Přiznám se, že patřím do kategorie lidí, kteří měli ještě donedávna tetování spojeno s něčím negativním.

 

Žila jsem v zajetí předsudku.

 

Koho a co asi tak mohou zdobit obrázky kotev a ploutvonohých panen než železné bicepsy mořských vlků.

 

Kdo jiný si může nechat vypíchat či vydrápat dlouhovlasou prsatici než na desetiletí odsouzený recidivista.

 

Co jiného by tato zavrženíhodná individua ve svém osamění dělala.

 

Pravda, můj soused na chalupě není ani bývalý trestanec, natož mořský vlk, a má vytetovanou podkovu na předloktí.

Už je lehce vybledlá a šišatá, ale je to hrdá upomínka na základní vojenskou službu, kdy si ji nechal po pár pivech zvěčnit obyčejným špendlíkem a inkoustem.

 

I tak možno. Jak by si tenkrát mohl kluk dokázat, že není žádná baba.

 

Tetovací studia u nás neexistovala a obecné povědomí na tom bylo stejně bledě jako to moje.

 

Vězni a piráti - nic pro slušného člověka.

 

Doba se naštěstí změnila a s otevřením hranic se nám otevřely možnosti a co bývalo dříve tabu, se stává módou.

 

A co se dnes stává módou, je staré tisíciletí a patří ke kultuře lidstva od počátku věků.

 

Už prehistoričtí lidé se tetováním krášlili, používali je k vyjádření víry či zastrašení nepřátel.

 

Jenom ty metody, kterými to prováděli, se nám z dnešního pohledu zdají, mírně řečeno, drsné.

Obrazy se do kůže vyřezávaly a do ran se vtíralo dřevěné uhlí, barevná hlína nebo rostlinné pigmenty.

 

Mnohé domorodé kmeny používají stejnou techniku dodnes a svůj zkrášlovací repertoár mají obohacen o ještě drastičtější jizvové tetování. To spočívá ve vytváření ornamentů pomocí hlubokých jizev, které vznikají po odřezání tenkých proužků kůže. Otřesný rituál.   

 

Ale vraťme se zpět do civilizace.

 

Co vede dnes muže a ženy do tetovacích studií?

 

 

Víra? Výjimečnost? Sebevědomí? Sex-appeal? Respekt?

 

Možná všechno dohromady, možná něco úplně jiného.

 

Jedno je jasné.

 

Člověk, který se pro tuto zdobící metodu nadchne, by měl víc než kdy předtím víckrát měřit, než řezat.

A to platí téměř doslovně, protože poznamená tělo na celý život.

 

Tetování není nálepka ze žvýkačky a je bohužel pravidlem, že i po chirurgickém odstranění zůstávají jizvy nebo část pigmentu, který zcela nezmizí.