Také si myslíte, že každá maminka je přesvědčená o tom, že má to nejkrásnější a nejroztomilejší dítě? Omyl! Tereza je maminkou tří a půl letého chlapečka a nemá problém říci, že je její chlapeček ošklivý.
Ošklivý je možná až příliš silné slovo. Nicméně, Tereza nemá problém přiznat, že její potomek není příliš hezký. Pro většinu žen je to nepochopitelné. Jak vůbec matka může něco takového říct? „Proč bych to nemohla říct. Alespoň si nelžu. Mám kolem sebe nespočet kamarádek, co mají děti a jsou přesvědčené, že jsou překrásné. Někdy to pravda je, jindy ne. Já jim jejich názor neberu. Ani je nepřesvědčuju o opaku. Však já vím, že mé dítě zatím příliš atraktivní není,“ říká mladá maminka.
Bijte své děti, jakmile zpozorujete, že se vám začínají podobat. Dušan Radovič |
---|
„Když se malý narodil, nebyl hezký. To ale nebývá žádné miminko. Pak přišla fáze, kdy vypadal jako každé druhé novorozeně. Byl roztomilý, to ano. Jenže roztomilost pomalu přechází. Čím je starší, tím se mi líbí méně. Samozřejmě ho nade vše miluji, je to moje dítě, ale…“ Tereza přiznává, že když čekala malého, tak si vysnila jeho vizáž. Možná právě to je kámen úrazu. „Myslela jsem si, že to bude hnědooký, snědý a rozkošný chlapeček. Přesně jako můj manžel. Když to tak vezmu, oba jsme docela hezcí, proto jsem z toho trochu špatná. Ale co? Třeba z toho ještě vyroste. Budu doufat. Hlavně, že je ten náš kluk zdravej. To je to nejdůležitější.“
Je normální, aby matka o svém dítěti řekla, že není hezké?
Na tuto otázku jsme se zeptaly Karla Cháby, který se zabývá poradenstvím v oblasti psychologie, partnerských vztahů a osobnostního rozvoje.
„Zcela upřímně, běžné to není. Nicméně, otázkou je, zdali je to špatné nebo není. Pokud to ona nebo okolí dítěti neříká, o problém se nejedná. Důležité je, aby se to nedozvědělo ani v pozdějším věku. Jde o to, že je to nevšední názor. Tato matka pro okolí vybočuje z řady. To je pro většinu lidí asi ten důvod, proč je to pro ně nepochopitelné. Teoreticky, proč by matka nemohla před někým mimo své dítě říci, že se jí potomek nelíbí? Zvláště, pokud tvrdí a říká, že ho má ráda.
Tereza také píše, že si své budoucí dítě nějak vysnila. Je možné, že to bere jako chybu, jako zklamání, že se jí dítě „nepovedlo“. Tento způsob vyjadřování je jakási obrana. Dává světu vlastně najevo, že je s tím smířena. Předchází tomu, že by toto někdo mohl říct první. Ona se vlastně brání, aby se nedostala do nepříjemné situace, kdy by jí někdo řekl, že nemá hezké dítě a ona by nevěděla, jak reagovat.“
Čtěte také:
- „Syn si chce dobrovolně zničit budoucnost,“ děsí se Martina
- Jak se zbavit kolegyně, která nic neumí a jen škodí? Už podruhé v životě mi zkřížila cestu!
- „Manželka nám chystá peklo, jenže to sama nevidí!“ obává se Ivan
Nový komentář
Komentáře
Vždyť nedělá nic špatného, jen říká věci tak jak jsou. Holt ne každý miminko je pěkný a když se o něj v pořádku stará, miluje ho a nebude mu tím v budoucnu nijak snižovat sebevědomí, tak je vše v pořádku.
Vymyšleno.
SNÍŽEK — #30Hodila by ho ze skály..... trochu hysterie neškodí, což? Však to paní určitě neříká každému, koho potká a ani do novin oznámení neplánuje. Horší by bylo, kdyby se jí narodila ošklivá holčička, které by od malička vtloukala do hlavičky, jak je krásná a půvabná. A po čase by tu svou obtloustlou, šilhavou holčičku s řídkými vlásky a velikou hlavičkou narvala do růžové nadýchané sukýnky, zapletla by jí copy, na záda pověsila tašku s obrázkem barbíny a vypustila by jí do světa. Teda do první třídy...
ta husa má problém?Co by dělala kdyby měla dítě nemocné nebo postižené,po úrazu-to by se ho zbavila?
Eva_CZ — #28 .. Zdravím Miss USA
enka1 — #27 po otci. To maminka je proti otci kralovna krasy
Eva_CZ — #25 Je po mamince? Ti mí dva chudáci taky
Matinea — #23
A to jste jeste nevideli myho syna!
Otázka je co je krásné a co škaredé. To co mám nutí časáky???
Může dítko uchlácholit hláškou, že je nejhezčím dítětem ze škaredince
.
Z článku přeci není vidno, že by T. o "ošklivosti" mluvila před synem a jestli se mezi maminami nerozplývá, nevidím na tom nic špatného. Špatné by bylo, kdyby to někdo dítěti profláknul. Ostatně vizáž většinou dědíme z několika rodů, pokolení....
Hlavně se nebavit nikdy o dítěti v tomto smyslu před ním
Rikina — #7 Asi i záleží, jak je dítě odolné, některé nad tím mávne rukou, jiné ne. Příklad z okolí - otec spolužačky poznamenal, že z holky už jim začíná růst pěkná ženská, matka na to, že začíná mít jen oplácaný zadek (což neměla ani náhodou). Holka skončila jako bulimička :-/
chudák dítě
já si spíš několikrát říkala, že my dva extra krásní nejsme a jak se nám obě děti povedly
- ale možná to jsou jen mé růžové brýle - zlatíčka moje
Upřímně řečeno,ani já jsem nepokládala čerstvě narozenou dcerku rozkošnou a nádhernou.To snad ihned po porodu ani nejde.Ovšem to byly jenom okamžiky,které zapadly do hlubokého zapomění.
Paní Tereza není asi ještě vyspělá mít dítě se vším všudy.Ženy běžně milují i postižené dítě....a ona o svém děcku pochybuje už tím,že při řeči o něm používá slovíčko "ale".Tudíž přijde nějaká komplikace a hned to bude mít prcek na talíři."Já tě mám ráda,"ALE"....
ta je nějaká vyšinutá . že žádné miminko není hezké ? doufám , že ta blbka to neřeší před svým chlapečkem - aby jej poznamenala na celý život .
Tak hlavně,že si maminka vyřešila svůj problém na úkor syna
jestli mu to ta koza (maminka) bude dávat najevo, zadělává mu na problém do budoucna. Stane se z něj zamindrákovaný člověk.
Je obvyklé, že pro mámu je její dítě krásné, i když pro jiné ne. Znám dvě takové maminky, jejichž dcery mají zvláštně tvarovaný, nesymetrický obličej, ale pro ně jsou to krásné princezničky.
Z článku nejde poznat, jak Tereza k synovu vzhledu přistupuje. Já si také nemyslím, že mé děti jsou dokonalé, vidím jejich nedostatky, ale dětem rozhodně nic nevyčítám (typu "seš blbej"). Jen se to týká povahových vlastností, kde jde něco správným postupem měnit, usměrňovat. Nebo třeba můj muž - uvědomuju si, že není ideálem krásy (spíš naopak, ze začátku se mi vůbec nelíbil, ale jak v pohádce Kráska a zvíře: v očích milující ženy každý muž zkrásní), ani jeden z nás nemá problém to přiznat, ale nebrání mi to milovat ho, protože vím, že má jiné kvality a vzhled není až tak důležitý. Svého muže miluju, protože je hodný, umí se postarat o rodinu, miluje nás, udělal by pro nás první poslední, ... Pokud Tereza bere vzhled syna jako fakt ("vzhled mého syna není mým ideálem"), nikde po okolí to neroztrubuje, hlavně to neříká synovi, a syna miluje, neviděla bych to jako až takový problém. I když závěr Tereziné zpovědi svědčí spíš o něčem jiném...
Co když to dítě do krásy nevyroste? Možná by si měla promluvit s odborníkem, aby si přeskládala hodnoty, aby z toho, jak její dítě vypadá, "nebyla špatná".