Foto: Shutterstock
Krátká odpověď zní, ano. Menopauza není jen změna hormonů, která ovlivní menstruaci nebo spánek. Dnes už víme, že jde také o období, kdy se mozek učí fungovat s úplně jinou hladinou estrogenu než dřív. Estrogen není jen hormon pro reprodukci. Estrogen má v těle mnohem víc úkolů, než se dřív myslelo. V mozku pomáhá udržovat dobrý průtok krve, podporuje soustředění, paměť i kvalitu spánku. Zároveň tlumí zánět a pomáhá mozkovým buňkám lépe hospodařit s energií. Když jeho hladina během perimenopauzy a menopauzy začne klesat, mozek si toho všimne velmi rychle. Právě proto mnoho žen popisuje:
- horší krátkodobou paměť,
- problém vybavit si slova,
- pocit „mozkové mlhy“,
- horší soustředění,
- větší citlivost na stres,
- problémy se spánkem.
Mozek v tomto období skutečně reaguje na prudký pokles estrogenu. Dobrá zpráva je, že u většiny žen tyto změny nejsou trvalé. Mozek se postupně adaptuje. Jen potřebuje čas, a někdy i trochu podpory. Jedna z nejznámějších studií na toto téma, americká SWAN Study, sledovala tisíce žen během přechodu a ukázala, že potíže s pamětí a soustředěním jsou v tomto období běžné, ale často se po několika letech zlepší.
Mozek se po menopauze opravdu mění
Ještě před pár lety se předpokládalo, že potíže s pamětí nebo soustředěním po menopauze souvisejí hlavně s únavou, stresem nebo horším spánkem. Dnes už ale víme, že změny jsou vidět i přímo v mozku. Novější studie ukazují, že po menopauze dochází ke zmenšení takzvané šedé hmoty v oblastech, které souvisejí s pamětí, emocemi a schopností soustředit se. Nejčastěji jde o hipokampus, který je důležitý pro ukládání vzpomínek, a části mozku, které pomáhají regulovat náladu.
To zní děsivěji, než jaká je realita. Vědci zároveň upozorňují, že mozek není pasivní. Snaží se změnám přizpůsobit, zvyšuje průtok krve, mění způsob, jak využívá energii, a některé změny se mohou po několika letech částečně zlepšit. Právě proto odborníci dnes mluví spíš o přestavbě mozku než o jeho úpadku. Zároveň je důležité vědět, že tyto změny automaticky neznamenají vyšší riziko demence. Odborníci upozorňují, že ženy, které mají během menopauzy mozkovou mlhu nebo jsou víc zapomnětlivé, nemusí mít později vyšší riziko Alzheimerovy nemoci.
V posledních letech vědci přišli s teorií, které se říká kritické okno. Podle ní existuje období přibližně prvních několika let po menopauze, kdy mozek, cévy i kosti reagují na změny hormonů jinak než později. Nejčastěji se mluví o zhruba 5 až 10 letech po poslední menstruaci. Někde se objevuje číslo 5–7 let, ale ve skutečnosti to není přesně odměřená hranice. Jde spíš o myšlenku, že načasování může být důležité.
Pokud v tomto období řešíte hormonální léčbu, spánek, stres, pohyb nebo zdraví srdce, může to mít větší dopad než o deset nebo patnáct let později.
Pod pojmem hormonální léčba se myslí menopauzální hormonální terapie, tedy léčba, při které žena užívá estrogen, případně v kombinaci s progesteronem, aby se zmírnily příznaky menopauzy. Nejčastěji jde o tablety, náplasti, gel nebo sprej. Právě u této léčby se dnes nejvíc řeší otázka načasování. Například přehledová studie neuroložky Pauline Maki ukazuje, že hormonální terapie zahájená během perimenopauzy nebo krátce po menopauze může mít jiný, a možná příznivější, vliv na mozek než tehdy, když se nasadí až o mnoho let později. Této myšlence se říká hypotéza kritického okna.
Může hormonální léčba chránit mozek?
Jednoduchá odpověď je, možná ano, ale není to tak, že by hormony byly zázrak. Menopauzální hormonální terapie znamená, že tělu dodáváte estrogen, někdy i s progesteronem, který po menopauze začne chybět. U některých žen díky tomu ustoupí návaly, zlepší se spánek, nálada i pocit mozkové mlhy. A právě proto se dnes řeší, jestli by hormony mohly pomoct i mozku. Zdá se, že pokud se hormonální léčba začne v prvních letech po menopauze, může některým ženám pomoct, aby se cítily mentálně ostřejší, lépe spaly a měly menší potíže s pamětí. Pokud se ale začne až o mnoho let později, pravděpodobně už takový efekt nemá.
To ale neznamená, že hormony potřebuje každá žena. Někomu výrazně pomůžou, jiná je vůbec nechce nebo je ze zdravotních důvodů užívat nemůže.
Důležité je vědět, že nejde o jedinou cestu, a že hormony pravděpodobně nezastaví všechny změny, kterými mozek po menopauze prochází. Proto dnes odborníci doporučují spíš toto, pokud vás menopauza trápí, řešte ji včas. Nečekejte deset let. A pokud o hormonech uvažujete, má největší smysl bavit se o nich právě v prvních letech po menopauze.
Co můžete pro svůj mozek udělat i bez hormonů
Ve skutečnosti existuje několik věcí, které mají na mozek po menopauze velmi silný vliv, a často mnohem větší, než si myslíme.
Spánek
Mozek si během spánku doslova uklízí. Pokud kvůli menopauze několik let špatně spíte, může to mít velký vliv na paměť, náladu i koncentraci. Proto někdy není nejdůležitější řešit jen hormony, ale dostat pod kontrolu právě spánek.
Pohyb
Pravidelný pohyb zlepšuje průtok krve mozkem a podporuje vznik nových nervových spojení. Největší efekt má kombinace silového tréninku a něčeho, co zvyšuje tep, třeba svižná chůze, kola nebo tance.
Stres
Po menopauze bývá mozek citlivější na dlouhodobý stres. Pokud zároveň pečujete o děti, rodiče, řešíte práci a špatně spíte, není divu, že se cítíte tak trochu mimo. Někdy proto může pomoct více pravidelného odpočinku, méně multitaskingu a psychická podpora než další doplněk stravy.
Strava
Stále víc se mluví o tom, že mozku po menopauze prospívá středomořský styl stravování, tedy hodně zeleniny, ryb, olivového oleje, ořechů a minimum ultra zpracovaných potravin.
Zdroje: Medical News Today, National Geographic, Cam, PMC
Nový komentář