Zdobení lidského těla patří k člověku od úsvitu dějin. Těžko říci, ve které své vývojové části se poprvé lidská bytost pomazala nějakou barvou, na hlavu si dala půlku kokosového ořechu a za ucho nějaké bobule... Ale jisté je, že krášlení či zdobení těla bylo, je a bude. Jedním z velice ostře diskutovaných způsobů zdobení těla je tetování, které má své zaryté odpůrce i vyznavače.

Já sama se řadím mezi ty, kteří tetování dokonce považují za umění (je-li dobře a originálně provedeno). Obdivuji se starým tetovaným motivům, které mají s těmi dnešními společné jen pramálo. 

Maorské tetování

tetováníJedním z těch nejúžasnějších je původní Maorské tetování. Podle legendy Ta Moko přišlo tetování z podsvětí. Když se mladý válečník Mataora zamiloval do Niwareky, princezny z podsvětí, ona souhlasila s příchodem na zem, aby si válečníka vzala. Láska však nebyla šťastná, Mataora princeznu týral a ona se proto vrátila do otcova království. Nakonec Mataora nemocný a s pocitem viny a s tváří pomazanou barvou zamířil dolů do podsvětí, aby se pokusil získat Niwareku zpět. Princezna svému muži odpustila a její otec ho naučil umění tetovat. Mataora se s Niwarekou vrátil na zem a s sebou přinesl i maorské původní tetování, a s ním i další dovednosti, které vyzvedl z podsvětí sem na zem.

Maorské tetování, které je naprosto jedinečné, se užívalo k oslavě důležitých událostí v průběhu celého života. První tetování představovalo přechod od dětství k dospělosti a bylo provedeno v průběhu řady obřadů a rituálů. Toto tetování jsou v podstatě řezy dlátem  a jsou velmi bolestivé. Z tohoto důvodu je bráno i jako ukázka síly, odvahy a jistého postavení. Tatto umění bylo důležitou součástí maorské původní kultury a lidé bez této mapy v kůži byli považováni za jedince bez jmění či vážnosti...   

Japonské tetování

První doklady o jeho existenci pocházejí z doby kolem roku 300 n.l. a většinu doby, co Japonsko existuje, bývalo zakázané. Tedy ne oficiálně, ale těmito znaky se nejčastěji označovali zločinci. Sloužilo tedy podobně jako středověký cejch. Slušný člověk by si svého času tetování v Japonsku nepořídil.:-) 

tetování

Tetování v Japonsku bylo především komunikačním prostředkem místní kriminální party Jakuzy - obdoby italské mafie. Pro členy této skupiny se stalo tetování symbolem moci, odvahy a také schopnosti snášet bolest. V indiánské kultuře k podobným účelům sloužil tzv. tanec slunce. Pro Jakuzu  bylo tetování výzvou. S postupujícím časem, jak rostla obliba i mezi vojáky a bojovníky, bylo tetování zbaveno symboliky zločinu, stalo se odznakem příslušnosti k vyjímečné organizaci. 

Tetování bylo velmi dlouho tabu zejména pro ženy. Jediná vrstva, která je směla mít na tělech, byly gejši, profesionální společnice a japonské prostitutky. 

Na jejich tělech vznikala tetování s náboženskou i erotickou symbolikou. Nejoblíbenějším motivem však byli draci.

Postupně se však i v tomto oboru objevil problém, který je s tetováním doslova spjat. Barva se stala cejchem...

Mnoho dívek, které se v Japonsku dostaly k prostituci, začali jejich majitelé  označovat pomocí značek. Dívka se tak nemohla od takového člověka dostat, vždy bylo poznat, komu patří. Kůže prostitutek se tak stávala knihou, ve které byly napsány smutné příběhy. 

Dnešní moderní tetování

tetování

V dnešní době je tetování velice moderní a masově rozšířenou kulturou, z mého pohledu jsou některá díla zručných tatéru opravdovým uměleckým výtvorem. Ovšem nelze pominout, že za tím vším stojí neradostná historie, bolest a utrpení. Popravdě řečeno, to, co bylo doneseno z podsvětí, má i svou pekelnou cenu.

Přečtětet si také k tématu: