dávat, i když chodím do knihovny, stejně občas nějakou dostanu. Na čtečku si asi nezvyknu, ale snažím se, když je nouze nejvyšší, vezmu zavděk i ji.
Naprostý souhlas. Škoda jen, že mnohdy mladá generace sahá raději po mobilu než po knize.
Zdravím všechny "knihomolky." Také čtu ráda, a to už od dětství. A naprosto souhlasím ve všem s 135evik.
Čtu ráda od dětství.
Připojuji se k nadšeným čtenářům. Knihy a čtení miluju už od dětství.
Jsem "knihomol" už od dětství.
Říká se také, že ti, co hodně čtou mají lepší češtinu a nedělají v pravopisu tolik chyb, i když: v poslední době je stále více chyb v knihách, novinách i časopisech (i/y, mě/mně, s/z, nespisovná slova, interpunkce, špatný slovosled, nelogický překlad apod.).