Ještě nedávno to bylo obvyklé spíše u praktikujících věřících, nebo celebrit, u kterých je to věcí zajímavé image. Stává se ale trendem, že se rozhodnou takto ozvláštnit rodný list rodiče, kteří nepatří ani do jedné z těchto skupin.
Dvěma křestními jmény rodiče velmi často řeší „spory“ o to, jak se bude jejich očekávaný potomek jmenovat. A když se nedokážou shodnout, mají vyřešeno.
Dítě si postupem let zvykne představovat se oběma jmény, případně bude používat to, co mu víc přiroste k srdci.
Boom snad jen během obrození
Mít dvě křestní jména bylo u nás nejobvyklejší v době národního obrození. Z dějepisu či literatury si budeme ještě pamatovat na Karla Havlíčka Borovského, Františka Ladislava Čelakovského, Josefa Kajetána Tyla, Václava Ignáce Tháma…
Hrálo v tom významnou roli vlastenecké cítění 19. století. Osobnosti společenského a kulturního života si vedlo mnoho veřejně činných osob k tomu, že si ke svému původnímu jménu přidali ještě jedno zjevně slovanského původu.
A co na to zákon?
„Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.), anebo jméno, které má žijící sourozenec.“
Nová právní úprava povoluje prohlášením volbu druhého jména i občanům zapsaným v knize narození od 1. ledna 1950 do 30. června 2001. Ti si mohou ke stávajícímu jménu zvolit jméno druhé, ovšem ne dvě jména nová. Za nezletilé podávají žádost jejich zákonní zástupci, u starších 15 let je třeba souhlasu nezletilého.
Kde se například používají dvě jména?
Francie
Do 1. ledna 2005 bylo dětem podle zákona určováno jako druhé křestní jméno jméno otce. Změna však kvůli rovnoprávnosti dovolí rodičům dávat dětem druhé jméno i po matce.
Ruské a bulharské prostředí
Jako druhé jméno se používá jméno po otci, takzvané otčestvo.
Katalánsko
Katalánci mají dvě křestní jména a dvě příjmení. První jméno je po otci, druhé po matce, vdané ženy mají první jméno rodové, druhé manželské.
Finsko
Běžně se dávají dvě křestní jména, mnozí muži mají i tři.
Mongolsko
Podle nařízení má mít každý občan kromě rodného jména a jména po otci také rodové jméno. (údajně až 70 % Mongolů chtělo přijmout jméno Bordžigin, název rodu, z něhož pocházel Čingischán).
Mexiko
Mají všichni čtyři jména. Dvě jsou křestní, jedno je příjmení po otci a druhé po matce.
Chile
Každý Chilan má dvě jména, po otci i po matce.
Etiopie
Nemají příjmení. Hlavním jménem je křestní jméno první. Druhé jméno v pořadí je křestním jménem otce, dalším v pořadí je pak eventuálně křestní jméno dědečka, ale ve společenském styku se slyší výhradně na první.
Papua-Nová Guinea
Domorodci používají dvě zvolená jména.
A také jej mají tradičně používat…
…Židé
Někteří Židé měli dvě jména, hebrejské a jeho ekvivalent v nářečí. U Aškenázů se navíc tradičně dávalo jméno po některém zesnulém příbuzném.
…Romové
K tradičním zvykům vždy patřilo mít dvě jména - jedno oficiální, a druhé romské. Šlo o přezdívku, kterou dotyčnému přidělila většinou jeho rodina. Často se stávalo, že jeho původní jméno uvedené v křestním listě se vůbec nepoužívalo.
Tahle vám budou známá:
Bruno Fidelius
+ Syn pornoherce Roberta Rosenberga
Forrest Rayan
+ Dcery zpěváka Karla Gotta
Nelly Sofie a Charlotte Ella
(Podpis autora článku není smyšlený - v srpnu 1974 byl pokřtěn v jednom západočeském římskokatolickém kostele a pojmenován i po kmotrovi, toto jméno ale nepoužívá - pozn. red.)
Chtěla byste druhé křestní jméno? Jaké byste si zvolila? Exotické?
Nový komentář
Komentáře
Já jsem biřmovaná Ludmila po tetě, takže dvě jména vlastně mám.
Tini — #31 to je fakt
jo k tomu prosinci,ja mam 1.12. svatek, 22.12. narozeniny a pak hned Vanoce.Hruza.
Tak ja taky prispeju svou troskou do mlyna: jmeno nad kterym me zustal rozum stat je Oktavian Motyka
,a ke zdrobnovani,verte mi,zdrobnit jde temer uplne vsechno viz dcera jedne zname - Ebru zdrobnela na Ebrunka,Satine- Satinka, Hugo jde i na Hugousek atd.ja osobne budu davat svemu potomkovi pravdepodobne cizi jmeno,jelikoz muj partner je cizinec a v cizine zijeme,ale uz ted bojujeme jake jmeno to bude,on chce jmeno klasicke u nich,ja ne,tak musime udelat kompromis a pouzit neco co v Cr nebude znit uplne priserne,naopak to bude podobne nejakemu ceskemu jmenu.A nebo ceske jmeno ktere ma nejaky ekvivalent v jeho zemi,ale rozhodne to nebude Dana,jelikoz v jeho jazyce Dana = krava 
Zrovna dneska jse se smála, jak může někdo pojmenovat dítě: Jacquelyn Carmen Ščerbová.
mindulinka: Zas je to najednou odbyto a pak celý rok klid.
Jeremi: no mě by to nevadilo na Daniela, kdyby nebyl v prosinci - já už v prosinci nic slavit opravdu nechci. Já mám svátek na Mikuláš - a to mi teď na něj možná naplánují i císaře, pak jsou vánoce, já narozeniny, silvestr a do toho ještě svátek toho narozenýho mimina - už ne
mindulinka: No jo, já holt jsem z rodiny, která není tak přízemní, aby svátek slavila tehdy, kdy to jméno je v kalendáři.
Ono kromě těch nejklasičtějších světců se řada jmen v kalendáři různě stěhuje a šíbovat oslavama se chce málokomu.
Jeremi: vadí mi, že by potom slavil svátek na Daniela - a ten je v prosinci - a prosinec už máme těma svátkama a norozeninama naprosto nabitý - já už nechci nic v prosinci. Mimouš bude to poslední, doufám, co tam budem slavit.
Cha, a já o divných příjmeních něco vím
Já mít nějaké typické, nerušivé, české křestní jméno, bude to znít, jako bych si ho vzala sama ve snaze splynout s davem 
Jeremi: já nic nenamítám proti tomu, že některá příjmení jsou prostě "jiná" sama o sobě, ale připadá mi nemoudré tomu nasazovat korunu ještě tím, že někdo vezme "vznešené" jméno a celek, který mohl vypadat s "obyč" křestním jménem poměrně normálně, je tím už totálně mimo. Ta neobvyklá křestní jména jsou prostě mnohdy deklasovaná tím Vopičkou nebo Čurdovou, co následují.
Petunie: Já souhlasím s holkama, že k těmhle příjmením by prakticky jakékoliv křestní jméno znělo připitoměle. S tím se holt nic mod dělat nedá. Za mnohem větší rodičovskou nesoudnost považuju např. kombinace, které jsou v podstatě nevyslovitelné. Kdysi jsem se setkala s chlapečkem, co se jmenoval Alfons Nožíř. Fakt jak do jazykolamu.
A abych shrnula své historické znemožnění do jednoho příspěvku, tak čistě pro ilustraci: např. Jan Novák je dle mého extrém na jedné straně, Leopold Vomáčka na straně druhé. Leopold Novák nebo Jan Vomáčka mi prostě připadají tak akorát.
Meander: odpovím si sama, koukám totiž, že už jsi mi na tohle téma taky odpovídala
. Jdu si uvařit heřmánek. 
Jeremi: šmarjá, nárok má každý na co chce, jen říkám, že mi přijde pitomé, když někteří nesoudní rodičové vytvářejí připitomělé kombinace ve snaze své děti "odlišit". Meander: i ty, Brute? To jsem dnes fakt tak mimo?
Petunie:
To jako, že právo na výběr hezkého a ne úplně všedního jména pro dítě mají jen Novákovi a Svobodovi? Zatímco Klackovi a Stehnovi mají nárok jen na naprosto tuctové Terezky, Aničky, Honzíky, Jakuby apod.?
Petunie: Viz př. 88 a 89. Znovu a pomalu
Meander: proč splynout s davem? Prostě nechápu, proč vytvářet takové směšné pakombinace. Snaha odlišit se mi přijde logická u Nováků, Svobodů atd., ale v případech níže uvedených mi to připadá opravdu dost křečovité.
Petunie: Jako aby splynuli s davem? To by se jim s takovými příjmeními stejně nepodařilo
Takhle aspoň zajímavým křestním odpoutají pozornost od škaredého příjmení.
Nyotaimori: tím, že mají tak nezvyklé příjmení, jsou přesně v pozici, kdy by jim imho nejvíc prospělo úplně běžné (nemyslím frekventované, ale "normální") jméno.