Zdroj: Adam Táborský
Jak probíhá Terapie mezi stromy?
Procházka lesem, kterou předem naplánujeme, trvá zhruba tři hodiny. Většinou vybíráme místa se vzdáleností 50 minut od Prahy, ale není problém domluvit zcela jinou lokalitu. S člověkem se setkáme na místě a jdeme. Probíráme témata, které klienta trápí. Stejně tak dostane rady a otázky, které jsou podle mě skutečně podstatné a měl by se na ně zaměřit. Osvojí si techniky, jak na sobě pracovat, získá klid, čistou hlavu a měl by si uvědomit, kde právě v životě stojí. Je to takový vedený dialog a meditace.
A kromě toho procházky v lese jsou zdravé samy o sobě…
Přesně tak. Je vědecky prokázané, že příroda má na zdraví pozitivní účinky. Procházky snižují tlak, stres a celkově zlepšují život. Navíc si přirozeně vyčistíš hlavu.
Potkáváš se s lidmi před tím ještě mimo les?
Postup je takový, že zájemce zavolá, domluvíme se, zdali je nutné potkávat se před tím mimo les, nebo se sejdeme přímo na místě. Záleží na tom, jak je situace vážná.
Není tento druh terapie přece jen směřovaný pro mladší generaci?
Není to nutně jen pro mladé lidi, to co děláme je, že se přizpůsobíme klientovi. Když to je starší člověk, tak můžeme procházku zkrátit, dělat zastávky…
Myslela jsem to z toho důvodu, že jde o takový zcela nový koncept, na který možná není starší generace připravena…
Pravda je, že mladších lidí jsme měli o něco více, ale vážně to není tak, že by o ni neměli zájem i generace starší. Příroda je „cool“ pro všechny generace. Nedávno jsme měli třeba klienta, kterému bylo přes padesát a terapii dostal jako dárek od své manželky.
Nevím, jestli bych z takového dárku měla radost…
Ale on z toho radost měl! Už dlouho doma řešili, že je něco v nepořádku, ale stále se nedokázal odhodlat k radikálnímu kroku. Probrali jsme škálu věci, které chtěl řešit, a nakonec jsem mu poradil cvičení, které může dělat doma sám.
Takže myslíš, že jde o jednorázovou záležitost?
Leckdy to tak je. Další možnost je, že spolu navážeme terapeutický kontakt a potkáváme se už třeba normálně v místnosti.
S jakými problémy za vámi lidé nejčastěji přichází?
Jedno z témat je třeba přetechnizovanost doby a neschopnost reálné sociální interakce. Problémy tedy souvisí s digitální přesyceností, člověk ztrácí kontakt s realitou. S tím souvisí i všímavost ve vztazích, kdy se jednomu partnerovi nedaří napojit se na druhého, aby zjistil, co prožívá.
Místo toho následuje odcizení a duševní prázdnota...
Ano, tomu se říká přímo ontologická nouze. Potom přichází nějaký enviromentální žal nebo úzkost. To jsou takové věci, se kterými se teď lidé často střetávají. Navíc na sebe máme v rámci uspěchané doby přehnané očekávání.
Slyšela jsem, že je moderní být zaneprázdněný. Člověk, který má jen jednu práci a běžný plat není dostatečně trendy…
Dá se to tak říct. Jako kdyby byla zaneprázdněnost nějakou normou. Lidé zapomínají odpočívat a všímat si věcí kolem sebe. Třeba právě té přírody. Když se například dělaly v USA výzkumy, co je nejdůležitější pro lidi, kterým bylo 18-25 let, odpovídali, že chtějí být slavní, krásní a bohatí.
Z toho jsou patrné dvě věci. Hranice dospělosti se posunula a mladým lidem přijde sláva příliš dostupná.
No ale není moc realistické, aby každý z nás byl slavný, krásný a bohatý. To je něco, co je stále trochu výjimečné. S tím právě přichází to přehnané očekávání a hrnutí se za něčím, co postrádá smysl. Mezi tím přehlížíme důležité věci, které by nás opravdu mohly někam posunout.
Může za to YouTube?
Nechci říct přímo YouTube, ale ten digitální nános, který se na nás navalil. Opravdu je jednoduší být slavný než dříve. Lidé mají často kvůli honbě za popularitou na sociálních sítích úzkosti a deprese. Otázka tedy je, zdali něco takového stojí za to.
Co by se tedy podle tebe mělo objevit v top tři očekávání?
Že budeme zdraví a šťastní nebo určitě něco takového.
Zdroj: Adam Táborský
Nový komentář
Komentáře
Je zajímavé, jak příroda může mít, tak pozitivní vliv na naše duševní zdraví. Mně taky pomáhají procházky přírodou, když jsem hodně unavená. Posledních několik měsíců se moje únava stále zvyšovala, a tak jsem hledala nějaký přírodní doplněk stravy, který by mi pomohl doplnit mojí energii. Naštěstí jsem narazila na stránky https://www.adamkrupa.cz/, kde jsem si koupila Krupa Kratom, po kterém mám dostatek energie na celý den.
Slibuji že se polepším a budu chodit víc do lesa
Pěkný nápad! O víkendu do lesa vyrazím!
Jestlipak pan psycholog platí nájem majitelům lesa? Když tam provozuje podnikatelskou činnost, tak by měl. Je rozdíl chodit tam jen tak na procházky, než zařídit si z toho kšeft. Jinak ono už takhle v lese není k hnutí, zvláště o víkendech a do 50 minut od Prahy (50 minut se myslí autem? - protože pěšky by daleko nedošli). Fůra lidí se řvoucími dětmi, štěkajícími psy, skupiny halekajících cyklistů a koloběžkařů, v létě i houbařů, pak i keškaři, a teď ještě psycholog s klienty. Příroda je cool, ale lidi to kazej.
Procházka lesem mi vždy pomůže od chmur a špatné nálady. Je to přirozený a nejzdravější lék.