Jak zůstat co nejvíce v klidu radí ženám terapeutka Lenka Matoušová z projektu Servis vztahů, který patří mezi projekty obecně prospěšné společnosti Women for Women.

ing-Lenka-Matousova.jpg

Foto: Servis vztahů

Nebojte se starat sama o sebe
Myslete na sebe, uchraňte si své zdraví a svou pohodu. Vaše děti vás potřebují a budou potřebovat. Je potřeba se postarat především o naše tělesné potřeby. Pokud nebudete dostatečně spát, nebudeme mít kvalitní stravu bohatou na živiny a vitamíny a nebudete mít alespoň trochu pohybu, ochudíte organismus o potřebnou energii, který je potřeba pro nastolení psychické rovnováhy. Je také důležité si pamatovat správnou spánkovou hygienu. Dopřejte si alespoň 7 až 8 hodin spánku. Myslete na sebe. Máte možnost naučit se nové věci, třeba šít nebo uvařit nějaký recept, který jste už chtěla dlouho vyzkoušet.

Pravidelný denní program
Vytvořte si denní harmonogram, jako když chodíte do práce a děti do školy. Určité činnosti dělejte každý den ve stejnou dobu: práce doma, učení s dětmi, příprava jídla, chození na nákup, chození ven. Každý den by měl mít pevnou strukturu, přesto si každý den dopředu naplánujte: kromě práce a učení s dětmi si stanovte dopředu, jestli se budete věnovat třeba úklidu, nebo četbě, nebo něčemu, co jste odkládaly, a zatím jste se k tomu nedostaly. Rozdělte si svoje činnosti do denního harmonogramu a rozdělte i dětem jejich činnosti.

Jak si předávat děti s bývalým manželem?
Mnoho žen samoživitelek řeší i otázku, jak si předávat děti s bývalým manželem. I když je nouzový stav, tak práva rodičů při styku s dětmi zůstávají stejná. Je ale samozřejmě důležitý zdravý rozum a situace. Dohodněte se se svým bývalým partnerem a zjistěte jejich konkrétní situaci. Pokud ale dodržíte veškeré bezpečnostní opatření, která máme, tak předávání dětí by mělo zůstat jako dříve. I pro děti se tak dodrží stejný rytmus. Rozhodně není dobré, abychom nyní koronavirus využívaly jako výmluvu na to, si děti nepředávat. Jak pro muže, tak pro ženy. Samozřejmě pokud druhý partner není v nařízené karanténě, kdy nemůže vycházet ze svého domova.

Využívejte sociální sítě a chatujte s lidmi v podobné situaci
Kontaktujte svoje přátele a blízké pomocí techniky a sociálních sítí. Neváhejte kontaktovat i ty, se kterými jste se už dlouho neviděly, neslyšely. Možná je čas na znovuoživení těchto vztahů. Zkuste si také na internetu najít skupiny žen, které prožívají podobnou situaci jako vy. Pomůže to v pocitu, že nejste na světě jediná, kdo se musí starat sama o své děti. Můžete si navzájem dávat typy a podporovat se.

Pozor na stále sledování zpráv
Dávkujte si zpravodajství a sledování zpráv, a to jakýmkoliv způsobem. Je potřeba zůstat informovaný o tom, jak se chránit před nákazou, o vládních nařízeních, o současné situaci. Vyhněte se ale neustále puštěnému rádiu nebo televizi. Vyhraďte si, kolik času denně chcete věnovat zpravodajství. Nežijte neustálým soustředěním se na epidemii. Když si povídáte s přáteli, hledejte k hovoru i jiná témata.

shutterstock-1293102199.jpgFoto: Shutterstock

Co dělat, když přijde ponorková nemoc?
„Přestože jste doma s těmi nejbližšími, které máte, to jsou vaše děti, může tato neobvyklá situace, kdy jsme donuceni být spolu od rána do večera, přinést vyčerpání vztahů. Totéž hrozí i dětem, obzvláště těm starším, teenagerům. Myslete i na své soukromí. Udělejte si chvilku pro sebe, napusťte si vanu, věnujte se četbě. Naučte své děti, aby respektovaly i vaše soukromí a vaše potřeby. Teď je právě čas, kdy by se to měly naučit,“ dodává terapeutka Lenka Matoušová ze Servisu vztahů.

Jak přistupovat k dětem podle věku?
Matky samoživitelky jsou jedinou oporou pro své děti. Děti se ptají, mají strach. Je potřeba s nimi mluvit, naslouchat jim, naslouchat jejich strachu a v ujištění dětí je potřeba se opřít o reálné, vědecké a odborné poznatky při zachování vlastního klidu. Vaše děti musí důvěřovat tomu, co jim říkáte. 

Malé děti: Pokud se neptají, nedávejte jim příliš mnoho informací, kterým nemusí rozumět a mohou je zahltit. Stačí jim říct: školka je zavřená, protože hodně lidí je teď nemocných a nikdo nechce, aby se od nich další nakazili. Stačí toto. Nepřidávejte další detaily, které mohou vyvolat strach.

Prvňáčci: U dětí starších, ve věku pět až šest let je nezbytné o věci mluvit. Zabraňte ale tomu, aby byly děti samy vystavené zpravodajství v médiích. Nemají ještě kapacitu filtrovat zprávy. Mluvte s nimi vy. Hledejte a volte jednoduchá sdělení. Říkejte jim pravdu, ale vybírejte, co jim řeknete. Není nutné děti zahlcovat informacemi o počtech nakažených a nedostatku zdravotnického materiálu. Vysvětlete jim, že se teď musíme všichni chovat ohleduplně vůči druhým a že to s sebou nese nějaká omezení.

Druhý stupeň: Děti, ve věku druhého stupně základní školy jsou již více samostatné v užívání komunikačních přístrojů, především sociálních sítí a dostanou se samy k různým informacím. Větší děti si mohou vytvořit vlastní ideu, protože se již informují samy. Není, ale dobré nechat je samotné s těmito informacemi. Mluvte s nimi o tom, co četly, co viděly. Stále se opírejte o odborné poznatky v diskusi s dětmi. Obraťte jejich pozornost na důvěryhodné zdroje.